Konec catcallingu! Pusťte si písně, kterými přehlušíte nechtěné komplimenty z ulice

Podle neziskové organizace Stop Street Harassment se pouliční obtěžování neomezuje jen na to sexuální. Terčem poznámek se stávají lidé i na základě své rasy, barvy kůže, sexuality, genderu, náboženského vyznání nebo tělesných hendikepů. A i když je catcalling často namířen na ženy, nejsou jeho jediným terčem.

Organizace Hollaback!, která se věnuje sexuálnímu obtěžování ve veřejných prostorách, uvádí, že se s tímto problémem setká mezi 80–90 % žen a okolo 40 % mužů. Většina z nich se v situaci, kdy se stanou terčem nežádaného zájmu, ocitá opakovaně. Snad nejznepokojivější statistikou je, že průměrný věk, ve kterém lidé poprvé přijdou do kontaktu s pouličním obtěžováním, je už 12 let. Hollaback! uvádí, že různé formy sexuálního obtěžování mají na osoby, které jsou mu vystaveny, silně negativní dopad. Dokonce do té míry, že mnohé z nich zásadně mění své chování ve snaze těmto situacím předejít. Ať už jde o vyhýbání se určitým místům, nebo změnu v oblékání.

Téma sexuálního obtěžování, ať už veřejného, nebo ne, je proto často rozebíráno v hudbě i jiných typech umění. Nejeden hudebník a hudebnice už vystoupili proti tomuto problému ve snaze otevřít diskuzi mezi svými kolegy a fanoušky. Níže najdete několik interpretů z minulosti i současnosti, kteří se tohoto tématu ve své tvorbě dotkli.

Mommy Long Legs – Cat Callers

Mommy Long Legs jsou čtyřčlenná kapela ze Seattlu, která volně pokračuje v odkazu devadesátkového hnutí riot girrrl – feministického (nejen) hudebního žánru, za kterým stojí i Kathleen Hanna z Bikini Kill a Le Tigre. Mommy Long Legs si libují v karikování klasických aspektů americké kultury. Ať už jde o středoškolské party, poflakování se v obchodních domech, nebo o veselé rodinky z předměstí působící jako z reklam. Humorné, ale o nic méně feministické písně si berou na paškál korporátní kravaťáky, frapučínové matky, a samozřejmě i catcallery.

TLC – Scrubs

TLC vždy byla skupina, která se nebála hovořit o společenských problémech, a mnoho z jejích písní se vyloženě vymezuje vůči objektifikaci žen muži. Příkladem toho je třeba skladba Scrubs, která vyšla v roce 1999 na jejich třetím albu FanMail. Takzvaný „scrub“ v písni reprezentuje muže, který pokřikuje po ženách z bezpečí automobilu svého kamaráda. TLC mu ale připomínají, že takové chování mu jejich číslo získat opravdu nepomůže.

King Jedet + Ms Nina – Reinas

Pouliční obtěžování se neomezuje pouze na vilné pohledy a komentáře namířené vůči cis ženám. Jsou to i queer a trans lidé, kteří v některých catcallerech vzbuzují touhu kreativně a originálně vyjádřit svůj postoj vůči komunitám žijícím mimo jimi vnímanou normu. Španělská herečka, modelka a influencerka King Jedet vydala v roce 2017 skladbu Reinas (Královny). Ta vypráví o agresi, se kterou se na ulici setkává jakožto trans* žena. 

Le Tigre – On Guard

„Stůj, zloději! Neukradneš mi to, jak jsem se cítila, když jsem se dnes ráno probudila… Myslím, že moje první chyba byla, že jsem se cítila dobře,“ zpívají Le Tigre v písni On Guard. Mluví o úzkosti, kterou v nich catcalling vyvolává. Tyto newyorské ikony feministického punku si ale nenechají nic líbit a pokouší se své obtěžovatele oslovit přímo. Ptají se, co je k tomu vede a jestli jim tyto nemístné poznámky v něčem pomáhají.   

Podle studie UN WOMEN jsou nejčastěji uváděnou motivací catcallerů zábava a touha po upevnění vlastního postavení ve skupině. Respondenti, kteří se přiznali k činům spojeným s pouličním obtěžováním, tedy hledali buď uznání od svých přátel, nebo se zkrátka a dobře jen nudili.

Empress Of – Kitty Kat

Americká hudebnice Lorely Rodriguez komentuje v písni Kitty Kat z roku 2015 své zkušenosti s obtěžováním a diskriminací v hudebním průmyslu. Inspirovaly ji údajně její zážitky z amerického turné, na kterém se setkala s množstvím bizarního chování od svých kolegů. V interview pro Impose Magazine uvedla, že její schopnosti jakožto producentky a hudebnice byly často zpochybňovány. Jako příklad uvádí pochyby techniků o její schopnosti zapojit vlastní hudební instrumenty. 

Fugazi – Suggestion

V roce 1988 vydala americká punková kapela Fugazi skladbu Suggestion. Krátce po jejím uvedení se stalo washingtonské uskupení terčem zapálené konverzace o tom, jestli má mužská kapela právo mluvit v rámci diskuse o sexuálním obtěžování o zážitcích žen. Text skladby je totiž napsán ze ženského pohledu, popisujícího zkušenosti s nevítaným pouličním zájmem cizích mužů. Fugazi se proti této kritice ohradili s tím, že se problém netýká pouze žen, ale je to záležitost, které se musí věnovat všichni. Se Suggestion se pokusili pomoct posluchačům zamyslet se nad svým chováním vůči obětem sexuálního obtěžování. V druhé části písně se kapela obrací přímo na publikum: „Sedíme, jak nás učili. Mlčíme, jak nás učili... Viníme ji za to, že tam je. Ale my jsme tu taky. Všichni jsme vinni.“ 

Petrol Girls – Intro

Britsko-rakouské Petrol Girls označují svou hudbu jako „běsnící, feministický post-hardcore“. V úvodní skladbě z jejich loňského alba Cut & Stitch s názvem Intro kapela vypráví o síle zvuku a především vyřčených slov. Jaké pocity za sebou zanechávají a jak je občas těžké se proti nim ubránit. V úvodu k tomuto albu uvádí frontwoman Ren Aldridge: „Musela jsem se naučit, že si svoje rány zahojím jen já. Být zranitelný může být stejně radikální jako být naštvaný. Zloba sama o sobě není udržitelná.“