Komplex: Lumbersexuál Justin Timberlake působí na nové desce jako Ferda Mravenec

Je vlastně neuvěřitelné, jak málo nápadů se na více něž hodinové novince Justina Timberlakea objeví. Timberlake je velká popová hvězda nultých let a dřívější chráněnec producenta Timbalanda, novinka Man of the Woods ale kvalit ceněné desky FutureSex/LoveSounds z roku 2006 v žádném případě nedosahuje. A ani se jim nepřiblíží. Timberlake nahodil flanelovovou košili, lumbersexuální image a vyráží na chatu sekat dříví – všechno tohle by mělo odkazovat k tomu, že svůj klasický R&B zvuk naředí třeba tradiční americkou hudbou. Děje se to ale jenom v drobných náznacích, o folkovou desku rozhodně nejde. Spíš tu připomíná někoho mezi Rumcajsem a Ferdou Mravencem – a v Komplexu jsme se shodli, že i tato pohádková postava měla víc charisma.

Hana Slívová těžko hledala něco, co se jí na desce líbilo – byla to snad jedna melodie někde v polovině desky –, a nakonec jsme všichni přemýšleli nad důvody, proč si Timberlakeovu desku pouštět ve volném čase. Na nic jsme nepřišli. Hanka ale přece jenom našla něco pozitivního – vycpaný medvěd ve videoklipu Man of the Woods jí připomínal dekorace v jednom jejím oblíbeném květinářství v pražských Střešovicích a videoklip The Cure k písni Pictures of You. Tak aspoň něco.

Pokud nám deska Man of the Woods má něco říct, je to zpráva, že velká část popových hvězd nultých let působí dnes zmateně – z Timberlakea, stejně jako z takové Britney Spears, je dnes cítit nostalgie po minulé dekádě, jenomže pop se změnil. Dnes by popová hudba neměla jenom udržovat posluchače ve slastném nevědomí, ale ideálně by měla i něco říkat. Jenže Timberlake nemá co říct – jeho hudba je dokonalým příkladem popového simulakra. Formy, která dokáže chvíli zabavit (třeba při nakupování v obchoďáku), ale postrádá jakýkoliv obsah.

Komplexy jsme si na Justinu Timberlakeovi vyléčili pořádně. Komplex ale nebyl jenom o hejtování. Co říká Hana Slívová na poslední desku Iron & Wine? Jak vzpomíná na koncerty písničkáře Jakuba Nohy, jehož tvorbě se věnuje label Indies Scope s velkou retrospektivou? A proč byli v 90. letech Pet Shop Boys autentičtější než grunge?

Playlist:
Tommy Genesis – Lucky (Genesis, Downtown Records, 2018)
Justin Timberlake – Supplies (Man of the Woods, RCA Records, 2018)
Justin Timberlake – Man of the Woods (Man of the Woods, RCA Records, 2018)
Jakub Noha – Klid (Petynka 1994, Indies Scope, 2017)
Jakub Noha – Kousek Prahy (Litoměřice 1997, Indies Scope, 2017)
Iron & Wine – The Truest Stars We Know (Beast Epic, Sub Pop Records, 2017)
Pet Shop Boys – Can You Forgive Her? (Very, Parlophone Records Ltd, 1993)