Knihovna jako bezpečná zóna a komunitní místo pro všechny, říká knihovnice z prvního oddělení pro mladé

8. červenec 2021

Před 11 lety třinecká knihovna jako první u nás založila oddělení pro mladé lidi. Městské knihovny mají obvykle oddělení pro dospělé a pro děti, s nimiž umí dobře pracovat. Když se ale dostanou do teenagerského věku, knihovnu často opustí a už se nevrátí. Proč je to v Třinci jinak? „Pokud chcete, aby knihovna dobře fungovala, tak největší inspirací musí být samotní mladí. Oni musí přinášet nápady,“ říká Hana Pietrová z Mklubu – oddělení pro mladé čtenáře třinecké knihovny.

Do klasické místnosti s knihami a studovnou procházíte přes místnost, která plní funkci učebny pro dopolední lekce pro školy, odpoledne je odpočinkovou místností, kde se můžou mladí lidé setkat. Vchod je rovnou z ulice. Není nutně potřeba kartičku do knihovny. Vítaný je každý. „Necílíme jen na ty, kteří mají rádi knížky. Mladí lidé se zajímají o spoustu věcí. Umíme jim zprostředkovat zajímavá témata prostřednictvím knih. Vidíme ale potenciál i v tom dalším, co mladí lidé dělají,“ říká Hana Pietrová.

Čtenářskou zkušenost zprostředkovávají například komiksem nebo se společně podívají na film a pak o něm diskutují. „Asi to úplně nejpodstatnější, co jim potřebujeme předat, je, že knihovna je bezpečné místo, zóna, kde se můžou realizovat.“ Ve středu, když je knihovna zavřená, se v ní schází skupina mladých dobrovolníků. Pomáhají s akcemi knihovny a města, doučují mladší žáky, kteří jsou na tom i kvůli pandemii špatně. „Během pandemie se toho nedalo moc dělat. Plánovali jsme něco pro děti nebo číst důchodcům. Nakonec jsme alespoň doučovali děti, které na tom nebyly ve škole dobře,“ říká Eva.

Hana Pietrová z Mklubu – oddělení pro mladé čtenáře Třinecké knihovny

A jaký má být tedy smysl knihoven v dnešní době? Jaká je vize Hany Pietrové? „Snad se knihovny v České republice časem vyšvihnou na komunitní a společenská místa našich měst. Kam se jdeš podívat hned po nádražce. Něco jako, že podle knihovny poznáš, jaké vlastně celé město je,“ napsala mi Hanka v posledním e-mailu.

Pusťte si reportáž a dozvíte se, jak vypadá lekce o globalizaci ve škole. Co na ni říkali studenti? Jak se zapojují mladí dobrovolníci a co mimo knih můžeme v knihovně najít?

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.