Kdo hlídá spermabanky? Kritika roste po přiznání o spolupráci s FBI

23. květen 2025

Soukromá americká spermobanka přiznala, že poskytla vzorky spermatu FBI bez vědomí dárců. Tento incident vyvolal obavy ohledně ochrany osobních údajů a práv donorů.

Zástupce spermabanky Seattle Sperm Bank během konference v říjnu 2022 přiznal, že banka prodávala nepoužité vzorky spermatu FBI, údajně pro potřeby výzkumu vzorců rozstřiku. Tuto informaci přinesl web LGBTQ Nation na základě více zdrojů.

Komerční spermabanky jsou dlouhodobě kritizovány za nedostatek regulace a etických standardů. Aktivisté, dárci i příjemci spermií upozorňují na problémy, jako neomezený počet potomků od jednoho dárce nebo nepravdivé informace o zdravotní historii dárců. C

ílem setkání v roce 2022 bylo pokusit se najít kompromis mezi spermabankami a reformními aktivisty, kteří bojují za lepší legislativu a kontrolu. Jednání se údajně zúčastnili právníci, lékařští odborníci, aktivisté a vědci. A někteří pak měli pocit, že banky ve skutečnosti nejsou ochotny naslouchat.

Přiznání o prodeji spermií FBI šokovalo mnoho přítomných. Odborník na reprodukční medicínu potvrdil, že zástupce spermabanky během setkání zmínil předání vzorků FBI. Vyšetřovací orgán je údajně potřeboval pro účely školení a výzkumu. „Na jednu stranu je pochopitelné, že by sperma mohlo být potřeba k výzkumu či analýze, nikoho z nás však nenapadlo, že by policie mohla takto jednat bez souhlasu dárců, kteří by mohli být geneticky identifikováni,“ uvedl expert.

Server LGBTQ Nation se v této souvislosti obrátil na Národní úřad FBI. „Naše politika nám zakazuje, s výjimkou výjimečných okolností, zveřejňovat vyšetřovací techniky vyšetřování FBI. Mohu však jasně prohlásit, že jsem nenašel žádné informace, které by naznačovaly, že FBI nakupuje sperma od spermabanky,“ odpověděl webu specialista pro styk s veřejností Steven Bernd.

Právní situace kolem prodeje spermií bez souhlasu je nejasná. Ve smlouvách dárců Seattle Sperm Bank se uvádí, že dárci nesmějí do způsobu, jak firma se vzorky naloží, nijak zasahovat. To podle nejmenovaného experta souvisí s jedním z největších problémů – nedostatkem informací v souvislosti s udělovaným písemným souhlasem.

Vážné obavy vyjádřila taky aktivistka Eve Wiley, která se dlouhodobě věnuje boji proti podvodům v oblasti plodnosti. Varovala před možností zneužití spermií jako důkazního materiálu či jejich krádeží a prodejem na černém trhu: „Co když někdo to sperma ukradne a prodá na černém trhu?“ Zdůraznila proto, že bez jasných zákonů a regulací se celý sektor reprodukční medicíny podobá „divokému západu“, což je podle ní mimořádně znepokojivé.

autor: Anna Beljo
Spustit audio
  • Proti technologickým gigantům bojuje šitím. Britský umělec zaujal dekami proti umělé inteligenci

    4. listopad 2026
    Vzpoura AI (ilustrační)

    Britský umělec CJ Reay přináší neobvyklý způsob, jak protestovat proti technologickým gigantům, kapitalismu i fašismu. Vyrábí textilní přikrývky s různými hesly. Propojuje tak tradiční řemeslo a politický aktivismus. Jeho tvorba si získala značnou popularitu na sociálních sítích.

    Osmatřicetiletý Reay vytvořil čtrnáct děl ze série Anarchist Prayer Quilts. Na nich se objevují hesla v překladu jako „Ať se všechna datová centra rozpadnou v prach” nebo „Dnešní tyrani budou zítřejším kompostem”.

