Koloniální myšlení pro 21. století? Trumpův zeť skupuje největší albánský ostrov a místní se bouří

Projekt ale obhajují albánští politici. Podle tamějšího premiéra Ediho Rami je zásadní pro albánský turismus, zemi může pomoci také při vstupu do Evropské unie. „Peníze jsou důležité, ale mělo by se to přerozdělit do celé společnosti, což se většinou neděje,” říká k tomu Magdalena Fajtová. Z podobných projektů (nejen) na Balkáně podle ní často profitují jen majitelé luxusních firem, zapojení politici, nebo jen malá část nejbohatších obyvatel země.

„V souvislosti s Balkánem bychom se měli zajímat, kdo půdu skupuje. Je to obří téma,” říká novinářka s tím, že příliv zahraničních peněz nemusí být nutně špatný, ale často bývá problematický. „V Srbsku například čínské firmy znečišťují ovzduší, místní vody i půdu a stát má jen velmi malou vůli a omezené možnosti tomu zabránit.”

Právě na environmentální dopady poukazují některé organizace, které se postavily proti zmíněným developerským projektům - kromě ostrova Sazan by se mělo stavět také v oblasti laguny Narta na jihu země, která je chráněná a ve které žijí plameňáci. Ti se staly symbolem protestů, které se z Tirany přelily i do dalším měst. „Lidi mají pocit, že jejich politici prodávají jejich přírodu. Bojí se ale taky, že se třeba už nedostanou k moři,” dodává Fajtová.

Jakou roli hraje v kontroverzi korupce albánských politiků? Jak zemi ovlivňuje masivní turismus? A je v případě velkých zahraničních projektů možné mluvit o novodobém kolonialismu? Poslechněte si nový Impakt s novinářkou Magdalénou Fajtovou na Radiu Wave.