Kolik proteinu mám podle Tik Toku sníst? Obsese bílkovinami je hlavně marketing
Sociální sítě i v regály supermarketů plní high protein potraviny. V Hotspotu se Barbora Součková se svou hostku Eliškou Selinger z Univerzity Karlovy podívají na to, kde vůbec obsese proteinem vznikla a jak obsahy jako jsou třeba recepty na snídani s 30 gramy bílkovin úspěšně zakrývají nároky dietní kultury, ale i nátlaky potravinářského průmyslu.
Bílkoviny jsou důležitou součástí výživy, v současnosti se ale stávají předmětem řady trendů na sociálních sítích. „Existují trendy, které začaly tvrdit, že bílkovin potřebujeme daleko více. Některé trendy dokonce tvrdí, že pokud si příjem bílkovin člověk nehlídá nebo nekupuje nějaké speciální potraviny, nemusel by jich mít dost,“ říká odbornice na veřejnou výživu Eliška Selinger, která působí na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Dodává však, že řada trendů uvádí denní příjem proteinů násobně vyšší, než uvádí odborná doporučení.
„Na nutričních trendech se dá dobře vydělat a sítě to ještě víc podporují. Za celou řadou těchto trendů můžeme vystopovat nějaký komerční vliv. Říká se tomu komerční determinanty zdraví, což jsou vlastně cesty, kterými průmysl, v tomto případě potravinářský, může dopadat na zdraví a zdravotní politiku. Třeba trend low fat byl částečně spuštěný tím, že firmy, které vyráběly sladkosti platily výzkum o škodlivosti tuků,“ říká Selinger.
„Potravinářský průmysl má problém v tom, že množství produktu, které jsme ochotní nakoupit, je konečné. Kosmetické firmy nás přesvědčí, že potřebujeme ještě komplikovanější rutinu. Spousta sektorů může růst pro to, že nás donutí nakupovat víc, ale to neplatí u jídla. Proto potravinářské firmy hledají cesty, jak nám ten samý produkt prodat za vyšší cenu. A tyto trendy na sítích tomu samozřejmě slouží,“ vysvětluje Eliška Selinger.
Proč jsou evidence based influencerské obsahy o výživě často problematické? A jsou obsahy jako „můj den na talíři“ dobrá inspirace, nebo nebezpečný materiál pro srovnávání? Poslouchejte v novém Hotspotu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.