Konopný průmysl zaměstnává stále více Američanů. Univerzity proto začínají o konopí vyučovat

5. srpen 2019

Jen v roce 2018 vzniklo v této oblasti v USA přes 64 tisíc nových míst a celkově v ní ve Spojených státech pracuje na plný úvazek přes 211 tisíc lidí. Uvádí to server Leafly.

Firmám ale chybí kvalifikovaní zaměstnanci. Školy z takzvané Ivy League, tedy prestižní skupiny amerických vysokých škol, které tradičně absolvují američtí vysocí politici a političky nebo ústavní soudci, patří mezi průkopníky studia o konopí. University of Maryland kupříkladu otevírá vůbec první magisterský obor ve Spojených státech. Studenti se tam přitom nebudou učit jen o lékařském konopí, a jak výrobky z něj prodávat nebo pěstovat, ale půjde i o vzdělání v oblasti zkoumání jeho dalšího využití v medicíně a při léčbě pacientů, píše se na stránkách univerzity.
Možnost vzdělání v oblasti konopí pak nabízí i menší nebo online univerzity. Mezi ty nejznámější patří THC University. Ta nabízí tříměsíční až roční kurzy, které mají studenty připravit na práci v oboru. Nejde přitom jen o složku konopí THC. Čím dál populárnější je v medicíně i látka cannabidiol (CBD), která se využívá při léčbě deprese nebo úzkosti. Že mají podobné předměty a programy pro studenty smysl, ukazují čísla. V roce 2018 byla hodnota průmyslu s konopím v přepočtu téměř 325 miliard korun a do roku 2025 se má více než zpětinásobit, tvrdí server Quartz.
Další univerzity, jako například Vanderbilt University Law School v Nashvillu, pak svým studentům nabízí speciální předměty související s právními případy. V lékařství povoluje využití konopí už 33 amerických států.

Přečtěte si taky Nenávyková složka konopí dokáže léčit závislost na opiátech a Konopí není nebezpečná droga, má prokazatelné léčebné účinky, říká Světová zdravotnická organizace.

autor: hnn
Spustit audio
  • V mobilní klimatické komoře si můžete vyzkoušet život při 50 °C. Je to varování, říká autor

    3. říjen 2024
    Teplo

    V Paříži si díky experimentu badatele a výzkumníka Christiana Clota můžete vyzkoušet život v extrémním klimatu. Při vstupu do nákladního vozu zakusí teplotní sílu padesáti stupňů Celsia. Cílem projektu je podnítit veřejnost k jednání.

    „Odvážíte se vyzkoušet život při 50 °C?“ Tento vzkaz stojí na nákladním autě francouzského výzkumníka Christiana Clota. Vozí totiž „mobilní klimatickou komoru“ s místností vyhřátou na 50 °C. Horká místnost umožňuje odvážlivcům procházet se po koberci, číst si nebo si dokonce dát šálek čaje. Píší o tom francouzská média, například deník Le Monde.

    Instalace nazvaná Climate Sense staví lidi do klimatické situace za několik let, vysvětlil agentuře AFP Christian Clot, badatel a ředitel Institutu pro lidskou adaptaci se sídlem v Marseille, který experiment vytvořil a financoval. Zatímco v Indii, Pákistánu nebo Mexiku rtuť teploměru už k takovým extrémům šplhá, ve Francii by při současném vývoji oteplování v několika regionech mohlo být dosaženo maximálních teplot 50 °C po roce 2050.

    A jak vlastně lidské tělo může na takový teplotní šok zareagovat? „Zhruba po dvaceti minutách je čtení složitější a váš mozek ztěžkne,“ řekla Maëlys Lahure, studentka, která přišla experiment vyzkoušet. Do traileru vstoupil i důchodce se svou ženou. „Jsme trochu zvyklí sportovat, ale když jsme byli na běžeckém pásu, bylo nám horko,“ zhodnotil svou zkušenost Clélio. „Běžecký pás ukazoval 3,5 km/h, ale měla jsem pocit, že běžím rychlostí 6 nebo 7 km/h,“ dodává jeho žena.

