Když krásné nové věci hoří. Proč se topí oblečením a jak se nakládá s dead stockem?

21. prosinec 2021

Sekularizované Vánoce si podmanila slevová hesla, nabídka digitálních tržišť a nákupní centra s vánočním playlistem. Atmosféru Štědrého dne stále ještě tvoří nebo jen doplňuje bohatá nadílka. Na jedné straně stojí naše snaha potěšit blízké, na druhé desítky tisíc objednávek denně na webech obchodníků. Někde mezi tím, za tím a pod tím se ukrývá rub potěšení z věcí – dead stock – to, co se rozbije, nepovede, nelíbí, neprodá. Jenomže plýtvání k přesycenému trhu patří.

„Dead stock je materiál, který končí někde na skládce nebo ve spalovně, praxe typická pro luxusnější brandy, které raději spalují oblečení, aby si udržely cenovou exkluzivitu,“ otevírá téma Stepan Vashkevich z Institutu cirkulární ekonomiky. Vashkevich naráží na známé kauzy značek jako Burberry, která nechala v sezoně 2017–18 spálit oblečení za 37 milionů dolarů, aby si značka uchránila svou exkluzivitu tím, že nebude neprodané věci nosit nikdo z nižších sociálních vrstev, kdo by k věcem přišel levně nebo zdarma.

Stepan Vashkevich

Podobně s oblečením nakládalo i H&M, které sice nechrání svou značku před devalvací exkluzivity, ale vyrábí tolik levného oblečení, že ho není možné prodat a nejlevnější variantou je spálit ho namísto uhlí. „Máme obří nadprodukci. Celé textilní odvětví obrovsky plýtvá materiálem, oblečení je příliš levné a je jednodušší ho zlikvidovat než vrátit do oběhu,“ dodává Vashkevich.

Nedaleko sídla Institutu cirkulární ekonomiky je malý obchůdek, kde Lenka Vacková se svým týmem přesně tenhle druh odpadu z fabrik využívá. Textile Mountain není obyčejná prodejna metráže a galanterie, ale projekt, ke kterému Lenka došla skrze nespokojenost s praktikami na trhu s textilem.

Hordy neprodaného oblečení končí na poušti Atacama

„Když jsem studovala na UMPRUMce, tak se tohle téma ještě tolik neřešilo. Asi tak v roce 2016 jsem si nechala na Designbloku vytetovat na tělo vlastní krví loga fast fashion značek. Symbolicky to odkazovalo na to, že existují lidé, kteří za naši rozmařilost platí krví,“ poukazuje na etický rozměr plýtvání Lenka Vacková.

V současnosti se firmy a provozovatelé digitálních tržišť snaží vytvářet pravidla, která by podobným praktikám předcházela, ve skutečnosti se ale kromě vznešených slov moc měnit nemusí, jak ukazuje instagramová influencerka Anna Sacks. Přehlcením samozřejmě netrpí jen módní průmysl, ale překvapivě třeba i knižní trh.

Lenka Vacková

„Když vyčerpáme všechny možnosti darování knih, které se v knihkupectvích neprodají, pak se vrátí k nám na sklad a ten je omezený. Nejhorší varianta je, že se knihy dají k recyklaci,“ říká Radek Štěpánek, který pracuje v nakladatelství Host.

Růstová ekonomika, tlak na spotřebu a etika práce mají svou environmentální stopu, jejíž nejbizarnější podobou je dead stock. Co s ním? „Módní značky mají nástroje k tomu, aby změna v módě probíhala. Na druhou stranu tu musí existovat tlak spotřebitelů. Evropská unie například připravuje legislativu due diligence, kdy jednotlivé značky budou nést zodpovědnost za dodržování lidských práv a environmentálních závazků v celém dodavatelském řetězci,“ uzavírá Stepan Vashkevich.

Jaké kauzy s ničením, skládkováním a pálením produktů proletěly světem? Proč je jednodušší produkty vyhodit než vrátit do oběhu? Jak může vypadat snaha e-shopu prodat a rozdat co nejvíc z toho, co se vrátí nebo zůstane na skladě? Poslechněte si vánoční speciál Podhoubí.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.