Klára Vlasáková: Budoucí sněmovna si musí uvědomit, že tu žijeme skutečně spolu

12. říjen 2021

„Jsme nejsilnější strana,“ zdůrazňoval Andrej Babiš během sobotní tiskové konference, kdy už bylo z výsledků zřejmé, že se vítězem voleb stala koalice Spolu. Výrok nemusíme chápat jen jako snahu zmírnit pocit porážky, ale jako jednoduché porovnání počtů hlasů. ANO totiž získalo jenom o téměř 36 tisíc hlasů méně než koalice tří různých pravicových stran.

„Kde jsme prohráli zásadně, je Praha,“ přiložil Babiš do ohně; pražští voliči a voličky mají vyšší platy než zbytek země a tradičně tu vítězí právě pravice.

Čtěte také

Koalice Spolu a PirSTAN deklarovaly, že budou vyjednávat pouze mezi sebou – to je jistě dobrá zpráva pro jejich podporovatele, ale to skutečně podstatné bude, aby budoucí vláda zjednodušeně řečeno nemyslela jen na Prahu, ale na všechny ty hlasovací lístky, které šly jinam – ať už to bylo ANO, SPD, nebo strany, které se nedostaly přes pět procent – těm dala svůj hlas celá pětina lidí, která k volbám dorazila.

Ve zprávách a komentářích se často píše, že šlo o hlasy „propadlé“, ale to je zavádějící a pro mnohé zbytečně znevažující výraz (který se navíc často používá jako přesvědčovací metoda, proč příště volit stranu s lepšími vyhlídkami). Voliči a voličky stran, které se nedostanou do Poslanecké sněmovny, totiž dávají najevo především to, že je program vítězných uskupení neoslovuje – a to je mnohem důležitější informace než nějaké „propadnutí“.

Potřít svého protivníka je krátkozraké

Za poslední roky se ve veřejném prostoru objevilo několik podstatných projektů, které zkoumaly témata a priority různých skupin obyvatelstva. Z těch aktuálních si připomeňme studii Jedna společnost – různé světy od nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, agentury STEM a Masarykovy demokratické akademie.

Čtěte také

Studie rozlišila tři hlavní skupiny odlišující se přístupem ke stavu české společnosti po roce 1989. Pozitivní, kritické a názorový střed. Co při pročítání výsledků studie zarazí nejvíc, je, že skupina pozitivních hodnotí názory a obavy skupiny kritické (jako třeba pocit nedostatečné kontroly nad vlastní existencí nebo strach ze ztráty dosavadních jistot) jako pouhý nedostatek informací. Neboli: až to „těm druhým“ vysvětlíme, pošleme jim ty správné texty, napovíme jim ty správné postoje, tak zmizí všechny problémy.

Bylo by pochopitelně příliš zjednodušující naházet voliče vítězné koalice pouze do kategorie pozitivních, ale ať už sestaví Spolu a PirSTAN jakoukoli vládu, měla by se neustále ohlížet za sebe, kde uvidí všechny ty, kteří je nevolili, kteří jim nedůvěřují a jejichž současná ostražitost bude klíčová hlavně pro volby následující.

Na sociálních sítích se po porážce ANO často objevovalo nelíčené nadšení. Jenže pohlížet na politiku jako na způsob, jak zcela potřít svého protivníka, je krátkozraké a nevyzrálé. Andrej Babiš navíc nezmizí; stejně jako nezmizí jeho voliči, kteří v jeho hnutí cítí jistotu a kteří oceňují jednorázová přilepšení, která opozice povýšeně hodnotí jako pouhý „populismus“.

Klára Vlasáková, spisovatelka

Přejme si tedy, aby se budoucí vláda poučila z kroků předchozího pravicového, asociálního kabinetu Petra Nečase, který by chtěl s radostí zprivatizovat snad i vzduch, aby měla na paměti všechny hlasy, které putovaly stranám z opačného konce spektra, a především aby chápala, čeho se voliči takových stran obávají. Sněmovna bude poprvé za uplynulé tři dekády bez tradiční levicové strany. To, co si nemůže dovolit, je zapomenout, že tu žijeme skutečně spolu. Doufejme, že je současná česká pravice na svůj volební triumf zralá.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.