    Jak píše server The Guardian, jeho grafiky využívají historické písmo Friz Quadrata, které proslavila punková skupina Black Flag. Objevují se na nich i další hesla, jako třeba „Queer utopie nejsou fantazie, queer utopie jsou nezbytnost!” nebo „Žádní velcí muži! Jen síla mnoha lidí!”

    Jeho plakáty s protestními hesly dnes zdobí alternativní kulturní prostory po celé Británii a na Instagramu ho sleduje 145 tisíc lidí. Novou kolekcí upozorňuje mimo jiné na dopady umělé inteligence. „Dnes všechno působí tak falešně, že vytvářet skutečné umění je skoro revoluční,” říká.

    Přestože je o jeho tvorbu velký zájem, nechce z ní udělat výnosný byznys. Internetový obchod proto otevírá jen několikrát ročně. Jeho textilní díla budou v listopadu vystavena v Sheffieldu a v prosinci v Lincolnu.

    Reay, který tvoří pod značkou Black Lodge Press, nemá výtvarné vzdělání. Jak řekl magazínu Artefact, první fanziny (neprofesionálních nízkonákladové časopisy) začal vyrábět už asi v devíti letech. Grafické a tiskařské techniky si později osvojil v nezávislé punkové komunitě. Za svůj život vytvořil přibližně 50 až 60 fanzinů a komiksů.

  • Slovem roku 2026 je mogging. O co jde?

    4. listopad 2026
    Muž, selfie, ilustrační

    Collinsův slovník angličtiny vyhlásil slovem roku 2026 výraz „mogging”. Slangový pojem, který si oblíbily především generace Z a Alfa, označuje situaci, kdy někdo svým vzhledem, stylem nebo vystupováním výrazně převyšuje ostatní. Jeho používání letos vzrostlo meziročně o 210 %.

    Jak píše server Euronews, pokud vám například kamarád řekne, že „moggujete všechny v místnosti”, znamená to, že ostatní zastiňujete a mimořádně vám to sluší. Výraz se dnes používá především s nadsázkou a humorem, jeho původ ale s humorem nic společného neměl.

    Slovo vychází ze zkratky AMOG, tedy „Alpha Male of the Group” neboli alfa samec skupiny, jak informuje BBC. Původně se objevovalo na kulturistických fórech a v prostředí tzv. manosféry, tedy internetových komunit propagujících agresivní pojetí mužství a antifeministické postoje. Mladší generace však výraz postupně převzaly a jeho význam značně posunuly.

    Vznikají také jeho odvozeniny, například „stylemogging”, kdy někdo vyniká svým oblékáním, nebo „lifemogging”, který označuje snahu vést působivější život než ostatní.

    Collinsův slovník vybírá slovo roku od roku 2013 na základě četnosti používání a aktuálních jazykových trendů. Letos „mogging” porazil například „ghost jobs”, tedy pracovní nabídky na pozice, které firmy nehodlají obsadit, nebo „P(doom)“, tedy pojem označující odhad pravděpodobnosti, že umělá inteligence způsobí kolaps lidské civilizace.

  • Vůdce keňské sekty vyhladověl v lese 190 dětí k smrti. Trpěly, aby se setkaly s Ježíšem

    4. listopad 2026
    Paul Mackenzie

    Keňský soud uznal vinným vůdce náboženské sekty Paula Mackenzieho. Ten své následovníky nutil k hladovění. V lese Shakahola na východě země kvůli němu zemřelo nejméně 190 dětí. Členové sekty totiž věřili, že se díky půstu dostanou do nebe a setkají se s Ježíšem.

    Mackenzie a přibližně 30 dalších obžalovaných byli 19. října uznáni vinnými v souvislosti se smrtí 191 lidí, z nichž 190 byly děti. Informuje o tom server CNN Prima News. Podle soudu šlo o organizovaný systém, v němž Mackenzie zneužíval náboženskou víru k vynucování smrtících půstů. Hladovět musely jako první děti, kterým strážci odpírali jídlo a trestali je, když se pokusily najíst. Jak píše agentura Reuters, členové sekty byli pod neustálým dohledem a strážci jim bránili v útěku. Ty, kteří se odmítali podřídit, nutili k hladovění násilím.