    Ve výzkumných centrech existuje řada klimatických komor, které mohou měnit teplotu od -20 °C do 50 °C, stejně jako úroveň vlhkosti. Dosud ale nebyly mobilní, aby je mohla používat i široká veřejnost, doplňuje web La Presse.

    Christian Clot spustil koncept v roce 2021, ale teprve v posledních týdnech ho nechává testovat širokou veřejnost, uvádí server Le Monde. Od 30. září do 3. října třeba lákal návštěvníky na pařížský stavební veletrh Batimat. Podle Clota hypotéza pomáhá zvýšit povědomí a pokládá veřejnosti otázku: Co můžeme udělat dnes, aby se to nestalo? „Cílem není lidi vyděsit, ale zvýšit jejich vlastní povědomí,“ dodává.

  • Bhútán: Himalájský ráj kryptoměn překvapuje svět

    2. říjen 2024
    Bitcoin, měna, ilustrační

    Buddhistická země uprostřed Himálaje se nečekaně stala jedním z nejvýznamnějších světových hráčů na poli virtuálních měn. Díky hydroelektrárnám a levné energii dokázala nashromáždit přes 13 000 bitcoinů, čímž překonala i Salvador a zařadila se mezi světové kryptoměnové velmoci.

    Bhútán, království známé malebnými horami a množstvím buddhistických klášterů, se nyní dostává na titulní stránky světových médií ze zcela jiného důvodu. A tím jsou kryptoměny. Firma Arkham Intelligence odhalila, že bhútánský státní konglomerát Druk Holdings vlastní 13 011 bitcoinů, což je o něco více než dvojnásobek částky vlastněné bitcoinovým leaderem Salvadorem. Za současného kurzu bitcoinu má tento digitální majetek hodnotu přibližně 780 milionů dolarů. Pro malou zemi s populací 780 000 obyvatel to znamená, že na každého obyvatele připadá více než 1 000 dolarů v bitcoinech.

    Toto jmění pochází z těžby kryptoměn, kterou země provozuje pomocí svých hydroelektráren, jak píše španělský web El País. Bhútán díky čisté a levné energii z vodních elektráren těží bitcoiny 24 hodin denně. Největší těžební zařízení se nachází v oblasti známé jako Education City, původně plánované jako vzdělávací centrum, které mělo bojovat proti emigraci a nezaměstnanosti. Místo toho se zde v současnosti nachází bitcoinové „továrny,“ které vytvářejí obrovské množství digitálních měn.

    Zatímco Salvador, pod vedením prezidenta Nayiba Bukeleho, investuje do kryptoměn veřejné peníze a sklízí kritiku, Bhútán udržoval své kroky v kryptosvětě v utajení. Informace o jeho aktivitách se objevily teprve nedávno, když Forbes odhalil těžební zařízení pomocí satelitních snímků. Kryptoměnová aktivita Bhútánu se provalila také díky bankrotům kryptolenderů BlockFi a Celsius, kde měl Bhútán uložené menší částky.

    Průnik Bhútánu do světa kryptoměn je překvapením zejména proto, že země se tradičně zaměřuje spíše na duchovní otázky než na prosperitu. Na konci 70. let 20. století chtěl Džigme Singje Wangčuk, čtvrtý bhútánský panovník, izolovat své království od posedlosti ekonomickým růstem tím, že vymyslel výraz, který se brzy stal synonymem pro klidný, mírumilovný a příjemný život jeho obyvatel. „Hrubé národní štěstí je důležitější než hrubý domácí produkt,“ řekl. 

