Komiksovou cenu Muriel dostal Oskar Ed: Můj největší sen od Branka Jelinka

Dimakatso Makoena poté vyndala mobil, aby ukázala fotku svého syna, vyhublého se skleněným výrazem v očích. „Začal užívat drogy, když mu bylo 14 let,“ říká a vysvětluje, že její syn často chodí krást, aby si vydělal na další dávku. Užívá pervitin a nyaope, vysoce návykovou pouliční drogu, která devastuje komunity po celé Jižní Africe.

Nyaope je velmi levná droga, stojí jen asi 2 dolary za dávku. Jedná se o směs heroinu, marihuany, čisticích prostředků, jedu na krysy a chloru. Dimakatso Makoena viní z drogové problematiky cizince. A to je hlavní důvod, proč podporuje Operation Dudula. „Dudula, to je jediná věc, která mě drží,“ řekla BBC. Hnutí Operation Dudula nemá žádný program, svou politiku má založenou jen na nenávistném postoji k cizincům.

Operation Dudula se zaměřila na podezřelé obchodníky s drogami a podniky, které údajně najímaly nelegální cizince, aby jim vyplácely nižší mzdy, než požaduje zákon, píše Al Jazeera. Teď se z místní skupiny bojující proti migrantům stala celostátní politická strana, která si dala za cíl kandidovat ve všeobecných volbách v příštím roce.

V čele hnutí stojí od června 2023 Zandile Dadule. Podle serveru BBC klidná a charismatická vůdkyně, která je ale také důrazná ve svém poselství. Tvrdí, že cizinci jsou hlavní příčinou ekonomických potíží Jihoafrické republiky. „Musíme být realističtí, většina problémů, které máme, je způsobena přílivem cizích státních příslušníků,“ řekla BBC.

Xenofobní rétorika, kterou v Jihoafrické republice používají někteří veřejní činitelé, politici a protimigrantské skupiny, pomohla podnítit mýtus, že je země zahlcena migranty. Data z roku 2022 ale poukazují na to, že v Jihoafrické republice žije asi 3,95 milionu migrantů, kteří tvoří 6,5 % populace.

Na videu je vyobrazena žena, která se natáčí během toho, co si v kabině vysokorychlostního vlaku nanáší krém a make-up. Přeruší ji muž sedící na protilehlém sedadle, který jí ukazuje, že ho make-upem zašpinila. „Já se nepotřebuji líčit, krásko,“ říká muž na videu ženě, která se omlouvá a pomáhá mu s úklidem.

Klip, který je asi asi minutu dlouhý, vyvolal kontroverzi, která dost pravděpodobně jen tak neodezní. Do soboty hashtag související s videem nasbíral 340 milionů zhlédnutí a 20 000 komentářů. Mnoho občanů video kritizovalo a hodnotilo ho jako urážlivé.

Rozzlobené reakce přichází v době, kdy feministické hnutí volá po větší genderové rovnosti v zemi. V Číně muži stále častěji dominují správním radám a nejvyšším vládním orgánům. V minulosti bylo feminismus navíc často cenzurován.

Video bylo součástí kampaně, která měla za cíl upozornit na špatné chování cestujících. Státní média ve svých článcích vyzývala lidi, aby reklamu „nevykládali tak přehnaně“. Komentář, který poprvé publikoval Nanfang Daily, tvrdil, že incidenty s líčením patří mezi nejčastěji obdržené stížnosti. Připustil ale, že ve vlacích se lidé chovají ještě hůř.

Podle předsedy klubu Jiřího Homolky je zájem lidí tak velký, že dokonce museli některé dobrovolníky i odmítat. Pěší turistika podle serveru Ekolist zažívá kvůli pandemii covidu renesanci. I díky zájmu dobrovolníků může jít o mnohaletý projekt. "Vytipováváme místa a prosíme i veřejnost, aby nám s tím pomohla a pak můžeme zorganizovat akce na různých místech republiky. Že by nebyli dobrovolníci, to se nikdy nestalo, naopak," řekl ČTK Homolka.

V budoucích letech by měly vznikat i takzvané moderní pěší trasy. Na nich se turisté budou maximálně vyhýbat asfaltovým cestám nebo silnicím. Už několik let existuje taková pěší trasa podél Lužnice z Tábora do Bechyně. Další by měla být modrá hřebenovka přes Krušné hory až do Jeseníků.

Klub českých turistů za procházky volnou krajinou bojuje dlouhodobě. Ve spojení s politiky usiluje například o schválení nového zákona, který udělá z turistického značení a průchodnosti krajinou veřejný zájem. Podle Homolky se totiž stává, že někteří vlastníci pozemků se rozhodnou, že přes jejich majetek turistická trasa nepůjde. V takovém případě se klub trasu přeznačit. V těch horších případech je jediným řešením zrušení trasy.

„Už nemusíš platit nájem. Už budeš bydlet ve vlastním,” žertovala smutně Andrea Luna na adresu své zesnulé kamarádky Paoly Buenrostro. Spolu s ní před jejím hrobem sedí taky další aktivistka za práva transgender lidí Kenya Cuevas, která vraždu viděla na vlastní oči.