    Mackenzie, zakladatel společenství Good News International Church, své stoupence přesvědčoval, že okolní svět je zkažený a spásy dosáhnou pouze odchodem do lesa. Odrazoval je také od moderní medicíny a vzdělávání.

    Vyšetřovatelé začali v oblasti Shakahola nacházet lidské ostatky v dubnu 2023. Dosud bylo exhumováno 429 těl. Pitvy ukázaly, že některé oběti nezemřely hlady, ale následkem udušení, škrcení či poranění hlavy.

    Mackenzie jakoukoli vinu odmítá. Jeho advokát tvrdí, že se členové sekty postili dobrovolně, a plánuje se proti verdiktu odvolat. Rozsudek o výši trestu má padnout 6. listopadu. Příbuzní obětí požadují pro Mackenzieho doživotní vězení. „Nebyla by to stoprocentní spravedlnost, ale alespoň by vláda něco udělala,” uvedl muž, který mezi oběťmi našel svou matku.

  • Mexiko řeší, co s hnědými řasami. Každoročně jich moře vyplaví tuny, ubývají i turisti

    2. listopad 2026
    Řasy hroznovice na pláži

    Mexiko každoročně bojuje s tunovými nánosy hnědých mořských řas rodu hroznovice. Ty ohrožují turismus země. Rostlina navíc produkuje zdraví nebezpečné látky. Na veletrhu v Cancúnu se proto setkali zástupci odvětví, které chce miliony tun přírodního materiálu dál použít.

    Za přemnožením takzvaného sargassu stojí hlavně oteplování oceánů. Řasa, která se v moři vyskytuje přirozeně a slouží jako úkryt pro celou řadu mořských živočichů, se vyplavuje na pláže v Karibiku a vylučováním nebezpečného amoniaku a sirovodíku vyhání turisty. Ti ale živí místní ekonomiku. Někteří podnikatelé kvůli tomu museli svoje podniky zavřít. Zatímco dřív šlo podle online deníku Cancún Sun o záležitost čistě sezónní, letos je to problém mnohem delšího časového období.

    Celá řada podnikatelů ale vnímá řasu jako šanci na úspěch. Na veletrhu v Cancúnu se na začátku října sešli i se zástupci ekologických organizací a představili způsoby, jak materiál využít. Za letošní rok se ho do západní části karibského moře dostalo rekordních skoro 25 tisíc tun.

    Třeba kanaďan Steven Keays podle New York Times vidí v situaci i pozitiva. „Je tu příležitost vybudovat skutečně rozsáhlý globální byznys,“ říká obchodník, který z řasy vyrábí kosmetiku. Jako marketingové heslo zvolil pro řasu ambiciózní označení „modré zlato“.

    Rostlina se dá zpracovat i na betonovou dlažbu nebo třeba tekutá hnojiva. Ke zpracování má navíc přispět i centrum, které buduje Mexická vláda. To by mělo mít kapacitu zužitkovat denně až 4 tisíce tun řasy. Na boj se sargassem přispívá i Evropská unie, světové banky a další vládní i mezinárodní organizace.

  • Nizozemsko projednává zákaz návykových algoritmů. Lidé prý musí získat kontrolu nad vlastním časem

    2. listopad 2026
    Sociální média, sítě, algoritmy, ilustrační snímek

    Parlament v Nizozemsku řeší možný zákaz návykových algoritmů na digitálních platformách. Návrh zákona předložila poslankyně Barbara Kathmann ze strany Progressief Nederland. Zákaz takzvaných škodlivých prvků designu by se vztahoval třeba na sociální sítě, herní platformy, seznamovací aplikace a streamovací služby.

    Mezi škodlivé návykové prvky patří podle návrhu zákona nekonečné scrollování obsahu, automatické přehrávání videí nebo manipulativní algoritmy, píše Euronews.

