Knihy nejen chytré, ale i krásné. Nejkrásnější kniha roku 2019 se vyhlašuje v dubnu v CAMPu

Nejkrásnější kniha roku 2019 se vyhlašuje v dubnu v CAMPu. Památník národního písemnictví je vyhlašuje od poloviny 60. let

Památník národního písemnictví vyhlašuje Nejkrásnější knihu roku od poloviny 60. let. Letos se našel na českém trhu zatím největší počet publikací, které se cítí dost krásné na to, aby se do bojů o knihařskou Miss přihlásily. Do uzávěrky 15. ledna to bylo 313 výtisků, ze kterých teď porota vyčlenila užší výběr finalistů ve všech sedmi kategoriích. Slavnostní vyhlášení proběhne 23. dubna v pražském Centru architektury a městského plánování CAMP.

Knihy si obvykle nespojujeme s jejich vzhledem, ale s obsahem, který zachycuje myšlenky, zaznamenává paměť, informuje a sytí ducha. Právě jejich fyzický rozměr, grafické zpracování nebo pocit z hrubosti papíru jsou kvality, díky kterým neposlaly digitální čtečky a tablety stále ještě knihy na smetiště dějin. V loňském roce byly výrazně úspěšné dětské knihy od nakladatelství Baobab, dvě druhá místa získalo nakladatelství TAKE TAKE TAKE. Soutěží se třeba v kategorii Odborná literatura, kde je v užším výběru namátkou publikace Sídliště Ďáblice nebo Ženy o ženách, vydaná Nakladatelstvím Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Za krásnou literaturu si to kromě jiných rozdají Možnosti milostného románu od Jana Němce s Lovecraftovými Houbami z Yuggothu a v knihách o výtvarném umění se bude rozhodovat například mezi tučnou publikací Petr Babák od Nakladatelství UMPRUM a Pracoval jsem mnoho, vydanou 8smičkou.

Porota se dělí na dvě části. Technickou sekci zastupují tiskaři a polygrafové, kteří hodnotí kvalitu zpracování knih. „Kvůli technickým nedostatkům jsme tentokrát nemuseli vyřadit ani jednu publikaci,“ říká předseda technické komise Josef Sedláček. Početnější výtvarné komisi tento rok předsedá polský grafik a typograf Tomasz Bierkowski. Zbytek poroty a nominací si můžete prostudovat zde.

Poslechněte si taky Když architekti staví pro lidi. Kniha o Ďáblicích ukazuje, proč se i na sídlištích žije dobře.

Spustit audio
  • Blíží se hudba na lékařský předpis. Odplaví smutek, zlepší spánek nebo zvýší výkon

    25. únor 2020
    Dívka poslouchá hudbu - sluchátka

    Hudba prokazatelně léčí a doktoři ji začnou předepisovat, aby se pacienti mohli líp soustředit, cítili se šťastnější nebo lépe překonali smutek. Tvrdí to nový výzkum British Academy of Sound Therapy (BAST), o kterém informuje hudební server Classic FM.

    Autoři studie taky spočítali, jak dlouho je potřeba poslouchat hudbu, aby se léčivé účinky projevily. Studie Hudba jako lék se podrobně dotazovala sedmi a půl tisíc lidí. 89 % z nich řeklo, že hudba je nezbytná pro jejich zdraví i pohodu, není tedy podle serveru Classic FM pochyb, že hraje důležitou roli v lidském každodenním životě. 90 % účastníků používá hudbu k relaxaci, osm z deseti lidí dělá hudba šťastnými, skoro polovina s její pomocí zpracovává nebo zahání smutek, třetina dotázaných se při hudbě líp soustředí.

