Když se daří lidem, těží z toho i lesy, předpokládá studie

15. květen 2018
Obří sekvoje Sekvojovec obrovský stromy nebe

Rozšiřování lesů po celém světě souvisí s tím, jak se v daných zemích daří společnosti.

Nová studie dává zvyšující se procento zalesněných ploch konkrétně do souvislosti s tak zvaným Indexem lidského rozvoje. Její autoři píší o tom, že vyspělé země používají moderní zemědělské postupy a opouští méně úrodné plochy, což umožňuje expanzi lesů. Státy, kterým se daří, zároveň podle studie investují do udržitelných programů na spravování lesů a do ochrany přírody. „Když se mají dobře lidé, mají z toho prospěch i lesy. Není to jen o příjmech. Když daná společnost funguje správně, zdá se, že odlesňování zkrátka automaticky mizí. Jakmile mají jednou obyvatelé určité země slušnou úroveň života, nechtějí z lesů čerpat, ale chránit je. Když dokáží zajistit živobytí jiné zdroje, lidé zanechávají hospodaření na nepříliš úrodné půdě, čímž dávají příležitost lesům znovu tam vyrůst,“ řekl BBC spoluautor studie a profesor Helsinské univerzity Pekka Kauppi. Jedním z dalších důvodů pro rozšiřující se zalesnění je to, že když země bohatnou, mají tendenci spíše dovážet větší množství produktů z přírodních zdrojů, než aby je samy vyráběly. Podle Kauppiho je takovým příkladem Indie, kde se výměra lesů zvyšovala mezi lety 1970 a 2010 i přesto, že se za uvedené roky populace zdvojnásobila. Autoři studie se naopak obávají situace v Africe, kde většina z 55 států zatím lesy spíše ve větší míře ztrácí, než že by tam přibývaly. Úbytek lesního porostu je také značný v Brazílii nebo Indonésii. Česko patří podle dat Ministerstva zemědělství k zemím s vysokou lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době necelých 34 % z celkového území státu. Výměra takových porostů se navíc od druhé poloviny 20. století soustavně zvyšuje. Autoři studie se zaměřili také na zásoby uhlí. Ty současné bude podle nich možné udržet za předpokladu, že se bude blahobyt lidí i dál zlepšovat. Vědci ale vedle pozitivního trendu rozšiřování lesů zároveň vidí problém v tom, že země využívají přírodní zdroje energie neudržitelně a že plýtvají.

Spustit audio
  • Indické nosiče holí nepustili na golfové hřiště, vynalezli proto slum golf. Zazářili s ním v Paříži

    12. únor 2019
    Urban golf

    Překážkami ve slum golfu nejsou opečovávané keříky a úhledné zelené kopečky, ale zdi, kanály, zaparkovaná auta, spící psi, skládky i zbloudilé krávy.

    Skupinu mladých nosičů z Bombaje nenechal jejich zaměstnavatel hrát na golfovém hřišti, aby nekazili jeho „exkluzivitu“. Mladí obyvatelé slumu, jejichž jednopokojové domky se střechami z vlnitého plechu přiléhají k luxusnímu hřišti, se ale golfu nevzdali a začali hrát v ulicích. O jejich umění přinesl reportáž britský The Guardian. Hru, kterou chlapci bez nadsázky a ironie nazývají slum golf, dovedli k dokonalosti. Odpalují levné pingpongové míčky holemi vyrobenými ze stavební armatury a s hadicemi místo rukojeti. Každý hráč vkládá do banku 50 rupií, vítěz bere vše. Na videa, která slum golfisté nadšeně natáčejí, loni narazil německý hráč golfu Norman Dick a rozhodl se bombajský tým pozvat do Paříže na World Urban Golf Cup, aby zastupovali Indii. Evropské týmy, které se turnaje zúčastnily, se delegaci z Bombaje složily na letenky, víza a hotely a slum golfisté pak na zářijovém prestižním světovém turnaji obsadili páté místo. I když přísná pravidla jejich domovského golfového klubu trochu povolila a hráči by povolení už dostali, golfisté zůstávají ve slumových ulicích, pilují svoji jedinečnou techniku a na green vyrážejí jen do práce.

  • Zkrachovala společnost, která nabízela jednosměrné výlety na Mars

    12. únor 2019
    Mars One

    Projekt, do kterého se údajně přihlásilo 200 tisíc lidí, skončil.

