Když zazvonil telefon, byla to naprostá euforie, říká Klára, kterou dělí krok od adopce miminka

27. duben 2022

„Věděli jsme, že je to holčička a že jsou jí tři týdny a že je momentálně u přechodné pěstounky,“ říká Klára Vohrnová. S manželem se po šesti letech pokusů o vlastní biologickou rodinu rozhodli pro pěstounství a následnou adopci malého dítěte. Dnes mají tříměsíční dceru.

Proces od první žádosti do doby, kdy držela dceru poprvé v náruči, trval symbolických devět měsíců. „V rámci takzvaných příprav jsme řešili důležitá témata, například ztrátu. To je něco, co je přítomné v životě každého dítěte, které jde k pěstounům nebo do adopce. Do péče se přebírá dítě, které prožilo trauma – opustila ho jeho máma, to je největší ztráta, kterou může dítě zažít,“ popisuje Klára jeden z bodů procesu, který musí žadatelé o osvojení absolvovat.

„Když zazvonil telefon, byla to naprostá euforie, bylo to neskutečné. Já jsem samozřejmě začala šílet a všechno shánět, ale ono to nakonec nebylo tak rychlé. Maličkou jsme viděli dva týdny po telefonátu, což byla pocitově strašně dlouhá doba,“ říká Klára a popisuje, jak se s dcerou seznamovala a jak se za pomoci náhradní pěstounky postupně zapojovala do péče.

„Představovala jsem si to náročnější. Ale krásně nám to plyne,“ říká Klára Vohrnová. Poslední krok ji dělí od adopce tříměsíční holčičky. Poslechněte si jejich příběh v Houpačkách.

Spustit audio