Když řemeslo odolává masové produkci
„V naší šperkařské dílně vznikají šperky hlavně ze stříbra, orientujeme se i na zakázkovou výrobu ze zlata a drahých kamenů. Část té práce se odehrává u zlatnického stolu. Ten je charakteristický tím, že má vykrojený oblouk,“ začíná exkurzi do šperkařské dílny Hana Pokorná, jedna z šesti řemeslnic, vyučených klenotnic, které se sešly pod jednou adresou.
Ve společné dílně pokračují ve staleté tradici, která se předává z generace na generaci a zatím úspěšně odolává moderním trendům – masové produkci a strojové výrobě. Šperkařské stoly, tak charakteristické pro tuhle dámskou klenotnickou dílnu, by mohly hodně vyprávět. Společně s nářadím je mladé absolventky oboru zlatník, klenotník získaly od dosluhujících řemeslnic. A mají tak nejen svoje starožitné kouzlo, ale taky užitek. „Mám některé kleště od paní, která končila se řemeslem, a jsou mnohem lepší než ty nové. Už mají stržené ostré hrany, a tím pádem vám nezanechají stopy na materiálu. Zlatnické řemeslo je prostě fajn, pokud se dědí z generace na generaci. Získává tím na hodnotě,“ popisuje šperkařka Hana Pokorná.
Kromě kleští se zlatnice neobejde bez pilníků, nůžek, kladiva, paličky a dalších uděláte, která jsou pro vznik stříbrného nebo zlatého šperku potřeba. Jak vysvětluje Hana Pokorná, postup výroby může velmi vzdáleně připomínat kovářské řemeslo. „Je potřeba vyvinout určitou sílu, aby se materiál pod rukama hýbal.
My ho ale na rozdíl od kovářů tvarujeme za studena. Jenom si pomáháme letovací pistolí, kterou si materiál vyhříváme a pak ho chladíme žíháme, aby se omezilo pnutí,“ pokračuje Hana Pokorná. Uživit se zlatnickým řemeslem je při konkurenci konvenčních zlatnictvím, čím dál těžší. Mladé šperkařky, ale potvrzují nepsanou pravdu, která v případě zlatníků platí už po několik generací. Tohle řemeslo se nedá jen tak opustit. „Já už to dělám 40 let a nemůžu se toho zbavit. To myslím mluví za všechno,“ hodnotí budoucnost zlatnického řemesla v Česku Anna Zabloudilová. Právě ona dostala nápad svést dohromady mladé absolventky – šperkařky a předat jim své zkušenosti. Reportáž ze šperkařské dílny si poslechněte tady.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