    „Lidé znovu musí získat kontrolu nad svým vlastním časem a pozorností. Manipulativní triky na internetu mohou mít zásadní dopad na naše duševní i fyzické zdraví, vývoj mozku a schopnost soustředění, a to jak dnes, tak u budoucích generací,“ uvedla Kathmann. Nizozemsko by se podle ní mohlo stát první zemí na světě, která zákonem odstraní návykové algoritmy a další designované prvky.

    Téma řeší také Evropská komise, která má v listopadu představit návrh zákona o digitální spravedlnosti (Digital Fairness Act), jehož součástí by mohl být celoevropský zákaz návykového designu. Další připravovaná legislativa, například zákon o ochraně dětí na internetu (EU Kids Act), se zaměřuje na bezpečnost dětí v online prostředí a přesun odpovědnosti z rodičů přímo na provozovatele platforem.

    Od roku 2022 je v platnosti také evropský Akt o digitálních službách (Digital Services Act, DSA). Ten obsahuje opatření, která ukládají velkým online platformám a vyhledávačům povinnost odhalovat, odstraňovat a předcházet šíření nezákonného obsahu, nenávistných projevů a nebezpečných produktů.

    Debata v nizozemském parlamentu přichází v době rostoucího tlaku na technologické giganty kvůli obavám, že jejich služby jsou navrhované škodlivým způsobem, který podporuje závislost a další destruktivní chování, píše server NL Times. Například společnosti Meta, TikTok nebo Snapchat se v posledních letech staly ze strany organizací na ochranu práv terčem soudních sporů.

  • Na internetu roste poptávka po kouzlech. Lidé si přejí dobré počasí na svatbě i úspěch v práci

    2. listopad 2026
    online čarodějnictví, čarodějnice, rituál, seance, mobil

    Lidé se čím dál častěji obracejí na online čarodějnice. Chtějí po nich, aby jim kouzlem zajistily hezké počasí ve svatební den, návrat k bývalému partnerovi nebo pracovní úspěchy. Zkrátka cokoliv od malé šťastné náhody až po velký životní obrat. Podle výzkumníků je online čarodějnictví další personalizovanou formou spirituality.

    Koupit si kouzlo, malé nebo větší, je možné přes platformu Etsy. Podle jejího mluvčího vzrostl počet vyhledávání kouzel v poslední době několikoanásobně. Kouzla jako taková sice platforma v roce 2015 zakázala, i nadále je ale lidé můžou pořídit v sekci „zábavních služeb“.

    Server BBC mluvil s Ellecií Cahill z Erskine, která sama sebe popisuje jako „mystičku“. Nabízí výklady karet a komunikaci se zesnulými blízkými. Vedle toho prodává i krystaly a amulety a zaznamenala už víc než 2000 prodejů. „Jako lidi máme potřebu věřit v něco vyššího,“ říká.

    S tím souhlasí i socioložka Alexandria Arthur-Hastie z Univerzity Leeds Backett. Podle ní je zájem o čarodějnictví součástí odklonu od tradičních náboženství. Stejně jako další aspekty života se i spiritualita přesunula digitální platformy.

    Newyorská infuencerka Jaz Smith se stejně jako celá řada dalších také rozhodla kvůli počasí ve svůj svatební den obrátit na online čarodějku. Její svatbu popsalo hned několik médií jako absolutní špičku ve tvorbě svatebního obsahu, píše magazín TIME. Když její sledující viděli, že Jaz kouzlo zabralo, inspirovalo je to, aby kouzelnických služeb taky využili.

    A na kolik takové kouzlo vyjde? Cena záleží na poskytovateli, za menší kouzlo lidé zaplatí v přepočtu zhruba dvě stě korun, za větší čáry si kouzelnice účtují i přes čtyři tisíce korun. Výměnou za osobní údaje, jako je jméno a detaily situace, ve které se nachází, dostane zákazník video na kterém čarodejnice kouzlo provádí.

    Naopak nespokojená se službou zůstala Chloe z Glasgow. „Byla to ztráta času a peněz,“ řekla. Po rozchodu se obrátila na online médium, aby jí pomohlo dát se znovu dohromady s bývalým partnerem. To se ale nestalo. „To, o co jsem žádala se nestalo, ale aspoň mám vtipnou historku,“ říká Chloe.