  • Singapur: Jak se z ostrovního státu stal vzor v hospodaření s vodou

    2. říjen 2024
    Singapur, obzor, skyline

    Země bez přirozených sladkovodních zdrojů čelí dlouhodobému nedostatku vody. Přesto se dokázala proměnit v globálního lídra v oblasti udržitelného vodního hospodářství.

    Singapur je známý svou prosperitou a vysokou životní a to navzdory zásadní komplikaci: nemá žádné vlastní přirozené zdroje sladké vody. Přesto je tento ostrovní městský stát považovaný za modelový příklad efektivního hospodaření s vodou, píše v úterním textu německý web Deutsche Welle (DW).

    Od získání nezávislosti v roce 1965 Singapur přistoupil k řešení vodní krize s dlouhodobou vizí. Vyvinul ambiciózní plán založený na čtyřech hlavních pilířích, označovaných jako „národní kohoutky“. Podrobněji se o nich píše na webu Singapore National Water Agency.

    Mezi tyto čtyři zdroje patří dovoz vody z Malajsie, odsolování mořské vody, sběr dešťové vody a technologii recyklace odpadních vod, známou jako „NEWater“. Právě tato inovativní strategie umožnila Singapuru pokrýt narůstající poptávku po vodě, která souvisí s rychle rostoucí populací a rozvíjející se ekonomikou.

    První „národní kohoutek“, dovoz vody z Malajsie, zajišťuje Singapuru přibližně polovinu jeho denní spotřeby vody. Tato dohoda je ale dlouhodobě nestabilní, protože Malajsie opakovaně hrozí zvyšováním cen vody, nebo dokonce zastavením dodávek. Singapur proto plánuje do roku 2061 odběr ukončit a plně se spoléhat na zbývající tři zdroje.

    Dalším z důležitých opatření je odsolování mořské vody. Singapur investoval miliardy dolarů do moderních odsolovacích zařízení, která dnes pokrývají až 25 % celkové poptávky po vodě.

    Co se týče sběru dešťové vody, ostrovní stát využívá dvě třetiny svého území pro její ukládání. Marina Barrage, největší singapurská přehrada, navíc slouží nejen k zadržování vody, ale také jako ochrana před povodněmi.

    Největší technologickou inovací posledních let je ale v Singapuru „NEWater“, systém recyklace odpadních vod. Systém využívá mikrofiltrace, reverzní osmózy a UV záření a z odpadní vody tak získává vysoce kvalitní pitnou vodu. Tato technologie umožňuje Singapuru v současnosti recyklovat přibližně 30 % vody, kterou populace spotřebuje. Voda recyklovaná systémem „NEWater“ se používá zejména v průmyslu, část je ale určená také pro pití.

  • Američana odsoudili za množení obřích ovcí pro trofejní lov

    2. říjen 2024
    ovce Marco Polo, Rusko, zoologická zahrada

    Chovatel nelegálně klonoval obří druh ovce Marco Polo a prodával její potomky za vysoké částky loveckým spolkům. Za to teď dostal šest měsíců vězení a pokutu.

    Arthur Jack Schubarth z americké Montany si nelegálně přivezl z Kyrgyzstánu části těla Argali Marco Polo, největšího druhu ovce na světě. Genetický materiál poslal do laboratoře, kde vytvořili klonovaná embrya pro komerční využití. Píše o tom server The Guardian.

    Klonování vedlo ke vzniku jediného samce pojmenovaného Montana Mountain King, zkráceně MMK. Toho pak Schubarth a jeho spolupracovníci využívali k oplodnění dalších ovcí, které prodávali soukromým loveckým spolkům, provozujícím tzv. chovná lovecká zařízení. Podle prohlášení vyšetřovatelů se jednalo o odvážný plán na vytvoření masivních hybridní druhů ovcí, určených zejména pro placený trofejní lov.