    Mars One, holandská společnost, která plánovala poslat lidi na jednosměrný výlet na Mars a založit první lidskou kolonii na rudé planetě, vyhlásila bankrot. Oznámily to v polovině ledna švýcarské soudy a na případ následně upozornila televize CBS. Od roku 2013 přijímala Mars One přihlášky na misi. Podle společnosti přilákal program víc než 200 tisíc zájemců, v roce 2015 pak Mars One oznámila, že pečlivě sestavila seznam stovky těch, kteří opravdu poletí. Mezi nimi byla i jedna Češka – Lucie Ferstová, která se probojovala přes první dvě kola přijímacích pohovorů. Plán Mars One byl, že od roku 2024 na rudé planetě přistane celkem 24 lidí ve čtyřčlenných skupinách každé dva roky. Podle odhadů by ale jen přistání prvních čtyř lidí stálo 6 miliard amerických dolarů. Společnost chtěla na projekt vydělat peníze prodejem vysílacích práv a crowdfundingem. Většina odborníků se ale k projektu stavěla skepticky a nebrala ho úplně vážně. Společnosti se taky podařilo vybrat jen něco přes 860 tisíc dolarů. Mezi odbornou veřejností se už dřív objevily hlasy, že celý projekt může být podvod. Mars One je nezisková organizace, jejímž cílem bylo vytvoření stálé lidské kolonie na Marsu v roce 2027. Zakladatelem a ředitelem Mars One je nizozemský podnikatel Bas Lansdorp, který na projektu začal pracovat v roce 2011 a oficiální plán mise Mars One oznámil v květnu 2012.

    Přečtěte si taky Na Marsu a Měsíci se bude hospodařit v nafukovacích sklenících.

  • Konopí není nebezpečná droga, má prokazatelné léčebné účinky, říká Světová zdravotnická organizace

    12. únor 2019
    Konopí

    Poprvé v historii navrhuje Světová zdravotnická organizace (WHO) snížit u konopí jeho stupeň nebezpečnosti, látka má podle ní nezpochybnitelný přínos při léčbě některých nemocí. Doporučení WHO projedná Organizace spojených národů v březnu.

    Konopí je v současné době v tabulkách WHO klasifikováno jako omamná látka stupně IV. V této kategorii se mimo jiné nachází třeba i heroin a jde o nejpřísněji sledovanou a kontrolovanou kategorii drog. Odborná komise WHO pro závislost na drogách teď navrhuje tuto škálu přehodnotit a konopí označit stupněm I, kam patří látky s terapeutickým nebo jinak léčebným potenciálem. Odborníci navíc chtějí, aby konopné produkty, které neobsahují psychoaktivní THC, jako je třeba olej, byly z kontrol vyjmuty úplně.
    V listopadu se komise WHO sešla nad přezkoumáním konopných látek, a to vůbec poprvé od roku 1961, kdy bylo konopí jako droga s rizikem vzniku těžké závislosti zařazeno na seznam čtvrtého stupně. Výsledkem nynějšího jednání bylo doporučení pro Organizaci spojených národů, aby konopí přesunula z kategorie IV do kategorie I s tím, že „Světová zdravotnická organizace si je vědoma rizik a zdravotních hrozeb, které užívání konopí má, ale zároveň nepochybuje o jeho potenciálu při využití v medicíně nebo terapii“, jak uvedla WHO ve zdůvodnění. V něm taky doporučila, aby byla mezinárodní kontrola nad užíváním a pěstováním konopí „racionálnější“ a zbytečně nekomplikovala jeho využití v medicíně a farmaceutickém průmyslu.
    Vzhledem k novým poznatkům, které přinesly studie a výzkum, se změna postoje WHO ke konopí očekává už dlouho. Užívání konopí pro lékařské účely je v současné době legální například v Kanadě, některých částech USA, Německu, Dánsku, Finsku, Izraeli nebo od dubna 2013 i v Česku. Studie prokázaly jeho přínos při léčbě chronické bolesti, epilepsie, depresí a psychózy nebo léčbě nevolnosti spojené s chemoterapií. Doporučení WHO projedná Organizace spojených národů v březnu. Zprávu přinesl web IFLScience!

    Přečtěte si taky Většina zdravotních přínosů marihuany je neprůkazná, zjistila rozsáhlá studie nebo Obsah THC v marihuaně a hašiši se za posledních jedenáct let zdvojnásobil, tvrdí studie.

