Kde by chtěl žít Neználek? Asi v Ústí nebo Mostě, sever Čech je plný výjimečné moderní architektury

Pozemní stavby, Ústí nad Labem
Pozemní stavby, Ústí nad Labem

Chtěli jste jako malí navštívit s Neználkem Sluneční město? Tahle utopie je teď blíž, než by se mohlo zdát! Stačí si zajet do Ústí nad Labem na stejnojmennou výstavu. Na expozici o architektonickém dědictví let 1948–1989 se podíleli třeba Tomáš Džadoň, Jan Šrámek nebo Vladimír Turner. Ve Spotu ji představí kurátorka Martina Johnová a přidá i tipy na zajímavé budovy v Ústí a okolí. Zbystřit by měli fanoušci Le Corbusiera a nádražní architektury.

Ústí nad Labem a další severočeská města prošla v druhé polovině 20. století dramatickými proměnami a to se odrazilo i v architektuře. Vzniklo zde mnoho jedinečných a kvalitních budov, ale i celé urbanistické celky, nová veřejná prostranství a umělecká díla v nich umístěná. V samotném Ústí se kromě asi nejznámějšího Krajského úřadu s ikonickou vanou dochovaly i další skvělé stavby, třeba obchodní dům Labe od Růženy Žertové nebo hotel Vladimir od Rudolfa Bergra a Zdeňka Havlíka.

Rozhodně stojí za to ale vyrazit i mimo Ústí. „Doporučuju třeba experimentální byty Rudolfa Bergra v Chomutově, společenský dům v Žatci, domy od Karla Hubáčka a SIAlu v Teplicích nebo Pavilon pro Reinerovu fresku v Duchcově od Jana Sokola, který se přímo inspiroval Le Corbusierem,“ vyjmenovává Martina Johnová. Nejen milovníci vlaků určitě ocení i nádraží v Mostě, Bílině a hlavně nádraží v Duchcově, které je skvělou ukázkou bruselského stylu.

Jak se vztahují k poválečné architektuře současní umělci, můžete ještě do 26. července vidět ve Veřejném sálu a galerii Hraničář na výstavě Sluneční město. Název je odkazem na slavnou dětskou knihu Neználek ve Slunečním městě, ve které se Neználek s kamarády dostane do idylického města, kde je vše dokonalé a všechno funguje. O podobnou dokonalost se snažila i řada poválečných architektů a urbanistů, jejich velkolepé plány ale nebyly v mnoha případech realizovatelné, především kvůli uvadající ekonomice minulého režimu. A díla, která se podařilo realizovat, jsou v současnosti často ve velmi špatném stavu. Mnoho z nich bylo během posledních 30 let nenávratně zničeno. Týká se to hlavně uměleckých děl ve veřejném prostoru.

OD Labe, interiér baru a restaurace, Ústí nad Labem

Na výstavě je k vidění třeba animace Jana Šrámka ukazující vzácnou mozaiku Ústecký kraj od Petra Menše, kterou nechal její majitel zchátrat. Mozaika sice nakonec unikla zničení a byla přemístěna do depozitáře ústeckého muzea, svou funkci, tedy zdobit veřejné prostranství, ale pozbyla. „My jsme Petra Menše zvali na diskuze, bohužel ale vždy odmítl právě proto, že je frustrovaný z toho, jak se město ke svým památkám chová,“ vypráví Martina. „Poznamenal také, že změnu očekává až tak za deset, dvacet let, až se generace ve vedení měst obmění.“

26. července křtí spolek Hraničář průvodce po ústecké architektuře. Co v něm najdete a kdo do něj přispěl? A jaké další urbanakce se v Ústí chystají? Poslechněte si celý rozhovor s Martinou Johnovou z Hraničáře.

Komplex obchodů Masarykova, Ústí nad Labem
Magistrát v Ústí nad Labem
Dětský prvek od Miloslava Houry, Krásné Březno
Nádraží Bílina