    Ovce Argali Marco Polo, pocházející z pohoří Pamír ve střední Asii, mohou vážit přes 135 kg a jejich rohy dosahují rozpětí i více než 1,5 metru. Tento druh je chráněný Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES). Chov Argali Marco Polo je v Montaně zakázaný kvůli ochraně domácích ovcí před nemocemi a také právě z důvodu prevence mezidruhového křížení.

    Soudce okresního soudu Brian Morris podle serveru BBC uvedl, že mu při určování trestu dělalo potíže najít vhodné řešení, musel ale odradit ostatní od „měnění genetické podstaty tvorů na této planetě.“ Kromě šesti měsíců vězení dostal Schubarth pokutu 20 000 dolarů (cca 450 tisíc Kč).

  • Nejvyšší hora světa roste. Everest je každý rok o 2 milimetry vyšší a může za to nedaleká řeka

    1. říjen 2024
    Mount Everest

    Podle nové studie je Mount Everest vyšší než kdy dřív. Řeka Arun na jeho úpatí eroduje skály a tlačí ho vzhůru. Všimli si toho vědci z University College London (UCL), podle kterých úbytek půdy v povodí řeky, vzdálené 75 km od hory, způsobuje, že se nejvyšší vrchol světa zvyšuje až o 2 mm ročně.

    „Je to trochu jako vyhození nákladu z lodi. Loď je lehčí, a tak se vznáší o něco výš. Stejně tak, když je zemská kůra lehčí, může se vznášet o něco výš,“ řekl BBC spoluautor studie Adam Smith.

    Tlak způsobený srážkou indické a euroasijské zemské desky před 40-50 miliony let vytvořil Himálaje a desková tektonika zůstává hlavní příčinou jeho dalšího růstu. Podle týmu UCL však k vzestupu pohoří přispívá i říční síť Arunu. Ta protéká Himálajemi a odřezává ze zemské kůry materiál – v tomto případě koryto řeky. Tím se snižuje síla působící na plášť (další vrstvu pod zemskou kůrou), což způsobuje, že se ztenčená kůra ohýbá a vznáší se vzhůru.Někteří geologové, kteří se na studii nepodíleli, uvedli, že tato teorie je pravděpodobná, ale ve výzkumu je ještě mnoho nejasností.

    Prudký růst Everestu ale podle Washington Post pravděpodobně nebude trvat věčně. Rovnováha by se mohla vychýlit na druhou stranu a Everest by se mohl zmenšit o část své obrovské výšky. Himálaj bude stoupat a klesat, jako všechna pohoří.

  • Digitální nomádství je pořád na vzestupu. Vznikají organizace, které řeší dopad na místní komunity

    1. říjen 2024
    Digitální nomád

    Pro mnohé lidi je digitální nomádství vysněným životním stylem, který umožňuje poznávat svět a zároveň si na cestách vydělávat na živobytí. Jiní zase tvrdí, že přispívá ke gentrifikaci a nadměrnému turismu. Vznikají speciální víza i organizace, která vzniklou situaci koordinují.

    Situaci umožnila podle BBC pandemie, která ukázala, že v současnosti může celá řada lidí vykonávat svou práci online. Přestože byla omezení zrušena a lidé se mohli vrátit do kanceláří, mnozí se rozhodli to neudělat. Podle analýzy trhu komerčních nemovitostí společnosti Moody's zůstává více než 20 % podnikových nemovitostí prázdných. Za digitální nomády se také loni považovalo na 35 milionů lidí.

    Ne všichni ale považují nárůst tohoto trendu, za dobrou věc. Příliv návštěvníků do míst, jako je Španělsko a Řecko podnítil protesty proti nadměrnému turismu. V místech, jako je Dominikánská republika, Bali a Jihoafrická republika, má mnoho místních obyvatel pocit, že digitální nomádi například zvýšili ceny zboží a bydlení.

