Každý čtvrtý Evropan považuje znásilnění za určitých podmínek za omluvitelné

Jedním z inovátorů, které s řasami experimentují, je londýnská společnost Notpla, která využívá už dávno vynalezenou věc: imitaci kaviáru z 30. let minulého století. To, co bylo nejprve levnou potravinovou alternativou nyní používá pro obaly nápojů, gelových kapslí na praní nebo jídla.

„Mořské řasy rostou rychle a nepotřebují sladkou vodu, půdu ani hnojiva, zachycují uhlík a snižují kyselost okolní vody. Některé druhy mořských řas mohou vyrůst až o metr za den,“ říká Pierre Paslier, generální ředitel Notpla.

Nizozemská vláda na konci loňského roku uznala obal této firmy za „první a jediný“ materiál bez plastů. Obaly z mořských řas můžou od ledna objednávat tamní restaurace. Ale jsou tu i další společnosti soustředící se na možný materiál budoucnosti. Třeba společnost Sway testuje nový materiál u velkých amerických prodejců oblečení jako J. Crew prodávající oblečení a Burton.

Podle USDA je pěstování mořských řas nejrychleji rostoucím odvětvím americké akvakultury. Je to také jedna z nejekologičtějších alternativ plastů. Papírové obaly zabírají na skládkách více místa, kartonový odpad zase produkuje metan. A bioplasty na bázi kukuřice často potřebují k rozložení specializovaná kompostovací zařízení.

Biologové varují, že na jaře přitom mohou stále doutnající uhlíky ze zombie požárů zažehnout plnohodnotný oheň, popisuje v reportáži BBC. To, když se k nim znovu dostane kyslík. Většina těchto ohnisek ale zpravidla vyhasne do jara sama.

Jenže Britská Kolumbie v lednu evidovala 106 zombie požárů, píše NPR. Běžně jich tam v minulých letech v zimě přežívalo pět nebo šest. V sousední provincii Alberta experti na začátku února pozorovali 57 skrytých ohňů, což je skoro desetinásobek průměru z předchozích pěti let.

Zombie ohně vznikají nejčastěji, když se před zimou nepodaří zcela uhasit lesní požár. Sníh pak jeho zbytky izoluje od zimy a uhlíky doutnají v půdě bohaté na rašelinu, která je v kanadských lesích běžná. Kanadští hasiči se loni potýkali s více než tisícovkou požárů, museli proto upřednostnit ochranu měst a vesnic a nemohli hasit každý požár.

Experti to spojují se nebývalým suchem a jevem El Niño, který zvyšuje pravděpodobnost teplého a suchého počasí. „Tohle pokračující doutnání během zimy je podle mě hodně alarmující,“ doplnila pro BBC bioložka Jennifer Baltzer z Wilfirid Laurier University.

Zvuk této kytary můžou posluchači znát z prvních dvou alb Beatles, včetně legendárních hitů jako Twist and Shout, She Loves You nebo Love Me Do. Po zbytek svého působení v kapele ji Paul McCartney používal jako záložní – dokud mu ji neukradli, píše CNN.

Někdejší člen kapely Beatles si na svůj nástroj opět zahrál v prosinci a to díky celosvětové pátrací akci „Lost Bass“ (Ztracená basa). Iniciovali ho investigativní novináři Scott a Naomi Jonesovi, kteří prošli více než 100 stop, aby našli ztracenou kytaru ve městě Hastings na jižním pobřeží Anglie.

Páru se ozvala rodina z anglického hrabství Sussex, že má na půdě zaprášenou kytaru, která vypadá jako ta pohřešovaná. Odesílatel e-mailu uvedl, že jeho otec baskytaru ukradl a teď ji zdědil.

„Všechny důkazy nasvědčují tomu, že zloděj nevěděl, co tu noc krade,“ řekl Scott Jones. „Myslím, že to pro něj byla jen kytara a později zjistil, že to byla kytara Paula McCartneyho.“ Pravost kytary pak potvrdil jak výrobce Höfner, tak britský hudebník.