    Podle studie je ideální muzikou pro relax ta pomalejší s jednoduchou melodií a bez textu. Optimální doba jejího poslechu je třináct minut. Zkoumaní respondenti po téhle době jmenovali spoustu výhod pociťovali menší svalové napětí, zbavili se negativních myšlenek a kvalitněji spali. Aby se dotazovaní cítili veseleji a celkově líp, stačilo jen devět minut rychlé rytmické hudby s pozitivním textem. Už po necelých deseti minutách mělo 89 % posluchačů vyšší energetickou hladinu v těle, 65 % se víc smálo a uvádělo, že mají pocit, že „zvládnou cokoli“, což by mohl být podle autorů průlom pro lékaře, kteří hledají zbraně pro boj s úzkostmi a depresí. Studie Veronské univerzity v Itálii zase přišla na to, že rychlá hudba prokazatelně zvyšuje výkon v průběhu cvičení, a to hlavně během vytrvalostních disciplín, jako je běh nebo jízda na kole.

  • Vchod do muzea v Minneapolisu je pokrytý 2 400 záchrannými vestami, které kdysi nosili uprchlíci

    24. únor 2020
    Minneapolis Institute of Art (Minneapoliský institut umění, Mia)

    První věcí, které si všimnou návštěvníci při vstupu do Minneapoliského institutu umění, jsou mohutné vysoké neoklasicistní sloupy. Ty jsou dnes pokryté vyřazenými záchrannými vestami, které kdysi nosili uprchlíci cestující z Turecka do Řecka. Čínský umělec Aj Wej-wej z nich vytvořil instalaci nazvanou Bezpečný přechod.

    Umělec získal 2 400 záchranných vest darem od řeckých úřadů na ostrově Lesbos. Instalace je součástí výstavy zkoumající migraci, imigraci a nucené vysídlení. Ta byla prvně uvedena v Berlíně roku 2016, na americkém kontinentě se výstava poprvé představuje právě v Minneapolisu. Minnesota, kde se město nachází, má totiž ze všech států USA nejvyšší počet uprchlíků na jednoho obyvatele. Instalace z bezpečnostních vest uprchlíků se navíc objevila jen v tomto americkém městě. Podle kurátora a vedoucího sekce současného umění v muzeu Gabriela Rittera na sebe strhává pozornost. „Doufám, že instalace přinutí lidi zastavit se a přemýšlet,“ říká Ritter.

    Výstava přichází podle CNN ve chvíli rostoucího napětí v USA namířeného proti uprchlíkům. Minulý měsíc federální soudce zablokoval příkaz prezidenta Donalda Trumpa, který guvernérům umožnil zastavit přijímání uprchlíků v jejich státech, i když jen dočasně. A koncem minulého roku Trumpova správa oznámila plány na snížení počtu uprchlíků až na 18 000, což je historické minimum. Současně několik států uvedlo, že navzdory postoji federální vlády budou uprchlíky přijímat i nadále.

  • Rezidenční čtvrť s parky a školou i Národní filmový archiv zabydlí areál Nákladového nádraží Žižkov

    24. únor 2020
    Nákladové nádraží Žižkov

    Sedm subjektů zahrnutých do přestavby nepoužívaného terminálu Nákladového nádraží Žižkov na Praze 3 podepsalo memorandum o vzájemné spolupráci. Podle primátora Zdeňka Hřiba by měla industriální kulturní památka sloužit lidem a stát se centrem nově vznikající městské čtvrti. Ve vnitrobloku mezi nádražními budovami má vzniknout veřejný prostor celoměstského významu.

    Areál nákladového nádraží na Žižkově přestal plnit svou původní funkci v roce 2002 a od té doby se vedly o využití prostoru debaty, které vyústily v protesty občanů i odborné veřejnosti. Původně zamýšlenou demolici a výstavbu nového developerského projektu zabrzdil odpor veřejnosti a petice sdružení Tady není developerovo v roce 2011. V roce 2013 byla tři křídla technické budovy ve tvaru písmene U prohlášena ministryní Alenou Hanákovou kulturní památkou. Z rozlehlého prostoru v širším centru města se stalo oblíbené letní zázemí různých kulturních událostí.

