Kniha Led je otevřená různým interpretacím dějin, říká Jacek Dukaj

Lze o Ledu mluvit jako o alternativní historii? „Alternativní historii nepovažuju za žánr. Je to spíš způsob vyprávění o tom, jak se mění skutečnost kolem nás. A podle toho, co ji způsobuje, jestli jsou to příčiny magické nebo racionální, rozlišujeme žánry a formy vyprávění,“ říká autor a dodává, že klasifikace na různé žánry je marketingová záležitost.

S alternativní historií souvisí otázka toho, zda západní vývoj musí probíhat na celém světě –⁠ jestli to, co my vnímáme jako přirozené, je nezbytné všude jinde, nebo jestli existují jiné cesty, které můžou být i lepší, než je cesta evropská. A Led nabízí určité metafory, jak o těchto cestách diskutovat, o tom, jestli má být historie zamražena, nebo odmražena.

Jacek Dukaj je čtenářem ruské klasiky, to se přirozeně projevilo i v jeho knížce. „Samotná forma Ledu je holdem ruským románům 19. století. Dnešní spisovatelé píšou, ať už vědomě nebo nevědomě, jiným způsobem. Led jsem proto pojal jako výzvu dnešním čtenářům, aby četli jako ti v 19. století. A chtěl jsem zjistit, jestli je tento styl přitáhne i přesto, že nejde o klasiku, jen o podobnou formu.“

Čtěte také

Finsko až doteď chodilo kolem Ruska po špičkách. Rozhovor s překladatelkou Markétou Hejkalovou

Ve svém obsáhlém románu se věnuje vztahu Polska a Ruska, protože Poláci měli vždy dost závažné důvody k tomu, aby měli averzi ke všemu ruskému. Přesto ruské klasiky vždycky milovali.

Kniha Led obsahuje řadu výrazných prvků, jedním z nich je samotný jazyk. „Věděl jsem, že základem knihy bude určitá fúze polštiny a ruštiny, protože takový je i historický svět, ve kterém se Led odehrává. Jazyk je totiž filtrem, přes který prochází skutečnost, kterou vyprávíme. Chtěl jsem stvořit takový svět, jako by román napsal člověk, který v této době žil,“ vysvětluje Dukaj.

Poslechněte si Záložku a zjistíte, jaké je pro autora mluvit o knize, kterou napsal před 15 lety, a jestli se podle něj středoevropská literatura dostane do světového povědomí.