Tři ženy byly zavražděny v prvním únorovém týdnu. Dvě z nich byly těhotné. Jednu z žen, osmadvacetiletou Lul Abdi Aziz Jazirain, její manžel polil benzínem a zapálil. Sousedi z domu, kde pár žil, slyšeli křik. Ženu poté záchranáři převezli do nemocnice, kde po sedmi dnech zemřela. Další ženu, dvaadvacetiletou Fus Mahfud Mohamed, zase její manžel ubodal a poté rozřezal. Jméno třetí zavražděné úřady nezveřejnily, podle policie ale ženu její manžel zastřelil.

Protesty odmítající femicidu zemi podle Guardianu zasáhly i přesto, že se Somálsko potýká s vleklou občanskou válkou, jejíž součástí jsou násilí a smrt už tři dekády.

„Od somálských žen se očekává, že budou mlčet. Budeme protestovat do té doby, dokud se něco nezmění,“ řekla v reakci na demonstrace Maryam Taqal Huseina ze Somálského centra pro rozvoj žen.

Podle šéfky organizace mnoho lidí v zemi, a to zejména mužů, podporuje nebo toleruje domácí násilí páchané na ženách jako součást každodenního života.

„S rozšířením sociálních sítí se objevily nové formy násilí včetně vydírání dívek na internetu. Existují případy, kdy byly mladé ženy zdrogovány a natáčeny během toho, co je pachatel, a někdy jich bylo i víc, znásilňoval. Tato videa se pak na internetu prodávají,“ varuje Huseina.

V Somálsku podle Guardianu není žádný zákon, který by potíral domácí násilí.

„Musíme počítat s tím, že se věci budou dít dříve, než jsme předpokládali. Je nutné k tomu přistupovat velmi obezřetně a co nejrychleji dosáhnout nulových emisí a nulového odlesňování,“ řekl hlavní autor výzkumu Bernardo Flores z University of Santa Catarina v brazilském Florianópolisu.

Brazilského vědce výsledky studie překvapily. Je podle něj potřeba řešit změny v amazonském pralese na úrovni mezinárodního společenství. Flores uvedl, že zastavení lokálního odlesňování kolapsu pralesního ekosystému nezabrání. Je potřeba se zaměřit na mitigaci skleníkových plynů.

Složité podmínky podle odborníků čekají 10 až 47 procent rozlohy amazonských pralesů. V současnosti je podle výzkumníků vykácených 15 procent Amazonie. Dalších 17 procent je znehodnoceno lidskou činností. Dalších téměř 40 procent pralesa může být oslabených kvůli dlouhotrvajícímu suchu, které Amazonii postihlo v posledních desetiletích.

Podle Guardianu amazonské pralesy zhruba 65 milionů let odolávaly klimatickým výkyvům. V posledních letech je ale oblast vystavena bezprecedentnímu suchu, horku, požárům a kácení. Pralesní ekosystém produkuje méně srážek a místo toho, aby uhlík pohlcoval, tak jej produkuje.

„Staré plechovky, obaly od nápojů, různé plasty nebo jednorázové cigarety jsou příklady předmětů, které představují nebezpečí pro divokou zvěř – především pro ježky, veverky, srny nebo lišky,“ řekl zástupce britské Královské společnosti na ochranu zvířat Geoff Edmond. Organizace v posledních třech letech obdržela jenom v Anglii více než 10 tisíc oznámení o zvířatech, která kvůli odhozenému jídlu utrpěla na silnicích zranění.

Zhruba 45 procent dospělých Britů si myslí, že odhazování rozložitelného odpadu z potravin do volné přírody nemá negativní dopady. Více než 30 procent lidí si myslí, že je organický odpad pro životní prostředí prospěšný.

