„Když dítě nesmí nic udělat, bude z něj člověk, který se o nic nezajímá,“ říká fyzik Tomasz Rożek

18. červen 2019

Jak těžké je dětem vysvětlit, co je to černá díra nebo temná hmota? Jak se stane, že dítě přestane být zvědavé? A je ve vědě prostor pro intuici? Nejen to jsou otázky, které si klade polský fyzik a popularizátor vědy Tomasz Roźek. Ten je mimo jiné autorem tří populárně-vědeckých knih pro děti, které pojednávají o vesmíru, mikrosvětě i lidském těle. Kniha Kosmos nedávno vyšla i česky.

„Když dítě dospívá ve světě, který mu neustále něco zakazuje, nesmí se ničeho dotknout, nesmí nic udělat, pokaždé mu někdo vynadá, tak potom je z něj skutečně člověk, který se o nic nezajímá. Takže když dětem dovolíme, aby občas skočily do bláta, aby vlezly na strom nebo si vzaly do ruky mravence nebo třeba mrtvou mouchu a podívaly se na ni, tak v nich podporujeme zájem o svět okolo nich,“ popisuje Rożek nekonečnou dětskou zvídavost, kterou školní docházka nebo necitlivá výchova v některých rodinách bohužel často zadusí už v zárodku.

Přes čáru o domácím vzdělávání: Doma se děti učí rychleji

dítě - děti

Čím dál víc rodičů v Česku je nespokojených s klasickým vzděláváním a hledá pro své děti alternativy. Individuální formou výuky prošlo za poslední dekádu více než 8 000 žáků. Je domácí vzdělávání revoltou proti školnímu řádu? Co si od něj rodiče slibují a jak probíhá přezkušování? Na otázky magazínu Přes čáru odpovídal náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys a učitelka Šárka Medová, která se rozhodla učit svého osmiletého syna doma.

Právě proto se rozhodl napsat trilogii knih, které by pojednávaly o hmotném světě okolo i uvnitř člověka. Chce v dětech podporovat touhu poznávat a klást nejrůznější otázky. V době, kdy celou společností rezonují pojmy jako alternativní fakta, je to klíčová činnost pro vytváření kritického pohledu na svět. Rożek nepíše jenom knihy, ale vytváří také obsáhlý kanál popularizačních videí nazvaný Nauka. To Lubię. „Témata, která si vybírám, jsou často opředena různými mýty, jsou s nimi spojené různé předsudky. V komentářích potom často čtu, že mi diváci děkují za to, že se na to mohli podívat takto racionálně. A teprve teď na základě těchto informací si můžou vytvořit vlastní názor. Protože informací kolem nás je často hodně, ale ne vždycky jsou to fakta,“ vysvětluje svou práci.

dítě, chlapec, samota, smutek

Kromě vzdělávání dětí jsme se v rozhovoru dostali i k otázce žen ve vědě. Těch sice přibývá, ale v experimentální fyzice a souvisejících oborech stále převládá mužský pohled. „Před několika týdny jsem měl možnost setkat se se dvěma astronautkami. A musím říct, že to, jak ženy popisují svět kolem sebe, je úplně jiné, a slyšet tyto ženy mluvit o svých zkušenostech z vesmíru bylo skvělé. Přijde mi, že muži se často víc koncentrují na konkrétní cíl, zatímco ženy přináší takový širší pohled. Pořád říkám, že se mi to zdá, protože jsou různé ženy a jsou různí muži. Ale obecně si myslím, že ženy mají svůj pohled trochu rozšířený a muži mají pohled trochu zúžený, ale možná díky tomu jde víc do hloubky. A tyhle dva přístupy se vždycky skvěle doplňují,“ říká.

První kniha ze zmíněné trilogie nazvaná Kosmos nyní vychází v českém překladu. Roźek v ní mimo jiné podává výklad prostřednictvím kvalitních ilustrací i odkazů na populární filmy a sci-fi literaturu. „Vracím se k ní, protože mám opravdu rád ty krásné obrázky, kterých je plná. Na co se ale nejvíc těším, jsou vždycky knihy, které mám teprve v hlavě, které právě píšu,“ dodává polský fyzik.

Jak v dětech znovu probudit zvědavost a vysvětlit jim, jak vypadá vesmír? A proč nejen děti tolik děsí prázdnota? Poslechněte si celý rozhovor s polským fyzikem Tomaszem Rożkem.

autor: Nikola Benčová
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.