Kevin Morby poslal s novou deskou Sundowner do světa pohlednice z rodného Kansasu

22. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kevin Morby

Málokdo čekal, že písničkář Kevin Morby pošle po ambiciózní loňské desce Oh My God do světa pokračovatele tak brzy. Po relativně temné páté nahrávce, řešící závažná témata, přichází se znatelně odlehčenějším albem Sundowner, na kterém se vrací do míst a času svého dětství. Přesto k sobě dvě rozdílné kolekce patří. Doplňují se a nastavují tak posluchačům barevnou tvář hudebního světa dvaatřicetiletého muzikanta.

Mohlo by se zdát, že nové album Kevina Morbyho je výsledek letošní koronavirové lapálie. Realita je ale výrazně jiná. Základ písniček desky Sundowner vznikl už v roce 2017, kdy hudebník na delší dobu zavítal do domu svých rodičů v Kansasu.

Na Kevina zaútočila hromada reminiscencí na vlastní dospívání, příroda dohromady s rozpoložením čerstvého rozchodu s partnerkou. Takto namíchaný myšlenkový koktejl stojí za nečekaně křehkým základem, který nechal autor uležet a vrátil se k němu na podzim loňského roku, kdy skladby nahrál ve studiu Sonic Ranch nedaleko hranic Texasu s Mexikem. Potřetí a definitivně se pak Morby vrátil k materiálu se začátkem karantény.

„Poprvé ve svém životě jsem mohl za sebou zavřít dveře,“ zmínil nenápadný detail z návštěvy rodné hroudy písničkář v rozhovoru pro portál Stereogum. „Měl jsem spoustu času. Většina kamarádů z dětství už má rodiny a plnohodnotná zaměstnání, takže přes den jsem měl spoustu prostoru sám na sebe,“ dodal Morby. Zklidnění je prvním synonymem Sundowner. A také rekapitulace uprostřed míst, která autora v době dospívání formovala.

Kevin Morby na obalu své desky Sundowner

Třetí desku Singing Saw a čtvrté album City Music z let 2016 a 2017 lze brát jako dvě poloviny jednoho příběhu. Autor bojuje s různými strachy. Na první desce v New Yorku, na druhé v Los Angeles, kam se v mezičase mezi oběma alby přestěhoval.

Podobně Oh My God a Sundowner jsou si bližší, než se na první poslech zdá. První album zachycovalo Kevina na cestách. V letadlech, hotelových pokojích, na dálnicích. Letošní novinka je přemítání té samé osoby usazené na jednom místě. Na obou deskách autor sedí na posteli. Je dobré si všimnout, v jak rozdílném prostředí jsou ale tyto podobné momentky zachyceny.

Aktuální koronavirová situace nás znovu nenápadně vyhání do přírody. A právě písně z částečně v přírodě vzniklé nové desky Kevina Morbyho (zaslechnout můžete například nenápadné praskání ohně v Campfire nebo bubnování kapek deště ve Velvet Highway) nejsou špatným průvodcem poněkud více zachmuřeným podzimem. Spolu s jejich autorem se můžeme postavit na křižovatku a poměřit, zda naše současné směřování tváří v tvář současným výzvám dává stále smysl.

V čem se nová deska Sundowner liší od podobně zacílené novinky American Head kapely The Flaming Lips? Ke zvuku kterých klasiků se letošní deska Kevina Morbyho dá přirovnat? Může mít recenzovaná kolekce něco společného s albem Nebraska od Bruce Springsteena? Poslechněte si celou recenzi alba Sundowner.

Kevin Morby: Sundowner (Dead Oceans, 2020)

autor: Pavel Zelinka
Spustit audio

Související

  • Oh My God. Kevin Morby míří do Prahy

    Spirituální témata mají v tvorbě Kevina Morbyho místo odjakživa. Nové album představí živě tuto sobotu v pražském MeetFactory. V Echu se těšte i na písničkáře Billa Faye.