Kde pěstovat patison komunitně? Na farmách i v centru menších měst

4. srpen 2014

On Air

Nemusíme je hledat jen v Praze. Komunitní zahrady existují i v menších městech České republiky. Chomutováci, Plzeňáci nebo Doudlebáci – víte, že i vy můžete pěstovat zeleninu se svými sousedy?

„Zahradničení je univerzální jazyk a každý může být zahradníkem, stačí jen špetka odhodlání a pořádná zálivka nadšení. A i když ten stejný jazyk nenajdete, tak kedlubnu zvládnete vypěstovat všichni,“ říká Alena Lehmannová ze sdružení ENVIC. Mimo Prahu se nejvíce zelenému komunitnímu životu daří ve studentských městech. Třeba v Plzni se díky titulu Město kultury 2015 nové projekty těší mnohem větší podpoře než dřív. Právě tam probíhá soubor přednášek Pěstuj prostor, které představují aktuální nebo budoucí komunitní zahrádky.

„Rádi bychom příští rok otvírali první plzeňskou komunitní zahrádku na Světovaru, pokud se bude rekonstruovat.“ Sdružení ENVIC akce spolupořádá a zároveň hledá i nové prostory, které oživit a zpřístupnit Plzeňanům. „Teď spíš vyrážíme do ulic a s lidmi zahradničíme. Vždycky si vybereme nějaké osamělejší, smutnější místo a tam se pokusíme něco zajímavého vyrobit. Třeba kolega zhotovil speciální model univerzálního pítko-krmítka pro Plzeň – zastávku, což je vlaková stanice, tam je teď taková malá ptačí zahrada.“ V Olomouci zase funguje už druhou sezonu Za()hrada, která se snaží propojovat ekologický přínos zahradničení s uměním i společenskou angažovaností. Ve spolupráci s Divadlem na cucky organizují přednášky, promítání, výstavy a další setkání.

Zahrada v Pytli |foto: oficiální Facebook Zahrady v Pytli

Stejný systém využívá i Zahrada v pytli v Masné ulici v Brně. Na paletkách se sluní obrovské bagy s hlínou a zeleninou – brokolice, papriky, rajčata, okurky, patisony, bylinky, … To všechno vyrostlo díky nadšení Brňáků ke společnému zelenému prostoru.

Zahrádky se pomalu, ale jistě vylupují i mimo větší města, například v centru Chomutova vznikla Zelená komunitní zahrada letos v březnu. Zelenina se pěstuje v boxech, pytlích i v půdě. Založila ji Jana Benešová.

Potenciál komunitního zahradničení jako terapeutické činnosti využilo sdružení SPLAV, které založilo Zahrady U splavu v Doudlebech nad Orlicí pro znevýhodněné skupiny občanů.

Zahrada U splavu |foto: oficiální Facebook Zahrada U splavu

Důchodci i mládež se nyní potkávají za sokolovnou v Křižanově u Velkého Meziříčí. Městys s pomocí programu na podporu regionů vybudoval vedle existujícího volnočasového centra a dětského hřiště také komunitní zahrádku. Zastupitelé a organizátoři tak chtějí využít zelené plochy a zároveň pomoci mezigeneračnímu dialogu.

V moravské metropoli funguje ekologický institut Veronica, který práci s veřejným prostorem sleduje a koordinuje, a to nejen ve městech, třeba skrze Zahradu v pytli nebo oživování vnitrobloků, ale i mimo něj. Tam rostou hlavně malé farmy, na kterých se propojují zemědělci toužící pěstovat místní potraviny pro místní lidi.

V roce 2013 rozjel pozemkový spolek DOMOV hospodařící podle zásad ekologického zemědělství zahradu na společně pronajatých pozemcích. Čtyři členové pěstují u kláštera v Blahutovicích zeleninu a ovoce a chovají včely. Své produkty dodávají do okolních měst systémem bedýnek. Organizují workshopy, dny otevřených dveří i osvětu. Farmička je podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce a je zapojena do systému komunitou podporovaného zemědělství, tzv. KPZ.

„Jedná se o komunitou podporované zemědělství a je to systém založený na partnerství mezi sedlákem a spotřebiteli. Jde především o sdílení rizika zemědělské produkce, podporu drobného zemědělství a lokální produkci potravin,“ vysvětluje Katka Pařízková z Veronicy.

Zajímavé komunitní projekty vznikají i na Slovensku. Už v roce 2009 tam na pozemku bývalé mateřské školy uprostřed vesnice Medovarce vznikla komunitní zahrada MedoUka, kterou využívají také místní Romové.