Kateřina Čopjaková

Surfuje, navrhuje sneakersy a žije v L.A. – tak zní část života AJe Dunga, kterou by s ním měnil asi každý. A pak je tu ještě ta druhá.

Komiks, v němž se čas zpomalil ke šnečímu tempu, až ztratil svůj smysl, umí Belgičan Ben Gijsemans. Jeho nenápadný béžový grafický román nese název Hubert.

Autorské komiksy Jeffa Lemirea mají neobvyklý potenciál oslovit široké publikum. Klidně i čtenáře, kteří po komiksu zatím nesáhli a nedají dopustit na klasickou literaturu.

Číst komiksový cestopis v době pandemie se může zdát jako masochismus. Visa transit od Francouze Nicolase de Crécyho je ale víc než bedekrem esejí o tom, jak se měníme.

Posledním a zatím asi nejambicióznějším příspěvkem do univerza Foglarových Rychlých šípů je komiks Rváčov výtvarníka Richarda Fischera a scenáristy Džiana Babana.

Domácí čtenáři už si zvykli na dostupné překlady kultovních grafických románů, fantasy bichlí nebo kvalitní komiksovou tvorbu pro děti a mládež. 

Vyprávět příběh bouřliváka Michelangela Merisi da Caravaggia, autora nejsmyslnějších andělů a světců, bez linky o jeho pravděpodobné bisexualitě  je dost nešťastné.

Hrdiny jako z filmů Woodyho Allena umí slovenský dramatik a spisovatel Daniel Majling. Tentokrát se pustil do grafického románu.

V domácím komiksu 20. století jsou s určitostí dva autoři, kteří i kdyby se narodili za hranicemi, prorazili by – Ondřej Sekora a Kája Saudek. 

Ve stylu „mí Francouzi mi rozumějí“ vydal Charles Burns, žijící legenda amerického nezávislého komiksu, první díl své nové trilogie Bludiště nejprve ve francouzštině.