Každý pátý Čech pochybuje o svobodě slova. Je to varování, říká sociolog

Od Evropské unie, klimatické změny přes soužití s Romy až po otázky genderu - jak Češi vnímají svobodu slova v takových oblastech, zkoumal výzkum serveru iROZHLAS.cz připravený ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. „U všech těchto témat se většina společnosti domnívá, že se o nich dá mluvit svobodně,“ říká sociolog k závěrům výzkumu.

Jedna oblast ale podle něj výrazně vyčnívá. „Popírání holokaustu je výrok, který lidé považují za nepřijatelný,“ říká sociolog. Překvapivým zjištěním pro výzkumníky bylo také téma soužití s Romy. „Nečekali jsme, že bude právě toto téma tak kontroverzní. Zdá se, že část společnosti má potřebu o Romech mluvit mnohem ostřeji, někdy až nenávistně,“ vysvětluje Pilnáček s tím, že protiromské postoje se dlouhodobě objevují napříč společností, a to i mezi lidmi s vyšším vzděláním.

Mladí pak podle Pilnáčka nejsou zásadně citlivější než generace před nimi. Mají ale větší nároky na veřejně známé nebo činné osoby. „Mladým více vadí, když dehumanizující nebo nenávistné výroky pronášejí učitelé, novináři nebo další autority.” Právě mladší respondenti pak podle něj taky častěji uváděli, že se stali terčem nenávistných reakcí poté, co veřejně vyjádřili svůj názor. Podle Pilnáčka to může souviset i s tím, že jsou výrazně aktivnější na sociálních sítích.

Jak názory na svobodu slova ovlivňují voličské preference? A jaký dopad může mít na společnost, pokud si její část myslí, že je umlčovaná? Poslechněte si nový Impakt se sociologem Matoušem Pilnáčkem.