Klobouk jako názor i koruna stylu. Podobu pokrývek hlavy tvarují módní trendy i stará náboženství
O výrobě, designu, inovacích a globálním obchodu s českými klobouky a čepicemi jsme natáčeli v továrně Tonak a na módní byznysové konferenci v Praze. Vedle zajímavostí z historie pokrývek hlavy přinášíme tipy na současné designérské modely.
Ačkoliv se dnes nosí klobouky méně než kdy dřív, svoje místo v šatníku pořád mají. Jen ten, kdo umí správně zvolit klobouk, má skutečný smysl pro styl. Stylová pokrývka hlavy je třešničkou na dortu celkového outfitu, který se s ní posouvá na vyšší úroveň. A díky tomu, že dnes klobouky nejsou tak běžné, je to věc, kterou jednoznačně na první pohled vzbudíte pozornost.
K nejzábavnějším designovým kloboukům patří podle mého soudu jednoznačně kusy od Sofye Samarevy. Se svým hravým designem a s odkazy na dada a modernu je zatím populární spíš v zahraničí než u nás.
Vlastní klobouky si v posledních několika letech navrhli i někteří mladí čeští módní návrháři, například Petra Ptáčková, Markéta Martišková nebo Lenka Svatošová z ateliéru Michala Froňka na UMPRUM.
Pokud se ale na zářivě barevné a neobvykle tvarované klobouky necítíte, je tu pro vás klidná, nenápadná, ale vždy elegantní fedora. Původně pánský klobouk, dnes nošený unisex po celém světě, který podle odbornic z Tonaku sluší téměř každému obličeji.
Od Ötziho k face-kini: průlet zajímavostmi z historie pokrývek hlavy
Před nepříznivými povětrnostními podmínkami si lidé chrání hlavu od nepaměti. Klobouky a čepice se nosily už ve starém Řecku a Římě. Egyptská sfinga by nebyla tak majestátní bez nemes, starověké pokrývky hlavy. A i nejstarší nalezená evropská mumie, ledový muž Ötzi, zemřel před více než pěti tisíci lety s čepicí na hlavě. Konkrétně mělo jít o čepici z medvědí kožešiny s řemínkem.
Historicky jsou vedle funkčních ochranných vlastností spojované s mocí a sociálním statusem nositele. Obvykle je to podle pravidla: čím vyšší klobouk, tím vyšší respekt. Jsou statusovým symbolem, reprezentují bohatství a důvěryhodnost spojenou s určitou profesí nebo sociální skupinou. Černá pletená čepice je poměrně spolehlivým poznávacím znamením současných hipsterů.
Pokrývky se často stávají politickým symbolem, jako třeba červená frygická čapka – původně ze staré Persie se o stovky let později stala symbolem Velké francouzské revoluce. Baret se zas z běžné součásti vojenské uniformy proměnil ve znak komunistické revoluce na Kubě a proslavil ho Che Guevara.
Protože mám ráda Alenku v říši divů od Lewise Carrolla, musím se zastavit u jedné z postav: šíleného kloboučníka. Pojmenování má své historické souvislosti. Evropští kloboučníci totiž od 19. století až do poloviny 20. století používali k plstění zvířecích kožešin toxickou látku, dusičnan rtuti, který způsoboval třesení, zmatenost a ztrátu paměti.
K nesmrtelným typům klobouků patří letní slamáky, které byly ve středověku spojené hlavně s lidmi pracujícími na polích. Do městské módy vyšších kruhů se prosadily až během 17. století. A 17. století je zajímavé také tím, že tehdy se výroba ženských klobouků oddělila od mužských a byla pojmenována milinérstvím.
Vyrazit na prvorepublikovou plovárnu bez koupací čepice bylo zas pro dámy nejenom nemyslitelné, ale také ilegální. Jak jsem se dočetla v materiálech k brněnské výstavě věnované prvorepublikovým plovárnám a lázeňství, filtrační a čistící systémy ještě tehdy nebyly tak technologicky pokročilé a dlouhé vlasy je ucpávaly.
Z dětství si pamatuji gumové koupací čepice na plovárnách a hlavně na vnitřních bazénech. Možná i vy si vzpomenete na tetu nebo babičku v koupací čepici pastelové barvy, zdobené plastickými motivy kytiček nebo geometrických vzorů. Dnes už bych s koupací čepicí vypadala na plovárně výstředně.