  • Na komáry AI laserem? V Číně testují novou technologii v boji proti štiplavému hmyzu

    30. říjen 2026
    Komár

    Startup v Číně testuje zařízení, které s pomocí umělé inteligence a laserů dokáže zneškodňovat komáry. Produkt, který by měl stát 1000 dolarů, tedy v přepočtu asi 21 tisíc korun, by měl komáry ze vzduchu sestřelovat tím, že jim laserem spálí křídla přímo za letu. Umělá inteligence by pak měla posuzovat, kdy zaútočit tak, aby to bylo bezpečné.

     

     

    O bojovníkovi s komáry píše New York Times. Vyvíjí ho vědci a odborníci ze startupu Photon Matrix. K eliminaci hmyzu zařízení používá stejnou technologii jako samořiditelná autonomní auta. Během testu přímo v kancelářích společnosti se ukázalo, že je stroj nečekaně efektivní. Bílá krabice, přibližně stejně velká jako cihla, dokázala s vysokou účinností laserem ničit jednoho komára za druhým.

    Výrobci zároveň hmyzu „zaručují" dlouhou a bolestivou smrt. „Komáři se spálenými křídly často umírají hodiny nebo dokonce několik dní,“ popisuje zakladatel společnosti Wang Chuan.

    Celá věc má ale bezpečnostní riziko. Laser, který je dostatečně silný, aby spálil komárům křídla, může zároveň poškodit lidské oko, stačí k tomu i kontakt kratší než jednu sekundu. Zatímco ve Spojených státech jsou takto silné lasery přísně regulované, Čína je implementuje i do běžných spotřebitelských produktů.

    Firma ovšem chce předejít incidentům ohledně domácích mazlíčků i lidí. Kromě kamery s umělou inteligencí, která by měla rozpoznat, kdy laser spustit a kdy ne, by měl systém identifikovat taky odrazové plochy, od kterých by se nebezpečný laser mohl odrazit.

    Zájemci proto musí absolvovat speciálně sestavenou sadu patnácti otázek, včetně dotazu, která místnost je pro užití komárové protivzdušné obrany nejméně vhodná. Odpověď je koupelna, kvůli vysoké vlhkosti, zrcadlům a omezenému prostoru. Zařízení pak můžou na dotyk prstu aktivovat pouze úspěšní absolventi.

    V době, kdy se kvůli oteplování klimatu komárům stále více daří i v ekosystémech, kde dříve nebyli, by podle China Daily stroj mohl pomoci ochránit populaci před nebezpečnými nemocemi, které létavý hmyz šíří.

  • Pokálená sportovkyně na Hyroxu se omluvila: „Vystavila jsem ostatní riziku“

    30. říjen 2026
    Hyrox (ilustrační foto)

    Australská HYROX sportovkyně Joanna Wietrzyk přiznala, že ostatní sportovce a sportovkyně vystavila riziku tím, že pokračovala v závodě s pokálenýma nohama. Její odhodlání dokončit závod v září letošního roku jí zabránilo udělat správné rozhodnutí, popsala.

    Čtyřiadvacetiletá Joanna Wietrzyk je specialistkou na HYROX – fitness závod, který kombinuje běh a funkční silové cvičení. V rozhovoru pro BBC uvedla, že lituje rozhodnutí pokračovat v závodu, který se odehrál v Pekingu letos v září. Na otázku proč v závodu pokračovala, uvedla, že v tu chvíli nemyslela na lidi okolo ní. Zpětně celého incidentu lituje a za situaci se omluvila.

    Přibližně v půlce závodu se Wietrzyk nekontrolovaně pokálela průjmem. Obrázky zašpiněných nohou a jiných částí těla obletěly svět. Na otázku, zda ji měli organizátoři zastavit, uvedla, že v danou chvíli ji nikdo k ničemu nevyzval. To bylo podle spoluzakladatele sportu Moritze Fürsteho chybou.

