„Když ti začnou docházet síly, prostě si pustíš Bowieho!“ Letní tipy na hudbu od mladých cestovatelů

Marek Jelínek ujel na své koloběžce téměř osm tisíc kilometrů a dostal se tak z Indie až do Singapuru. „Když cestuješ na koloběžce monotónní krajinou, nejde to jinak než poslouchat muziku,“ vysvětluje. „Já jsem třeba vyrůstal na Mňáze a Žďorp.“ Jejich skladba I cesta může být cíl údajně dobře vystihuje jeho vlastní zkušenosti z cestování. Krom toho si ujíždí na britských klasikách jako třeba Oasis.

Cykloturista Tadeáš Šíma má k muzice hodně pozitivní vztah podobně jako Marek. Rozhodně ji považuje za součást svého cestování, ale nepouští si ji pořád. Na kole například přejel Afriku ze severu na jih. „Já mám při jízdě na kole hudbu jako takovou odměnu. Vždycky si ji pustím, až když mám najeto třeba 70 kilometrů.“ Hudebně inklinuje ke klasikám. „Když cestuju, tak si pokaždé pustím Bowieho,“ říká a dodává, že ho to vždycky nakopne jet dál. Mezi jeho favority ale patří i experimentátor Frank Zappa.

Barbora Müllerová strávila tři týdny putováním pěšky po Kamčatce. Sama hudbu při cestování téměř neposlouchá. „Když jdu do přírody, tak se snažím brát si s sebou co nejmíň elektroniky. Beru jen základní telefon na volání,“ popisuje Barbora. I když hudbu sama neposlouchá, nebojí se ji na svých cestách dělat. Ona i její muž při svém putování lesy na Kamčatce zpívali pravidelně lidové písně všech národností. Dozvěděli se totiž, že jsou tam medvědi, a tak se snažili na sebe co nejvíc upozorňovat, aby nějakého náhodou nepřekvapili.