    Memorandum zavazuje k přestavbě v komplexní novou městskou čtvrť s občanskou vybaveností, tramvajovou linkou, byty, kancelářemi, ale i kulturním centrem spojeným se sídlem významné státní kulturní instituce, kterou je Národní filmový archiv. Do čelní budovy nádraží přesune archiv administrativu, odborná pracoviště, knihovnu, badatelnu, ale i kino Ponrepo. Memorandum podepsali pražský primátor Zdeněk Hřib, ministr kultury Lubomír Zaorálek, ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant, starosta Prahy 3 Jiří Ptáček, zástupci Sekyra Group, Českých drah a Žižkov Station Development. „Národní filmový archiv je instituce národního významu, ale dosah našich činností je mezinárodní. Tak jako má naše instituce mezinárodní význam, věřím, že ho bude mít i Nákladové nádraží Žižkov,“ řekl k podpisu závazku Michal Bregant. „Úpravy povedou ke vzniku zřejmě největšího uzavřeného veřejného prostoru s přiléhajícím náměstím a parkem v Praze,“ uvedl předseda představenstva developerské firmy Luděk Sekyra.

  • Odhalení: čtvrtinu všech tweetů o klimatické krizi píší roboti

    21. únor 2020
    Twitter

    Konverzaci o klimatické krizi na Twitteru přetváří armáda automatizovaných robotů. Nová analýza zjistila, že čtvrtinu všech tweetů o klimatu produkují právě oni.

    Míra aktivity Twitter robotů související s tématy globálního oteplování a klimatické krize zkresluje online diskurs. Analýza několika milionů tweetů z doby, kdy Donald Trump oznámil, že USA odstoupí od Pařížské dohody, zjistila, že roboti mají tendenci chválit prezidentovo jednání a šířit vědecké dezinformace.

    Studie týkající se Twitter robotů a klimatu byla prováděna na Brownově univerzitě a bude teprve publikována. Roboti jsou druh softwaru, který může autonomně tweetovat, retweetovat, dávat like a psát soukromé zprávy. Vše přitom působí, jako by byly příspěvky produkovány účty skutečných lidí. „Tato zjištění naznačují, že roboti mají podstatný vliv na zvýšení počtu zpráv popírajících změnu klimatu a také zpráv podporujících Trumpův odstup od Pařížské dohody,“ uvádí dosud nepublikovaná studie, kterou měl deník The Guardian možnost pročíst.

    Během běžného dne ve sledovaném období vytvořili 25 % tweetů o klimatické krizi roboti. Tento podíl byl u určitých témat dokonce vyšší – například 38 % tweetů o falešné vědě. Naopak tweetů, které by mohly být zařazeny do kategorie online aktivismus na podporu protestních akcí v souvislosti s klimatickou krizí, bylo jen pět procent. Objevy tedy naznačují, že příspěvky robotů nejen tvoří značný podíl, ale také jsou obsahově nevyvážené. Studie Brownovy univerzity však nebyla schopna identifikovat žádné konkrétní jedince nebo skupiny stojící za fungováním robotů na Twitteru. Nezjistila zatím ani přesnou míru vlivu, kterou mají uměle generované příspěvky v rámci intenzivní klimatické debaty. Je ale jisté, že příspěvky znevažující zkoumání klimatu a aktivismus mají mnoho následovníků.

  • Motoambulance: rodina zdarma odvezla do nemocnice na motorce více než 5000 lidí

    21. únor 2020
    Karimul Haque

    Některé indické vesnice v Západním Bengálsku jsou od nejbližší nemocnice vzdálené desítky kilometrů, nejsou zde asfaltové silnice, signál ani elektřina. Mají ale dobrovolníka Karimula Haque – muže, který začal provozovat svou vlastní bezplatnou záchrannou službu.

    Za posledních 19 let odvezl Karimul Haque s pomocí příbuzných do nemocnice více než 5000 lidí, a to za použití provizorního ambulančního vozu – motorky. Impulzem pro zahájení mise byla smrt jeho matky před téměř dvaceti lety. Byl nešťastný a zavázal se, že nedovolí, aby další matky v regionu trpěly nedostatkem lékařské péče a ztíženým přístupem k ní. Nápad využít jako přepravní ambulanční prostředek právě motorku přišel před 14 lety, kdy na čajové plantáži, kde Haque pracuje, zkolaboval jeho kolega. Záchranná služba se k nim nemohla dostat, a tak si Karimul přivázal pacienta na záda a jel s ním jako se spolujezdcem do nemocnice Jalpaiguri Sadar. Kolega díky němu přežil. Po tomto incidentu se Karimulova motorka stala plnohodnotnou službou.

