Když syn začal znovu chodit, mluvit a myslet, natočila jsem příběh o jeho uzdravení

„O poškození mozku se toho stále moc neví. Prognóza je od vegetativního ležáka až po téměř úplné uzdravení,“ zapsala si Andrea do svého deníku v době, kdy její syn ležel v kómatu. Šel ke kamarádovi a srazilo ho auta. Znovu se probral, dostal novou šanci. Několik týdnů ze svého života si už ale nepamatuje a jako „vzpomínka“ mu zůstala jizva po tracheotomii.

Buďme vděční za každý den, který prožijeme. I když prší.Terezka (14 let), jedna z dlouhodobě léčených dívek.

Pro někoho malicherná věc, ale pro mě něco, na co se těším od té doby, co se narodila… Oblékne si už sama ponožky, což znamená, že se oblékne. Je to směšné, ale pro mě je to velká životní meta. Matka Terezky

Pavilon M: Hamzova dětská léčebna

„Strávili jsme tady řadu dlouhých měsíců, během kterých se naše pozornost upínala k jednoduchým věcem – jak se najíst, jak si vzpomenout na správné slovo, jak se zvednout z vozíku, jak udělat krok. A když se zdálo, že z nejhoršího jsme venku, vzala jsem do ruky diktafon a začala natáčet,“ vzpomíná matka na pobyt v jedné z nejstarších dětských léčeben v České republice v Lužích – Košumberku.

Celý unikátní prostor léčebny je dílem myšlenky a činů původně jediného člověka – MUDr. Františka Hamzy, který léčebnu založil v roce 1901 pro tuberkulózní děti. „Čím déle jsme v léčebně pobývali, tím více mne tento člověk zajímal a byl mi jakýmsi duchovním průvodcem při dlouhém léčení mého syna Václava.“