Buenrostro, která se živila jako sex workerka, zemřela v roce 2016 v autě svého klienta. Byla několikrát postřelena. Cuevas se podařilo vraha chytit a zadržet ho do příjezdu policie. Navzdory několika svědkům a videu, které pořídila svým telefonem, byl ale muž po několika dnech propuštěn z vazby.

Cuevas po tomto incidentu sama se sex workem skončila a založila organizaci Casa de Muñecas (Dům pro panenky), která se zasazuje o ochranu transgender žen. Mimo jiné hrobku financuje. „Děkuji ti, Paolo, protože ve tvém jménu jsme mohli dosáhnout důležitého milníku pro trans komunitu,” řekla Cuevas při oficiálním otevření projektu.

Buenrostro bude první ženou, kterou organizace do hrobky přemístí. Další víc než stovka mrtvých trans žen ji bude následovat. Velká část z nich byla zabita podobně – z nenávisti.

Mexiko má v současnosti po Brazílii druhý nejvyšší počet vražd transgender osob na světě. Podle skupiny Letra S, která bojuje za práva LGBTQ+ lidí, bylo v zemi jen od ledna do července 2023 zabito 25 transgender žen. Od roku 2017 do července 2023 skupina zaznamenala skoro 600 vražd LGBTQ+ lidí. Víc než 58 % z nich byly transgender ženy.

Zlaté a stříbrné náramky obsahovaly nejmenší množství bakterií, což výzkumníci očekávali vzhledem k vlastnostem těchto kovů eliminovat škodlivé organismy.„Plastové a gumové náramky jsou vhodnější prostředí pro růst bakterií, protože porézní a statické povrchy mají tendenci přitahovat bakterie a být jimi kolonizovány,” vysvětluje Nwadiuto Esiobu, profesor biologických věd na Atlantické univerzitě.

Tým se zaměřil specificky na bakterie ze tří u lidí běžných čeledí. Enterobakterie (Escherichia coli) se obvykle vyskytují ve střevech, kde pomáhají trávit. Když se ale dostanou třeba do močového traktu, je zaděláno na zánět. Pseudomonády se vyskytují na kůži a sliznicích a mohou způsobovat kožní infekce a podráždění.

A konečně nejznámějším zástupcem poslední skupiny stafylokoků je Staphylococcus aureu. Ten může způsobovat různé infekce, zápal plic nebo otravu potravinami. Stafylokokům se podle vědců nejvíc líbilo na náramcích lidí, kteří s nimi sportují.

Patogenní je ale jen naprostá menšina těchto bakterií. Vědci, kteří stojí za studií, přesto zdůrazňují nutnost dezinfekce chytrých hodinek. Zejména pokud se jejich nositelé pohybují kolem lidí se slabší imunitou.

Třeba cenu za fyziku vyhrál tým vědců, který zkoumal sexuální aktivitu ančoviček. Ty se po nocích shromažďují na Galicijském pobřeží ve Španělsku a tisícovky jejich hýbajících se těl dokážou vytvářet malé víry ve vodě a míchat jednotlivé vrstvy oceánu.

Ig Nobelovu ceny za strojní inženýrství si odnesl tým, který se zabýval oživováním mrtvých pavouků. Te Faye Yap a Daniel Preston z Riceovy univerzity v USA oživlé pavouky používali k uchopení dalších předmětů. Tým si ocenění velmi váží, radoval se Preston podle Guardianu: „Každý rok sledujeme udílení Ig Nobelových cen, abychom viděli, jakou kreativní a podnětnou práci vyzdvihují, a několik našich vědeckých ikon už v minulosti cenu získalo. Takže jsme byli nesmírně nadšeni, že se nám této pocty dostalo taky a můžeme se k nim přidat.”

Mezi dalšími oceněnými byl i Jan Zalasiewicz ze Southamptonské univerzity, který získal Ig Nobelovu cenu za chemii a geologii za vysvětlení, proč řada vědců ráda olizuje kameny. Není to proto, aby zjistili, jak chutnají, ale jaký mají povrch. A na mokrém povrchu jsou pak různé minerální částice lépe vidět než na suchém.

O něco chutnější je Ig Nobelova cena za výživu – vítězi se staly elektrifikované jídelní hůlky a brčka na pití od Homei Miyashity z Univerzity Meiji a Hiromi Nakamury z Tokijské univerzity. Mění chuť jídla pomocí elektrické stimulace a podle svého autory by mohly nahradit běžné koření. Místo používání až riskantně velkého množství soli by lidé mohli slanost potravin zvýšit pomocí elektrické stimulace jazyka.

Letošní Ig Nobelova cena za veřejné zdraví se pak zaměřila na druhý konec trávicí soustavy. Získali ji vědci, kteří vyvinuli chytrou toaletu využívající různé technologie ke sledování lidských výkalů. Záchod dokáže zkontrolovat, zda nevykazují známky onemocnění. Do prkénka je taky zabudovaný snímač análního otisku, který identifikuje uživatele.

