Kdo se kamarádí s Romy, nemívá předsudky ani vůči muslimům nebo seniorům. Proč?

14. duben 2015

On Air

Pokud patříte v Česku k neromské většině a máte známého nebo kamaráda mezi Romy, tak vnímáte bez předsudků nejen Romy, ale s větší pravděpodobností máte lepší vztah i k muslimům nebo třeba homosexuálům (foto Charles Fred)|foto:Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

V roce 1954 zformuloval americký psycholog Gordon Allport takzvanou kontaktní hypotézu. Ta říká, že kontakty mezi členy skupin, které vůči sobě vyjadřují předsudky, snižují u lidí, kteří na těchto kontaktech participují, míru předsudečnosti. Lidsky řečeno, pokud osobně znáte příslušníka nějaké menšiny a máte s ním pozitivní zkušenost, tak lépe a bez předsudků vnímáte i její ostatní příslušníky.

Tenhle vliv se obvykle přenáší i na postoj k jiným menšinám. Zjednodušeně řečeno, pokud patříte v Česku k neromské většině a máte známého nebo kamaráda mezi Romy, tak vnímáte bez předsudků nejen Romy, ale s větší pravděpodobností máte lepší vztah i k muslimům nebo třeba homosexuálům.

V Sociologickém ústavu AV ČR nedávno proběhl na toto téma zajímavý seminář nazvaný Máme raději ty menšiny, jejichž příslušníky osobně známe?. Od 50. let byly uskutečněny stovky dalších výzkumů, z nichž většina platnost kontaktní hypotézy potvrdila.

Jak ale říká sociolog Martin Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR, zmíněná hypotéza v praxi nefunguje tak jednoduše, že bychom pomocí nějakých vyhlášek cíleně seznamovali třeba Čechy s Romy: „Ten kontakt musí být vnímán jako dobrovolný nebo aspoň nějakým způsobem nevyhnutelný. Ideální jsou v tomto ohledu třeba smíšené kolektivy v práci, kdy s vámi na stejné pozici pracuje kolega, který je příslušníkem nějaké menšiny. Velký vliv na snížení předsudků díky kontaktům má v tomto ohledu armáda. V případě vojáků, kteří byli společně na misi a společně sdíleli nebezpečí, byl ten vliv asi nejsilnější. Takové situace ale nelze přenést do běžného života.“