Komiksoví Oscaři už nejsou pánský klub. Poprvé je ovládly ženy – zkrotily svá i cizí monstra

24. červenec 2018
Jinými monstry děsí ve svém debutovém čtyřsetstránkovém grafickém románu My Favourite Things Is Monsters Emil Ferris

Cenu Willa Eisnera donedávna vyhrávali především muži. Letos ale uspěla hned šestnáctka žen a vůbec nejoceňovanější sérií se stala Monstress, příběh z alternativního světa matriarchátu od ilustrátorky Sanu Takedo a scenáristky Marjorie Liu. Zdá se, že i ve světě komiksu bije na rovnější časy.

Komiksoví Oscaři se Ceně Willa Eisnera, pionýra komiksové emancipace a autora termínu grafický román, přezdívá nejen díky prestiži, ale i pro obdobný počet kategorií. Téměř třicítka stříbrných glóbů je tu nejen pro scenáristy a kreslíře, ale také autory letteringu a barev, oceňují se komiksy pro děti, teenagery i dospělé a samozřejmě se myslí i na stripy, série, grafické romány a webkomiksy. Z české perspektivy se taková úroda cen může jevit coby hromada plevele, z amerického pohledu jde ale o miliardový byznys a třicetiletou tradici. Je zřejmé, že za takových okolností se oceňuje především kvalitní mainstream, ale na výsluní se dostanou i tituly kultovního avantgardního nakladatelství Fantagraphics Books.

Z přebalu komiksu Netvora spisovatelky Marjorie Liu a kreslířky Sany Takedy

Netvora ze světa žen

Monstress (v češtině Netvora, prvních šest sešitů vydala před pár měsíci Crew v jedné knize Probuzení) spisovatelky Marjorie Liu a kreslířky Sany Takedy zastupuje kvalitu středního proudu. Série nasedá na aktuální vizuální trendy, které Takeda dokáže přetvářet ve svébytný rukopis. Ten si půjčuje ze steampunku, ruských ornamentů i mangy. Příběh alternativního světa, jemuž vládnou ženy (v prvních šesti sešitech se objeví dohromady dva muži, a to ve značně epizodních rolích), vypráví o sedmnáctileté půlvlčici Maice bojující s vnitřními i vnějšími démony.

Dlouhovlasá bruneta s jednou rukou má být z rodu arniků (skutečnost bude asi trochu složitější), mutantů, již jsou v dlouhotrvajícím konfliktu s lidmi a jejich ochranitelkami – čaromniškami. Takto načrtnutý fiktivní svět matriarchátu umožňuje Takedě zaplnit jej roztomilými arniky, připomínajícími nejněžnější z pokemónů, kočkami v roli mentorů, ale především prameny dlouhých vlasů bojovnic, které se slévají v řeky ornamentů. Vizuál Netvory nemá daleko k novodobému art decu. Glóby si odnesla za nejlepší pokračující sérii, komiks pro teenagery ve věku 13 až 17, kresbu, scénář a obálku.

Horor ze života

Jinými monstry děsí ve svém debutovém čtyřsetstránkovém grafickém románu My Favourite Things Is Monsters Emil Ferris. Jeho hlavní postava, autorčino alter ego – desetiletá dívka Karen, velká fanynka hororových filmů –, vyšetřuje na pozadí divokých 60. let v Chicagu smrt svého souseda. Porota ocenila kreslířský styl Ferris inspirovaný Francescem Goyou nebo Honoré Daumierem. Ferris si sama navíc prožila horor, kdy nejprve ochrnula na pravou, kreslící ruku a poté se celý první náklad výtisků jejího komiksu utopil v moři. Nakonec ale vše dobře dopadlo. Album bylo vydáno znovu a velký Art Spigelman konstatoval, že jej natolik miluje, že autorku považuje za jednoho z nejdůležitějších komiksových umělců současnosti.

Nejlepším příběhem pro nejmenší čtenáře a zároveň webkomiksem se stal The Tea Dragon Society od Katie O’Neill. Křehký příběh přátelství mezi čajovými dráčky a kovářskou učnicí učaruje i starším ročníkům. Pastelové barvy, něžnost a žádné předsudky. Samozřejmostí je postava na invalidním vozíku, kuchtící mužské postavy, introverti či ženy kující železo. Ve světě čajových draků není nikdo podivín.

Těžko říct, co by na tyto příběhy řekla letos do Síně slávy uvedená Carol Kalish, dlouholetá editorka a šéfka odbytu Marvelu. Jisté ale je, že by se svým čichem pro byznys rychle pochopila, že komiksové čtenářky jsou doposud jen vágně oslovenou cílovou skupinou, se kterou se vyplatí dále pracovat.

Seznam všech letos oceněných najdete zde.

Spustit audio
autor: Kateřina Čopjaková