Kluby po celém světě zavírají. Zažíváme krizi nočního života?

Známý pražský klub se dostal do svízelné situace kombinací různých faktorů – například rostoucími náklady, ale také nižší návštěvností. „Dlužíme hlavně našim velmi chápavým pronajímatelům,“ popisuje Jonáš Verešpej, manažer komunikace Ankali, aktuální situaci.

„Fungování scény se mění a my se samozřejmě snažíme reagovat, ale ty síly jsou větší než my,“ dodává.

Toho, že chodí čím dál méně lidí, si všímá i Vladimír Dirda, noční manažer brněnských klubů Fraktál a Fáze. „Já třeba taky už nechodím do klubu, pokud tam nepracuju. Samozřejmě budou výjimky, ale být každý pátek v klubu je strašný pro zdraví člověka. A každý to cítí.“

Kluby na tyto výzvy reagují různě – například rozšiřováním aktivit nebo lineupy s méně zahraničními jmény. „Snažíme se tu budovu využívat i přes týden – a to hlavně na koncerty,“ říká Marek Mikič, jeden z dramaturgů klubu Fuchs2.

Krizi nezažívá ale pouze česká scéna, jak dodává Tereza Patočková z organizace Vibelab a platformy Resident Advisor. „Kluby zavírají všude po světě. A ve městech, kde dřív byla ta kultura nejživější, například v Londýně, je krize hodně velká.“

Proč zavírají kluby po celém světě? Jaká je situace v Česku? A kdo dneska chodí, nebo spíš nechodí na ravy? A jak tato místa zlepšují bezpečnost měst? Poslouchejte Vlnu Tomáše Pacovského o krizi klubové kultury.