Kniha se jmenuje „A pamflyt compiled of Cheese, contayninge the differences, nature, qualities, and goodnes“ obsahuje všechny informace o výrobě sýrů a jejich receptury od starověku až po éru Tudorovců. Zároveň se lze v knize i dočíst, jaké mají jednotlivé druhy sýrů z Anglie i Walesu přednosti nebo i zdravotní benefity. Ze zápisů třeba vyplývá, že lidé v době vzniku rukopisu některé sýry považovali za lék.

Rukopis o 112 stranách vázaných v pergamenu byl napsán ručně zhruba v 80. letech 15. století a jeho existence dosud nebyla badatelům známá. Její autor není známý, ale podle historiků lze určit, kdo do knihy nahlížel. Na stránkách se totiž nachází vepsané poznámky o výpůjčkách, ze kterých vyplývá, že kniha kolovala třeba mezi politiky i královskými dvořany.

„Je pravděpodobně první komplexní akademickou studií o jedné potravině, která byla napsána v anglickém jazyce. Ačkoli sýr tvořil součást lidské stravy od zavedení zemědělství v prehistorických obdobích, existuje jen málo důkazů o jeho charakteru a místech výroby ve středověké Británii,“ popisuje knihu Peter Brears, historik zabývající se potravinářstvím.

Mezi nejvíce ohrožené země patří hlavně Bangladéš, Pákistán, Vietnam a Kambodža, kde se koncentruje největší množství oděvního průmyslu produkující zejména fast-fashion módu. Podle nové studie Cornellovy univerzity a společnosti na správu aktiv Schroders, by měly tyto země do konce roku přijít kvůli extrémnímu počasí až o 22 % svých příjmů z vývozu.

Menší zisky budou mít ještě širší ekonomické dopady, které zasáhnou třeba i tamní zaměstnance. Podle studie by mohlo být kvůli tomu zrušených asi jeden milion pracovních míst.

Autoři studie zároveň vyzývají módní firmy, které v těchto lokalitách nechávají své zboží vyrábět, aby kvůli počasí zajistili svým zaměstnancům bezpečnější pracovní podmínky, dostatek hydratace, více času na odpočinek a upravili jim pracovní dobu. Už v současnosti se totiž země potýkají s extrémně vysokými teplotami okolo 40 °C a taky vysokou vlhkostí. Do budoucna by se k tomu mohly přidat i časté povodně, jejichž ničivým následkům čelí některé země už dnes.

Bangladéš, Pákistán, Vietnam a Kambodža jsou v módním průmyslu považovány za průmyslově velmi významné, protože dohromady z nich pochází až 18 % celosvětového vývozu oděvů. Nachází se v nich asi 10 tisíc továren, které poskytují až 10,6 milionu pracovních míst pro zaměstnance ve výrobě. Jedná se ale hlavně o továrny fast-fashion módy, které jsou známé tím, že svým zaměstnancům poskytují nedůstojné pracovní podmínky, nízké mzdy a často nedodržují ani základní bezpečnost práce, což by mohly klimatické změny ještě zhoršit.

V italských Benátkách vystavují jmenovitě Alena Matějková, Barbora Kotěšovcová, František Jungvirth, Klára Horáčková a Dana Zámečníková. Venice Glass Week byl zahájen tuto sobotu a potrvá až do 27. října. Na přehlídce se představuje tvorba českých autorů a autorek již podruhé.Finální podobu české výstavy měla na starosti kurátorka Mária Gálová, která se snažila letošní expozicí navázat na to, co české sklo ukázalo v rámci pátého ročníku přehlídky před dvěma lety, kdy se prezentovalo v rámci výstavy Czech Glass, Quo Vadis?!

„Již tehdy jsem jako kurátorka přemýšlela v intencích dlouhodobého projektu, nikoliv pouze jediné jednotlivé prezentace. Proto jsem zamýšlela vytvořit platformu, která by měla potenciál představovat české sklo v delším časovém horizontu, avšak vždy s novou konkrétní ideou, se záměrem vykreslit úplnější obraz toho, co se v oblasti volné tvorby skla v České republice děje,“ říká Gálová.

V rámci prvního roku, kdy se české sklo v Benátkách objevilo poprvé, bylo pro Gálovou zásadní ho představit v obecnějších rovinách a prezentovat hlavně různé polohy současného českého skla a tvorby autorů a autorek s často odlišnými styly. Konkrétně na ty pak klade důraz právě letošní expozice. „Důraz jsem položila na potenciál skla jako materiálu, který plnohodnotně obstojí při řešení konkrétních uměleckých záměrů, a poukázala jsem na rozdílné tvůrčí přístupy autorů. Mnohovrstevnatost jeho použití představuji prostřednictvím sklářky-sochařky, new-tech sklářky, skláře v tandemu s módní návrhářkou a sklářky-malířky,“ dodává.