  • George Clooney se pokouší rozmotat Hlavu 22. Podívejte se na trailer ke chystané minisérii

    12. únor 2019
    Ze seriálu Hlava 22

    Slavný protiválečný satirický román Josepha Hellera se doposud dočkal jen jediného filmového zpracování, a to v podobě snímku Mika Nicholse z roku 1970.

    Autorský kolektiv sdružený kolem George Clooneyho se při adaptaci Hlavy 22 pro streamovací službu Hulu rozhodl pro formát šestidílného televizního seriálu. Příběhy válečného letce kapitána Yossariana a jeho „bratrů ve zbrani“ postrádají v knize zřetelný dramatický oblouk. Navíc stejné události jsou tu často popisovány z perspektivy různých postav a orientace v časových souvislostech se pro čtenáře komplikuje, stejně jako Yossarianova snaha dostat se z armády a prolomit hlavu 22. Scenáristé chystané minisérie Luke Davies a David Michôd se naopak rozhodli pro lineární vyprávění, odpovídající lépe filmovému médiu. „Strávil jsem 9 měsíců zavřený v jedné místnosti, když jsem se pokoušel ujasnit si, co se jak ve kterém pořadí v románu událo,“ prohlásil na tiskové konferenci Davies. „Nejdřív bylo nutné uspořádat si správně románové události a pak to vše přepsat do scénáře co nejvíc se podobajícího předlohovému textu, aby se tam zároveň zachovaly obě jeho polohy… temnota i humor.“ George Clooney Hlavu 22 nejen produkuje, ale ujal se i režie dvou dílů a hlavně ho uvidíme v roli budoucího generála Scheisskopfa (to je ten, co chce po pilotech, aby svrhovali bomby z letadel s co nejestetičtějším efektem). Pravé orgie vojenské absurdity s příchutí smrti propuknou na Hulu 17. května. Podle dojmu ze zveřejněného traileru je opravdu na co se těšit.

  • Až čtvrtina plastového odpadu může být přeměněna na palivo podobné benzínu, tvrdí vědci

    11. únor 2019
    A chemical conversion process developed at Purdue University allows researchers to turn recycled shopping bags into pellets into oil as shown in the bottle being held by Linda Wang

    Téměř čtvrtinu plastového odpadu, který lidstvo vyprodukuje, možná půjde přeměnit na palivo podobné benzínu nebo naftě. Tvrdí to tým chemiků z americké Purdue University.

    Objevili prý způsob, jak na palivo přeměnit jeden z běžných druhů plastu – polypropylen. Z něj se vyrábí hračky, zdravotnické potřeby nebo také běžné obaly na potraviny. Studii prezentující výzkum vědci publikovali v časopise Sustainable Chemistry and Engineering.
    Lidstvo ročně vyprodukuje přes 300 milionů tun plastového odpadu, který ničí přírodu. Jeho zpracování je jednou z největších ekologických výzev, kterým v současnosti čelíme. Metoda amerických chemiků spočívá v použití takzvané superkritické vody. Jedná se o vodu na pomezí kapaliny a plynu, tu v laboratorních podmínkách vědci získají zahřátím na 380–500 °C při tlaku zhruba 2300krát vyšším, než je tlak atmosférický.
    Když do takto upravené vody vědci přidali vyčištěný polypropylenový odpad, za několik hodin se přeměnil na olej. Mezi vedlejší produkty chemické reakce potom patřilo právě palivo podobné benzínu či naftě. Podle vědců by se proces dal použít k přeměně až 90 % odpadu tvořeného polypropylenem. Ten přitom tvoří asi čtvrtinu všech plastů, které se na světě vyrobí.
    „Cesta plastového odpadu nekončí jeho vyhozením nebo recyklací. Plasty se rozkládají velmi pomalu a během tohoto procesu uvolňují mikroplasty a toxické látky do půdy i vody. Je to katastrofa, protože jakmile se tyto látky dostanou do oceánů, nikdy už je nedokážeme zcela vyčistit,“ řekla jedna z autorek studie Linda Wang serveru Motherboard.
    Kromě jednoznačného benefitu, kterým je částečné vyčištění planety, má nový způsob zpracování plastů i další výhody. Palivo, které vědci během procesu získají, může být se ziskem prodáváno. Wang proto doufá, že možnost výdělku popožene firmy zabývající se recyklací k rychlému přijetí nového způsobu zpracování odpadu.

    Podívejte se taky na 90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum.