Ještě vtipnější by ale bylo vyrazit na českou pláž v asijském trendu z roku 2017, takzvaných face-kini. Bikiny pro obličej jsou v podstatě textilní plážové kukly pro ty, kdo se nechtějí opálit v obličeji anebo se obávají, že je na tváři žahne nějaký mořský tvor.
Face-kini mají v dnešní selfie kulturou poznamenané době ještě další zajímavé souvislosti. Je možné, že stylové zahalení obličeje různými kuklami, maskami a matoucím make-upem se v souvislosti s rostoucí kontrolou lidí prostřednictvím elektronického rozpoznávání tváří stane módou revoltujících jedinců? Nebo je to příliš přehnaná fantazie? Uvidíme.
Zahalování vlasů vdaných žen v Evropě? Před sto lety běžné
Pravidlo, že vdaná žena nevyjde na ulici bez pokrývky hlavy, se v Evropě a Americe vytratilo až v 50. a 60. letech dvacátého století. Dřív byly dlouhé odhalené a rozpuštěné vlasy vnímané jako projev marnivosti a hříšnosti. Jak se píše v knize Anathomy of Fashion, v euroamerické kultuře tenhle stereotyp dodnes zastupuje svatební závoj nevěsty, která je ženichovi prezentovaná se zahalenými vlasy a často i obličejem. Závoj je naopak symbolem skromnosti a ochrany před hříchem.
K světově rozšířeným pokrývkám hlavy patří vedle klobouků a baretů také turbany, které jsou v současnosti nesprávně spojované hlavně s islámem. Turbany jsou ale mnohem starší než tohle náboženství. V Africe a Asii se nosily už staletí před jeho vznikem, jako ochrana před větrem, horkem a pískem na poušti. S elitami muslimské společnosti začaly být turbany spojované až v době indických mogulů.
V západní Evropě je ženy nosily od 17. století a od té doby nikdy úplně nevyšly z módy. Co se týče současné české společenské módy, ráda bych zmínila například původem srbskou designérku Janju Prokič, která má celou sbírku zajímavých turbanů a ráda je nosí na různé speciální příležitosti.
České klobouky ve druhém tisíciletí: technologické inovace, módní trendy a recyklace výrobního odpadu
Od turbanů ale teď pojďme ke kloboukům, a to konkrétně ke kloboukům z plstěné králičí a zaječí srsti a také z ovčí vlny. Ty se u nás kontinuálně vyrábí už od sedmnáctého století v Novém Jičíně a od osmnáctého ve Strakonicích. A právě v továrně v Novém Jičíně jsem se setkala s generální ředitelkou značky Tonak, která patří k největším globálním producentům klobouků. V rozhovoru s Lenkou Urbánkovou Jarešovou se dozvíte, jak známá česká továrna na klobouky nakládá s odpadem z výroby, co patří k jejím bestsellerům, jak se jí obchodně daří a jaké trhy jsou pro ni aktuálně zásadní. Podívejte se na FB Modeschau, jak vypadá všední den v novojičínské továrně Tonak.
Na technologické inovace, ale i přes sto let ověřené postupy jsem se ptala vedoucí výroby továrny Tonak. S Danou Klečkovou jsme mluvily také o trendech a o tom, proč v dnešní dámské módě běžně figurují dříve výhradně pánské klobouky, zatímco naopak to zatím moc nefunguje.
Pokud vás zajímá marketing a byznysové strategie, které jsou se současným světovým obchodem s klobouky spojené, poslechněte si exkluzivní záznam Modeschau z odborné módní konference Business Forward Forum v rámci jarního týdne módy Mercedes-Benz Prague Fashion Week 2018. O přístupu k retailu a e-commerce, inovaci a o celkovém obchodním směřování a strategii Tonak přednášel jeden ze spolumajitelů firmy Michael Tělecký.
Do průběhu výroby plstěných klobouků a čepic můžete nahlédnout ve starších dílech Modeschau. Reportáž z Nového Jičína najdete tu a ze Strakonic tady.
Playlist:
Vowl – Sensation
R1zom4 – Afrodititita
Wulffluw XCIV & Nahshi – Terra
Cuyo – Care Con Flare
Johnathan Thomas – Pecking Order April
Anna Morgan – Tectonica
Agustin Genoud – Una sombra ya pronto serás (j.crowe remix)
PlayPlay – Advisory
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