    Postupně se k této dobročinné činnosti přidala celá jeho rodina, dobrovolně nabídli svůj čas a služby komukoliv, kdo je bude potřebovat. Kromě ambulance dnes poskytují také základní péči a první pomoc, tyto úkony se Haque naučil od místních lékařů. Ve svém zaměstnání na čajových plantážích si příliš nevydělá, přesto vždy pacienta, který to potřebuje, odveze do nemocnice. Více než polovinu platu utratí za benzin a léky pro chudé. On to však bere jako poslání. Jeho snem je jednoho dne přivést do své vesnice moderní kompletně vybavenou sanitku. V roce 2017 získal Haque od své vlasti ocenění pro opomíjené hrdiny.

  • Na antarktickém ostrově byl zaznamenán nebývale vysoký počet kriticky ohrožených plejtváků obrovských

    21. únor 2020
    Ocasní ploutev plejtváka obrovského

    Vědci zaznamenali nebývale vysoký počet plejtváků obrovských plujících v pobřežních vodách subantarktického ostrova Jižní Georgie. Přitom během průzkumu v roce 2018 byly v oblasti zaznamenány pouze dva jedinci tohoto kriticky ohroženého druhu a zároveň největšího zvířete, jaké kdy na naší planetě žilo. Tento rok však při rozsáhlejším průzkumu spatřili vědci modrých velryb 55.

    „U takto vzácného druhu jde o opravdu neobvyklý počet a můžeme se domnívat, že vody Jižní Georgie zůstávají důležitým zdrojem potravy tohoto nepříliš známého ohroženého druhu,“ uvedl výzkumný tým vedený organizací British Antarctic Survey. Populace plejtváků obrovských byla takřka zničena v průběhu 19. století a na počátku století 20., kdy se jejich populace zmenšila o 97 procent, převážně kvůli masivnímu lovu. Dnes se však díky přijetí přísnějších mezinárodních předpisů týkajících se lovu velryb populace vzpamatovávají a vědci tvrdí, že moře mají stále kapacitu velký počet velryb uživit.

    Vedoucí projektu Dr. Jennifer Jackson, ekoložka specializující se na velryby v organizaci British Antarctic Survey, řekla deníku The Independent, že průzkum umožnil vědcům lépe porozumět zotavení populace velryb po staletích lovu. „Výsledky značí, že se velryby vrací do svých dávných krmných zón v Jižní Georgii, to znamená, že oblast stále oplývá dostatkem živin. A je pravda, že ve srovnání s ostatními oceány na planetě je Jižní oceán stále ještě relativně nedotčený. Takže je schopen uživit velké množství velryb,“ řekla Jackson. Příští rok bude provedeno další pozorování Mezinárodní velrybářskou komisí, které zjistí, jak zotavování populace plejtváků obrovských pokračuje.

  • Amsterdam přesune část čtvrti červených luceren jinam, chce se tak vyhnout agresivním turistům

    20. únor 2020
    Nechvalně proslulou amsterdamskou čtvrť De Wallen možná čekají změny

    Slavná amsterdamská čtvrť De Wallen neboli v překladu Zídky je už od středověku spojovaná s prostitucí. V současnosti jsou nejznámější především prosklené místnosti, kde se prostitutky nabízí klientům. Vedení města však nyní řeší jejich postupné rušení.

    Důvodů existuje podle France 24 hned několik. Hlavním problémem je, že velké množství turistů se často k sexuálním pracovnicím chová nevybíravě a ruší i místní. Vedení Amsterdamu proto teď navrhlo, aby vznikl erotický komplex, který by prostitutkám nabízel i ubytování a stravu a jehož součástí by byly v Amsterdamu populární live sex shows a peep shows. Změnit současnou situaci slíbila současná starostka Femke Halsemová i kvůli zvyšujícímu se množství nelegální prostituce.