  • Angola dekriminalizovala homosexualitu. Stalo se tak po dlouhých 133 letech

    11. únor 2019
    Duhová vlajka

    Angolští poslanci se rozhodli z trestního zákoníku vyjmout část, která pojednává o zločinech proti přírodě. Právě mezi ně sexuální vztah dvou lidí stejného pohlaví v Angole dosud patřil.

    Pasáž zakazující homosexuální pohlavní styk se do trestního řádu tehdy ještě portugalské kolonie v jižní Africe dostala v roce 1886. Stejnopohlavním párům tak až dosud hrozilo za sex s partnerem vězení. Poslanci nově schválili také zákaz diskriminace na základě sexuální orientace. Lidé, kteří odmítnou homosexuály přijmout do zaměstnání na základě jejich sexuální orientace, mohou nyní jít až na dva roky do vězení. Píše o tom server Jurist. Změnu zákonů vítá organizace Associacao Iris Angola, která v Angole za práva leseb a gayů bojuje už od roku 2013. Podle jejího lídra Carlose Fernandese je ale pro ochranu a práva homosexuálů v jihoafrické zemi třeba udělat ještě mnohem víc. Právě osoby s menšinovou sexuální orientací se v Angole často stávají obětí zločinů. V posledních třech letech byli kvůli své orientaci v Angole zavražděni minimálně čtyři členové místní LGBT komunity. „Myslím, že nyní už existuje právní rámec, který umožní policistům tvrdě stíhat pachatele zločinů spáchaných kvůli homofobii,“ řekl Fernandes webu DW.
    Ačkoliv angolské úřady už několik posledních desetiletí homosexuály netrestaly, vztahy párů stejného pohlaví představovaly v zemi vedené konzervativní vládou společenské tabu. Kladně se k nim nestaví ani místní katolická církev, která má v africké republice značný vliv. Angolská LGBT komunita teď doufá, že nové zákony společenskou situaci zlepší.
    „Politici si pravděpodobně všimli, že je načase změnit trestní zákon a aktualizovat ho tak, aby odrážel naši dobu,“ uvedla pro web DW Neela Ghoshal z mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW). Kladné hodnotí i zákon zakazující diskriminaci gayů a leseb. „Dokazuje to, že v Angole nejde jen o pasivní akceptování práv LGBT komunity, ale jedná se o opravdu aktivní ochranu. To je v Africe docela neobvyklé,“ dodala Ghoshal.
    Angolský zákon vítají i LGBT komunity v dalších afrických zemích. Organizace pro lidská práva bojují proti diskriminaci na základě sexuální orientace v Keni, Bostwaně nebo Ugandě. Ještě horší je situace v Namibii, kde je homosexualita stále trestná.

  • Ve světě nezadržitelně ubývá hmyzu, může to vést ke katastrofickému kolapsu ekosystémů

    11. únor 2019
    Hmyz

    Počty jedinců klesají u téměř 40 % druhů hmyzu. Rychlost, jakou hmyz postupně vymírá, je 8krát větší než u savců, ptáků a plazů. Hmyzí populace se v průměru sníží o 2,5 % ročně.

    Během příštího století tak může hmyz z naší planety zcela vymizet. V současnosti je přitom zdaleka nejrozšířenější a nejrůznorodější skupinou živočichů. Informuje o tom globální vědecká studie publikovaná ve vědeckém časopise Biological Conservation.
    Podle vědců je Země na počátku šestého masového vymírání druhů ve své historii. Už dříve potvrdili, že ubývá savců, ryb, ptáků a plazů. Hmyz ovšem vymírá rekordním tempem. Drobní živočichové jsou přitom klíčoví pro fungování všech ekosystémů světa. Pro větší zvířata slouží jako potrava, opylují rostliny a jsou i nenahraditelnými rozkladači odumřelých organismů.
    Ubývání hmyzu potvrzují i případy z Německa a Portorika, kde došlo k úplnému hmyzímu kolapsu. Krize je ale podle vědců globální. Výzkum označují za hlavní důvod vymírání hmyzu intenzivní zemědělství, zejména používání pesticidů. Drobné živočichy ohrožují i změny klimatu nebo smog ve městech.
    „Pokud nezměníme naše návyky v produkci potravy, hmyz jako celek se za několik desetiletí dostane na pokraj vymření. Důsledky, které to bude mít pro ekosystémy planety, budou katastrofální,“ píší vědci ve studii.
    Snižováním hmyzí populace jsou nejvíce ohroženi ptáci, plazi, obojživelníci a ryby, pro které drobní živočichové slouží jako potrava. „Pokud jim bude tento zdroj potravy odebrán, zemřou tito živočichové hlady,“ řekl jeden z autorů studie Francisco Sánchez-Bayo listu The Guardian.
    Podobné kaskádovité vymírání zvířat vědci už pozorovali v Portoriku. Vymření 98 % hmyzí populace za posledních 35 let tam vedlo k 50–65% úbytku ptáků a žab.