    Celý incident vedl k změně pravidel celé soutěže. Pořadatelé mají nově možnost vyloučit účastníky, pokud mohou jejich zvratky, moč nebo exkrementy kontaminovat nebo ohrozit zdraví ostatních závodníků. Zejména proto, že účastníci mezi sebou často sdílí stejné sady náčiní.

    Incident podle sportovkyně otevírá veřejnou diskuzi o hranicích profesionálních závodníků. „Jsou tak nesmírně odhodlaní vyhrát a podat co nejlepší výkon, že chtějí naplno využít všechno, co natrénovali a předvést světu svou fyzickou kondici,“ řekla Wietrzyk pro BBC.

    Otevřeně promluvila i o komentářích nebo zprávách, které jí začali lidé posílat. Poté, co byla její identita a fotky zveřejněny na internetu, komunita organizátorů závodů uvedla, že každého kdo bude ženu urážet nebo vyhrožovat vyřadí z účasti na budoucích akcích. I tak to pro ni ale bylo náročné období.

    Wietrzyk se chystá znovu soutěžit, píše Independent. Zúčastnit by se měla závodu Elite 15 v německém Hamburku, kde bude obhajovat předběžné prvenství ve světovém poháru.

  • Morový ústav na severu Ruska dlouhodobě nesplňoval bezpečnostní opatření

    30. říjen 2026
    Tým ruského institutu pro boj proti moru v Irkutsku během práce v laboratoři

    Ruské úřady vydaly před několika měsíci závažné varování týkající se Sibiřského vědeckého institutu, který zkoumal patogeny dýmějového moru, antraxu a dalších onemocnění. Irkutskému vědeckému institutu chyběly dostatečné dekontaminační plány v případě, že by unikly nebezpečné bakterie.

    Týdny nato, tedy začátkem října tohoto roku, se tento ústav dostal do centra veřejného světového dění. Bioložka, která v institutu pracovala, za nevyjasněných okolností zemřela na „zápal plic neznámého původu“, uvedly ruské úřady. V době smrti 28leté Darji Šipilové veřejnost nevěděla o tom, že laboratoř byla už déle jak deset let opakovaně kritizována za porušování bezpečnostních předpisů, nedostatečné pohotovostní plány a špatné nebo žádné zaškolení vedoucích pracovníků, což z institutu činilo potenciální hrozbu, píše deník Wall street Journal.

    V době smrti Šipilové varoval ruský úřad, který na činnost ústavu dohlíží, před nebezpečnou nemocí, která se v oblasti šíří. Žádné další podrobnosti tehdy neuvedl. Do Irkutska odcestoval hlavní ruský hygienik a všichni, s kterými přišla zesnulá do kontaktu, byli umístěni do karantény.

    Světová zdravotnická organizace pětkrát apelovala na ruské úřady, aby poskytly víc informací ohledně toho, co se v Irkutsku stalo. Úřady zopakovaly to, co tvrdily na začátku. Žena zemřela na „zápal plic neznámého původu.“

    Samotný ústav založil Stalinův režim v roce 1934. V době, kdy Sovětský svaz každoročně zaznamenával tisíce případů moru, zejména v nejodlehlejších částech Dálného východu a Sibiře. Jeden z následujících ředitelů institutu se během studené války stal průkopníkem sovětského programu obrany proti biochemickým zbraním. Západní vědci začali tvrdit, že se tento program brzy proměnil v zástěrku pro vývoj sovětských biologických zbraní. Velkou roli v tom tehdy měla hrát právě morová nákaza šířená aerosoly, dodává Wall street Journal.

    Vztahy ruských vědeckých institucí s kolegy ze západu se výrazně zhoršily, stejně jako se zhoršovaly vztahy Moskvy a Washingtonu. V roce 2013 ruský prezident Vladimir Putin stáhl Ruské laboratoře z vědeckých programů a programů na snižování hrozeb, které realizovaly společně se Spojenými státy. Situace se ještě zhoršila začátkem plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině v únoru 2022.