Kolem nás je pořád hodně krásného, říká básník Radek Štěpánek. Nová přírodní lyrika není jen deprese
„… je to antropocén, šesté vymírání, pravda a láska, pokrok, růst, uhlí a ropa, sucho, štěstí… kecy, kecy, můj text, kecy…“ To je malý úryvek z rozsáhlé básně Vichřice pětatřicetiletého básníka Radka Štěpánka, který prý o přírodě píše odjakživa. Radek vystudoval Environmentální studia na Masarykově univerzitě a mimo jiné stojí za edicí Klimax věnované environmentální literatuře nakladatelství Host.
„Je mi třicet pět let a za svůj život pozoruju, jak se svět kolem mě mění, a je mi to líto. Skrze poezii se snažím svoji bolest ohledávat a hledat nějaká východiska. Kolem nás je toho pořád i hodně krásného,“ vypráví básník, jaké polohy může nabývat poezie spojená s citlivým prožíváním našeho bezprostředního okolí.
Podle Radka cesta nevede skrze nějaká další technická řešení, jako je třeba odchytávání uhlíku ze vzduchu a ukládání do hornin, protože by to vlastně znamenalo, že společnost žádnou větší proměnou projít nemusí. „Možná cesta západních lidí není ta nejlepší. Musíme si zvolit nějaký nový příběh a začít se znovu ptát, co je člověk,“ uvažuje.
Čtěte také
S neudržitelností se Radek nevyrovnává jen ve svých lyrických textech, ale i redakční prací v nakladatelství Host. Letos vyšla v edici Klimax poprvé česky Rachel Carsonová a její přelomový text z kraje 60. let Tiché jaro. Carsonová se v něm poprvé vypořádává s masivním prostupováním syntetických pesticidů do agroprůmyslu a jejich škodlivým vlivem na zdraví člověka, ale i všech organismů a přírodních systémů, se kterými přijdou do styku.
„Příští rok by měla vyjít kniha Novacene od Jamese Lovelocka. On se v knížkách vždycky vrací ke své teorii Gaia ze 70. let, kterou různě přepracovává. A pak vyjde kniha Ani na to nemyslete George Marshalla, který ohledává bloky v naší hlavě – proč s takovým hyperobjektem, jako je klimatická změna, nejsme schopni účinně pracovat,“ dodává Štěpánek výhled do budoucna, který prozrazuje, že se u nás žánr environmentální literatury dočká zásadních příspěvků.
Jak může poezie přispět klimatickému hnutí? Jak vzniká edice Klimax brněnského nakladatelství Host? A proč není přírodní lyrika v dobách klimatické krize sprosté slovo? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Obrazy klimatické krize nemají estetizovat apokalypsu. O pozemšťanství s filozofem Likavčanem
„Myslím si, že žijeme v bezprecedentní krizi a že nejvíc nám pomůže, když se trochu stáhneme z role věčných nabízečů řešení…,“ píše filozof Lukáš Likavčan.
-
Příroda nemá být víc než člověk. Botanik Jiří Sádlo se „mrcasí v sajrajtu“ a píše o tom knihy
Biolog periférie Jiří Sádlo si v uměleckých textech kompenzuje rigidnost vědy, některé nápady mu zas vědu čas od času zpětně obohatí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.