    Přečtěte si taky V Evropě rychle ubývají polní ptáci. Mizí celé druhy nebo Hejna vrabců dnes už tak často nevidíme. V ČR zmizelo od 80. let 10 milionů ptáků.

  • Projekt společného bydlení s lidmi z dětských domovů hledá zájemce z Masarykovy univerzity

    8. únor 2019
    Symbios hledá mezi studenty první nájemníky do sdíleného bydlení. Hlaste se

    Celkem sedm zájemců hledá projekt Symbios, který buduje sdílené bydlení pro studenty a mladé lidi opouštějící dětský domov. Musí jít o studenty Masarykovy univerzity, kteří aktuálně končí minimálně první ročník bakalářského studia, hledají dlouhodobé spolubydlení a zároveň neplánují v příštím akademickém roce studium ukončit. Bydlet budou s lidmi v rozmezí 18 až 28 let, kteří odchází z dětských domovů do dospělého života.

    Obě skupiny utvoří dvojice – každá bude mít k dispozici dvoupokojový byt s kuchyňkou a sociálním zařízením. V domě v brněnské Křenové ulici jich je k dispozici celkem sedm. Odměnou za účast v projektu Symbios je o něco nižší nájemné, než jaké je teď v Brně běžné.
    „Není to tak, že by studenti měli suplovat sociální pracovníky. Spoléháme, že svým spolubydlícím budou pomáhat spíš neformálně, třeba rozhovory o každodenním běžném životě,“ vysvětluje vedoucí projektu Bohuslav Binka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
    Zájemci z řad studentů se mohou hlásit do 6. března, a to zasláním životopisu a motivačního dopisu nebo krátkého videa na e-mail projektu Symbios. Vybrané uchazeče čeká ještě pohovor a také společný orientační víkend s budoucími spolubydlícími z dětských domovů. Po něm se rozhodne o konečné skupině nájemníků, která spolu zažije ještě seznamovací týden.
    Paralelně s výběrem studentů se vybírají i vhodní adepti z dětských domovů, kteří by se měli jít v dubnu do domu v Křenové poprvé podívat. Se stěhováním všech nájemníků se počítá na konci června, aby se všichni stihli zabydlet ještě před začátkem nového akademického roku.

  • Woody Allen zažaloval Amazon o 68 milionů dolarů ušlého zisku

    8. únor 2019
    Woody Allen

    Zdálo se to jako dokonalý sňatek z rozumu. Nováček na poli filmové a televizní tvorby Amazon získá renomované jméno, Woody Allen na oplátku produkční jistotu „po zbytek tvůrčí kariéry“.

    Z nasmlouvaných pěti filmů doposud vznikly jen tři, ten poslední v pořadí, A Rainy Day in New York, ještě Amazon ani neuvolnil do distribuce. Původně mělo jít o několikaměsíční odklad premiéry, nyní to ale vypadá na úplné ukončení spolupráce a soudní spor. Woody Allen svou ztrátu vyčíslil na 68 milionů dolarů, které mu sliboval kontrakt s Amazonem. Důvodem pro zamýšlené odstoupení od smlouvy se stalo obvinění ze sexuálního zneužívání dítěte, kterému americký režisér čelí ze strany nevlastní dcery Dylan Farrow. Allen se celkem oprávněně brání, že okolnosti celého případu byly zástupcům Amazonu známé už v době podpisu smlouvy. Jediné, co se změnilo, jsou tedy společenské okolnosti, které přineslo propuknutí kauzy MeToo. Smlouvu, která se stane předmětem soudní pře, za americké studio navíc podepisoval bývalý ředitel Roy Price, který sám čelí obviněním ze sexuálního obtěžování. „I když Allen může mít legální právo na finanční kompenzaci, morálně jde o mnohem nejednoznačnější případ. Samotná žaloba může, ve zvráceném slova smyslu, znamenat, že hnutí MeToo je efektivní: Allen se stal pro Amazon Studios tak toxickým, že radši případně utratí desítky milionů dolarů, než by dalo do distribuce jeho film,“ zhodnotil celou kauzu v textu pro web The Verge Bijan Stephen.