Každý druhý vysokoškolák nevyhledá pomoc, i když by ji potřeboval. Co o studujících říkají data?
Podle nejnovějšího monitoringu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) z minulého roku přibližně 50 procent respondentů z řad vysokoškoláků zažilo významnou duševní obtíž, kterou by nezvládli sami. Pouze polovina z nich skutečně vyhledala odbornou pomoc. S patronem druhého dílu série Safe Space Matějem Kučerou, lékařem a výzkumníkem z NÚDZ rozebíráme, co o studujících vysokých škol říkají data.
„Můžeme se na to podívat pozitivně, že každý druhý tu pomoc vyhledá, ale můžeme to i otočit a říct, že každý druhý pomoc nevyhledá,“ poukazuje na interpretaci výsledků.
Dodává, že navázali na průzkum z roku 2023. „Tentokrát jsme se více ponořili do aktuální potřeby vyhledání odborné pomoci, jestli k tomu skutečně došlo toho, jaké byly motivace a bariéry,“ říká.
Čtěte také
„První bariérou je určitě stigmatizace, která je stále v české populaci přítomná,“ vysvětluje důvody, proč nevyhledávají pomoc všichni, kteří ji skutečně potřebují.
„Součástí otázek na duševní zdraví byly i příčiny duševní nepohody. Ukázalo se, že studium je v padesáti procentech jak protektivní, tak i rizikový faktor,“ uvádí a přidává zkušenosti ze své výzkumné i pedagogické praxe.
Proč je těžké říct si o pomoc? Co studující nejčastěji řeší a co nám říkají aktuální data? Pusť si Studovnu s patronem 2. dílu série Safe Space, výzkumníkem, lékařem a vyučujícím Matějem Kučerou.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
