Kometa nebo planetka? Rozdíly jsou – ale pozor na kentaury!
Čím se od sebe liší malá tělesa Sluneční soustavy? A jak do systému zapadají objekty, pojmenované podle bájných bytostí, které byly napůl koňmi a z druhé půlky lidmi?
„Je 1. ledna jistého roku a do planety Země naráží kometa Gallia. Vytrhává z ní obrovský kus i s několika desítkami obyvatel. Ti si zprvu neuvědomují, co se stalo, myslí, že šlo o gigantické zemětřesení. Později shledávají, že se s kusem planety ocitli na kometě.“ Jistě jste poznali verneovku „Na kometě“, kterou tak originálně ztvárnil český režisér Karel Zeman. Ano, komety, podobně jako blízkozemní planetky, mohou Zemi ohrozit. Vědci si to uvědomují a proto vážně uvažují o jakési planetární obraně. Víc si o tom řekneme v některé z příštích rubrik. Teď se věnujme otázce, jaký je rozdíl mezi kometou a planetkou? Zjednodušeně řečeno – ve složení.
Ocasaté krásky ze špinavého ledu
O kometách víme, že jsou převážně z ledu a prachu. Často jsou přirovnávány ke „špinavým sněhovým koulím“. Zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda s prachem a různými nerostnými látkami. Vznikaly za tzv. sněžnou čárou, takže tyto látky v nich zmrzly. Zdržují se na periférii naší soustavy za oběžnou drahou Pluta a kolem Slunce obíhají většinou po velmi výstředné dráze. Některá z velkých planet je může svou gravitací nasměrovat do nitra Sluneční soustavy. Jakmile se taková kometa ocitne v blízkosti Slunce, začnou se látky zmrzlé v ledu uvolňovat a vytvářet dobře patrnou komu (plynný obal) a pak i kometární ohon.
Balvany, kameny, kamínky
Planetky – někdy také méně správně nazývané asteroidy, jsou sice také pozůstatkem po formování naší soustavy, tedy před zhruba 4,5 miliardami let, vznikaly ovšem blíž Slunci, takže těkavé látky z nich unikly, zůstaly převážně horniny. Ve Sluneční soustavě se nacházejí zejména v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, v tzv. hlavním pásu planetek. Mnohé se však skrývají i za dráhou Neptunu. Za planetky se považují obvykle tělesa větší než 100 m. Ovšem planetka Ceres objevená jako první už počátkem ledna roku 1801 byla dlouho považovaná za planetu. Jde také s téměř tisícikilometrovým průměrem o největší těleso mezi Marsem a Jupiterem. Dnes patří mezi tzv. trpasličí planety.
Tajemní kentauři
Jsou ale tělesa, která se nedaří zařadit do žádné z pomyslných přihrádek – této skupině říkají astronomové „kentauři“. Dnes jich je registrovaných kolem stovky. Obíhají po výstředných drahách mezi drahami Jupiteru a Neptunu a mají vlastnosti jak planetek – tedy obsahují pevné horniny, tak i komet – se zmrzlými plyny, vodním ledem, atd. Není vyloučeno, že se mezi nimi skrývají potenciálně aktivní komety. A podle některých teorií mohou být dokonce i jakýmsi předstupněm krátkoperiodických komet. Takto překvapil astronomy hned první kentaur – původně planetka 2060. Dnes je v katalogu komet vedena jako 95/P Chiron. Dosud největším potvrzeným kentaurem je Chariklo s průměrem 260 km.
Země pod palbou
Co by pro nás bylo horší – střet s asteroidem, tedy správně řečeno s planetkou, nebo s „vlasaticí“, čili kometou, když ta je vlastně jen „špinavou sněhovou koulí“? Obecně vzato – s kometou. Letí totiž až třikrát rychleji než planetka. Taková „koulovačka“ by tedy uvolnila mnohem více ničivé energie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