    Není to poprvé v poslední době, kdy se řeší budoucnost centra města. Vysoký počet turistů trápí Amsterdam už několik let. Ve městě bydlí kolem milionu lidí, ročně ho ale navštíví přes 17 milionů turistů. Uvažuje se proto i o zákazu nakupování konopí v místních coffee shopech, jak píše deník The Guardian. Z nedávných výzkumů totiž vyplynulo, že až 34 % návštěvníků Amsterdamu by nejspíš nepřijelo opakovaně, kdyby si nemohli konopí koupit. Už před dvěma lety Amsterdam změnil fungování prohlídek města. Zavedl velké pokuty například za focení prostitutek, agresivní chování nebo dlouhé zastavování v rušných oblastech.

  • Larry Tesler, díky kterému máme funkce jako kopírování a vkládání textu, zemřel ve věku 74 let

    20. únor 2020
    Larry Tesler

    Ctrl-C + Ctrl-V, to je dnes už univerzální symbol pro kopírování a vložení textu. Jeho autorem je informatik a jeden z průkopníků počítačů Larry Tesler, který v Silicon Valley pracoval už od 60. let. Tesler zemřel v pondělí ve věku 74 let.

    Larry Tesler studoval na Stanfordské univerzitě v Kalifornii a byl jednou z ikon začátků masivnějšího rozšíření počítačové technologie. Po vystudování se specializoval na interface design, tedy výzkum zabývající se zjednodušováním ovládání počítačů pro uživatele. V roce 1973 pak nastoupil do Palo Alto Research Center (PARC) firmy Xerox. Právě tam vznikl koncept kopírování a vkládání textu, který se později stal jedním ze základních kamenů pro textové editory i celé operační systémy.

    PARC se proslavil i svou prací na grafických počítačových prostředích a taky položil základy práce s počítačovou myší. Toho si všiml i pozdější zakladatel Applu Steve Jobs, který se prací PARCu inspiroval při vývoji pozdějších produktů společnosti Apple. Právě tam působil od roku 1980 i Tesler. V Applu se podílel například na vývoji osobních počítačů Macintosh a Lisa, které využívání kopírování textu zpopularizovaly. V posledních letech pracoval Tesler jako technologický konzultant na volné noze.

  • Holub, který nelétá, a čivava, která nemůže chodit. Nepravděpodobné kamarádství dojímá internet

    20. únor 2020
    Čivava Lundy a holub Herman

    Holub Herman a čivava Lundy jsou novým hitem sociálních sítí. Stalo se tak potom, co nezisková organizace The Mia Foundation zveřejnila fotky jejich přátelství. Zvířata přitom trpí vážnými defekty a veterináři je chtěli utratit.

    Holub Herman byl zachráněn už před déle než rokem v prodejně automobilů. Nemocného zvířete si místní všimli, když byl na chodníku více než tři dny a vůbec se nehnul. Přivolaní veterináři pak zjistili, že Herman nedokáže kvůli neurologickému onemocnění létat, a doporučili ho utratit. Tomu zabránila Sue Rogersová, zakladatelka The Mia Foundation, organizace, která se právě na záchranu podobných zvířat zaměřuje.

    Z podobného důvodu se do péče Rogersové před nedávnou dobou dostala i čivava Lundy, která kvůli takzvanému syndromu plovoucího štěněte nedokáže chodit. Majitelé proto psa odložili a ujala se jej The Mia Foundation. A právě v newyorské pobočce organizace se Lundy seznámil s Hermanem. Podle Rogersové se oba rychle spřátelili a tráví spolu mnoho času ve stejném pelíšku. Záběry z jejich hraní se pak rychle rozšířily po celém internetu.

    Sláva Hermana a Lundyho přinesla i mnoho dobrého. Díky virálnímu šíření jejich přátelství totiž začaly do The Mia Foundation proudit tisíce dolarů v příspěvcích od anonymních dárců. A podle Rogersové budou peníze potřeba, protože hned několik zvířat, o které se stará, nutně potřebuje nákladné operace.