HDP Japonska za loňský rok činil 4,21 bilionu amerických dolarů (99,6 bilionu Kč). Německo dosáhlo na 4,46 bilionu dolarů. Zpráva je o to víc šokující, že japonští analytici počítali s růstem domácí spotřeby i kapitálových výdajů, které jsou hnacím motorem soukromého sektoru.

Obě země jsou výrazně závislé na exportu. Ten německý přitom silně zasáhla válka na Ukrajině. Japonsko vyváží hlavně automobily, jejichž prodeji dokonce pomáhal slabý yen. Více než Německo ale trpí nedostatkem pracovníků, protože jeho populace klesá a porodnost zůstává nízká.

Profesor ekonomie na Tokijské univerzitě Tecuji Okazaki řekl, že propad odráží realitu slábnoucího Japonska. „Před několika lety se Japonsko pyšnilo například silným automobilovým sektorem. Ale s nástupem elektromobilů se i tato výhoda otřásá.“

Okazaki taky předpokládá, že Japonsko se na čtvrté příčce neudrží dlouho. Do několika let ho předběhne Indie. Ještě před 15 lety přitom bylo Japonsko druhou nejsilnější ekonomikou světa, hned po USA. Na druhé příčce ho ale nahradila Čína.

„Naše hory začaly zapáchat,“ řekl BBC Mingma David Sherpa, předseda venkovské obce Pasang Lhamu, která pokrývá většinu oblasti Everestu. Ta teď proto zavedla nové pravidlo. Kvůli extrémním teplotám se totiž exkrementy zanechané na Everestu nerozkládají.

„Dostáváme stížnosti, že na skalách jsou vidět lidské výkaly, někteří horolezci z toho pak i onemocní. To je nepřijatelné a narušuje to naši image,“ dodává Mingma. Po návratu z Everestu nebo nedaleké hory Lhotse pak proto mají být sáčky dokonce kontrolovány, uvádí korespondent BBC Navin Singh Khadka.

Ačkoli neexistuje žádný oficiální údaj o výkalech na Everestu, nevládní organizace Sagarmathská komise pro kontrolu znečištění odhaduje, že mezi táborem na úpatí hory a táborem nejblíž vrcholu se nachází přibližně 3 tuny lidských exkrementů.

Předpokládá se, že jeden horolezec vyprodukuje v průměru 250 gramů výkalů denně. Ve vyšších táborech pak dobrodruzi obvykle stráví asi dva týdny, aby se aklimatizovali. „Na základě toho jim plánujeme dát dva sáčky, z nichž každý můžou použít pětkrát až šestkrát,“ vysvětluje výkonný ředitel komise Chhiring Sherpa.

Jednotlivá zrnka rýže výzkumníci nejdřív obalili rybí želatinou, aby se hovězí buňky lépe uchytily. Takhle potom odpočívaly 11 dní v Petriho misce, kdy svalovina začala prorůstat pórovitý povrch rýže. „Nečekala jsem, že buňky v rýži porostou tak dobře. Teď se přede mnou otevírá svět možností s touhle hybridní stravou vycházející z obilovin,“ řekla BBC výzkumnice Sohyeon Park.

Podle ní má taková rýže o 8 % více bílkovin a o 7 % více tuku. Podle vědců může masová rýže ulevit nedostatku jídla, můžou ji jíst vojáci ve válce nebo astronauti ve vesmíru.

Ve srovnání s běžným hovězím masem má navíc menší uhlíkovou stopu, protože díky tomuto způsobu výroby není nutné chovat a pěstovat velké množství zvířat. Při výrobě hybridní rýže připadá na 100 gramů proteinu zhruba 6 kg oxidu uhličitého, zatímco při běžném chovu krav je to u hovězího téměř 50 kg.

První laboratorně spatřil světlo světa v Londýně v roce 2013, od té doby další druhy vyvíjí týmy po celém světě. Ne všichni s trendem souzní, třeba Itálie podpořila návrh zákona o zákazu laboratorně pěstovaného masa. Chce tím chránit potravinářské tradice země.