Koncert v kostele, znovuobjevování i festivaly lásky. Ptali jsme se českých hudebníků na zážitek roku 2017

Kalle

Veronika Buriánková: V roce 2017 jsme zažili spoustu krásných hudebních zážitků. Vypíchla bych ale koncert kapely Buriers v Táboře a v rámci Prahy nedávný koncert kapely Sophia ve Futuru.

David Zeman: Co se týče nahrávkových záležitostí, tak jsme si docela ujížděli na emo-trapových interpretech, jako jsou Young Lean, Lil Peep, a z českých hlavně Opak Dissu. Jejich singly nám doma zněly docela často.

Wild Tides, Lazer Viking

Jakub Kaifosz: Největší hudební zážitek, pokud to tak můžu pojmenovat, bylo, když jsem zjistil, že osmdesátkoví velikáni MTV synthpopu Hall & Oates mají taky alba, která nahráli v 70. letech a která vůbec nejsou synthpop. Jde o úplně úžasný soul, doporučit můžu hlavně desku Abandoned Luncheonette, kterou jsem tenhle rok poslouchal snad ze všeho nejvíc. Krom toho byla velkým nálezem i francouzská a mimo svou rodnou zemi neznámá kapela Dogs a jejich album Too Much Class for the Neighbourhood, což je skvělá kytarovka, která zní, jako by vyšla včera. A taky jsem letos byl na koncertu Sparks. Jejich desku Kimono My House jsem poslouchal celý minulý rok, takže bylo fajn je vidět.

Moin Moin

Magdaléna Manderlová: Mým největším zážitkem byl koncert Slowdive, které jsem viděla letos v srpnu na festivalu v Norsku. Čekala jsem na ně několik hodin v totálním dešti a potom mě to totálně odrovnalo. Další stejně zásadní zážitek mám každý rok z festivalu v Mirošovicích, který pořádají kapely ±0, Cold Cold Nights a Role. Je to tam vždycky strašně skvělé a plné lásky.

Cold Cold Nights

Jakub Jirásek: Z koncertních zážitků zahraničních kapel bych vyjmenoval hlavně Cymbals Eat Guitars na Sedmičce a taky Mogwai v Roxy. To byl hodně epický koncert, na kterém jsem si vlastně uvědomil, že už vůbec nechodím na tyhle velké shows mých kdysi oblíbených kapel a že je to možná chyba. Nedávno jsem byl na Priessnitz v Akropoli a to se mi líbilo tak, že jsem na ně další den jel ještě do Ústí nad Labem. Taky jsem si vzpomněl na jedno zjevení roku 2017, a to je kapela Dukla, která pro mě osobně je tím, čím měla odjakživa být kapela Mayen. Myslím si, že naplnili svůj potenciál, což je kompliment, který snad vezmou pozitivně. Jejich deska se mi hodně líbí.

Mayen, Dukla

Lukáš Vydra: Pro mě to byl listopadový koncert, který pořádal Polygon v Husově sboru na Vinohradech. Byl to ambientní večer v kapli, kde se sedělo. Nic jsem nepil a tři hodiny jsem seděl jako přikovaný k lavici v kostele. Dostal jsem se do podivného stavu a do telefonu si začal psát různé texty, které byly téměř metafyzické, což já nikdy nepíšu. Šlo o fakt zvláštní zážitek. Taky vyšlo hodně skvělé hudby, pro mě bylo hodně důležité nové album Ariela Pinka. Ale největším zážitkem je Flower Boy od Tylera, the Creatora. To je podle mě jasná deska roku.

Zagami Jericho

Zagami Jericho: Měla jsem dva velké hudební zážitky. Pokud se bavíme o albech, tak je to nedávný release projektu Portera Robinsona Virtual Self. EP se jmenuje stejně a úplně mě dostalo, má výborný atmosférický zvuk. Shodou okolností jsem ho poslouchala, zrovna když jsme byli v Tokiu. Co se týče koncertů, tak to byl rozhodně Blank Banshee v Kabinetu Múz. Nikdy jsem nevěřila, že bych ho ve svém životě mohla vidět naživo. Osobně si myslím, že výběr předkapely a interpretů, co hráli po něm, byl trošičku mimo, ale Bansheeho samotná show byla úžasná.

Lavra, Orient

Tomáš Vondra: Úplně nejsilněji se mi tenhle rok do hlavy zapečetil dvojkoncert kapel Hypnopazūzu a Current 93 v Berlíně. Zvlášť ten druhý večer, kdy Current 93 hráli v krásném kostele apoštola Pavla, mi nastartoval takovou sekvenci, během které se ve mně uvolnila spousta zablokovaných kanálů a nevyřešených věcí. Moc krásný pocit ve mě zanechal koncert Lavry s Jerusalem in My Heart v Brně, protože poměr zážitků ze samotného vystoupení a tím družením a podobně, co se dělo potom, byl přesně jedna ku jedné. A to je často jen nenaplněná představa.