Kdo (ne)má právo na město? Festival Vzpurná Praha řešil problémy bydlení i veřejného prostoru

1. říjen 2018
Z festivalu Vzpurná Praha: Dny práva na město

20 000 bytů na Airbnb, dvakrát rychlejší nárůst ceny nájmů oproti příjmům i přehřívání města – tyto a další problémy diskutovali akademici i aktivisté na břehu Vltavy v pražských Holešovicích v rámci festivalu Vzpurná Praha: Dny práva na město. V jakém městě chceme žít? A je bydlení právo, nebo produkt?

Koncept práva na město“ použil v šedesátých letech sociolog Henri Lefebvre a označuje jím nutnost přistupovat k městu jako ke sdílenému prostoru, který jeho obyvatelé mají právo spoluutvářet a rozhodovat o něm. Název akce tak upozorňuje na problémy současné Prahy, která podle organizátorů upřednostňuje soukromé investiční zájmy a neregulovaný turismus před právy místních obyvatel. V průběhu tří dnů se proto uskutečnila celá řada přednášek, diskuzí a workshopů, které pojmenovávaly největší místní problémy, hledaly alternativy a přinášely i srovnání s jinými evropskými velkoměsty.

Politoložka Kateřina Smejkalová reflektovala mimo jiné dopady rozmachu zprostředkující platformy Airbnb na bytovou situaci v Praze. „Studie Úřadu vlády z loňského roku ukázala, že v první polovině roku 2017 bylo přes portál Airbnb k dispozici asi 20 000 bytů a z toho zhruba tři čtvrtiny byly celé byty,“ uvádí Smejkalová a dodává, že to znamená bydlení přibližně pro 50 000 lidí. Pro Prahu to podle ní představuje problém, jelikož místa k bydlení slouží krátkodobým turistickým pronájmům a nejsou k dispozici běžným obyvatelům. Bytů je tak na trhu méně, což přispívá k růstu cen, a bydlení se tak stává pro řadu lidí téměř nedosažitelným.

Nedostupností a nedostatkem bytů pro pražské obyvatele se zabývá i Jakub Nakládal. Jedním z hlavních důvodů současné krize bydlení je podle něj jeho financializace, tedy stav, kdy se z nemovitostí stal investiční artikl, podobně jako je tomu u zlata nebo cenných papírů. V Praze se tak například až 40 % bytů prodává právě na investice. I proto na festivalu často zaznívalo, že bydlení by nemělo být komoditou, ale základním lidským právem. Jakub se zároveň věnuje i pozitivním příkladům ze zahraničí. „Nejprogresivnější přístup má asi Vídeň nebo Amsterdam, kde velká část bytů je ve vlastnictví města a to určuje developerům podmínky, kdy třeba část nově postavených bytů musí věnovat městu nebo tam musí být dostupné nájemné,“ říká Jakub. Situace v Praze je oproti tomu poměrně kritická: „Za poslední rok 2017 vzrostly ceny nemovitostí asi o 12 % a nájmy o 14 %, oproti tomu mzdy vzrostly o 7 %, takže vidíme, že nájmy rostou dvakrát rychleji než mzdy.“

Jaké jsou další příčiny krize bydlení a koho se nejvíc dotýká? Jak se dají regulovat platformy jako Airbnb? Poslechněte si názory přednášejících i organizátorů festivalu Vzpurná Praha.

Spustit audio
autoři: Noemi Purkrábková, Milan Syruček