    Existuje tedy způsob, jak být digitálním nomádem, aniž byste přispívali k nerovnosti a nadměrnému turismu? Juan Barbed, spoluzakladatel organizace ROORAL, zdůrazňuje, že je důležité spojit se s místními obyvateli a být součástí komunity. ROORAL vytváří infrastrukturu pro pracovníky na dálku, kteří mají zájem trávit čas prací ve venkovských městech ve Španělsku.

    „Mluvíme s vedením těchto komunit, abychom zjistili, zda je digitální nomádství něco, co chtějí vyzkoušet. Pokud je odpověď záporná, netlačíme je do toho,“ vysvětlil Barbed.

    Stále více zemí se nyní snaží přilákat movité návštěvníky. Víza pro mobilní zahraniční pracovníky nabízejí země jako Japonsko a Spojené arabské emiráty. Víza podle BBC pomohou regulovat počet digitálních nomádů a také zajistí, že budou místnímu hospodářství přispívat něčím víc.

  • Do Prahy míří výstava a/typik. Přináší inkluzivní módu pro každé tělo

    30. září 2024
    Ukázka jednoho z designů módní návrhářky Barbary Horákové Fehérové

    Výstava inkluzivní módy a/typik představuje oděvy šité na míru pro lidi s hendikepem nebo jinými specifickými potřebami. Akce začíná 2. října v pobočce pražské Městské knihovny Jezerka.

    Kolekce a/typik je podle módní návrhářky Barbary Horákové Fehérové oslavou módy bez limitů. Každý z pěti vystavených oděvů je příběhem jednoho z participantů, jehož potřeby a životní zkušenosti se odrážejí v unikátním designu, na kterém spolu s autorkou pracoval. Od spodního prádla pro citlivou pokožku až po haptické šaty pro ženu se zrakovým postižením – každý kus byl vytvořen s ohledem na individualitu nositele.

    Projekt se zároveň zaměřuje na vizuální umění v kombinaci s aktivismem a klade důraz na autenticitu a řemeslnou kvalitu. Autorka všechny oděvy vytvořila s ohledem na udržitelnost a etiku výroby, včetně využití materiálů z deadstocku a upcyklingu.

    Výstava a/typik má v Městské knihovně Jezerka vernisáž 2. října v 18 hodin a potrvá celý měsíc. 

  • Britské supermarkety a pobočky McDonald's přehlížely znaky moderního otroctví

    30. září 2024
    Logo McDonald‘s

    Gang obchodníků s lidmi z České republiky několik let zneužíval 16 obětí na práci v pobočce McDonald's a v továrně na pita chléb, která zásobovala britské supermarkety. Zaměstnavatelé dlouho ignorovali jasné známky otrocké práce, jako například to, že mzdy několika zaměstnanců končily na jednom účtu kontrolovaném gangem.

    Organizovaný zločinecký gang z České republiky donutil 16 obětí pracovat ve fastfoodové restaurac a v pekárně dodávající produkty do britských supermarketů.

    Policie zjistila, že oběti, které byly zranitelné a měly zkušenosti s bezdomovectvím nebo závislostmi, žily v otřesných podmínkách, například v nevyhřívaném karavanu nebo v přeplněné kůlně. Přestože dostávaly jen minimální mzdu, většina jejich výdělku skončila v rukou zločinců. Takto získané peníze skupina moderních otrokářů utrácela za luxusní auta, šperky a nemovitosti v České republice.

    BBC uvádí, že přestože se zneužívaní zaměstnanci pokoušeli uprchnout, skupina je v Česku opakovaně vystopovala a vracela zpátky do Velké Británie. Vykořisťování pokračovalo až do října 2019, kdy oběti na útěku kontaktovaly českou policii a ta předala informace britským úřadům.

    Během vyšetřování vyšlo najevo, že mzdy čtyř obětí byly vypláceny na jeden bankovní účet kontrolovaný gangem. Někteří pracovníci odpracovali až 100 hodin týdně, přičemž jedna oběť pracovala 30 hodin v kuse.

    Známky otroctví ale byly zjevné už dlouho před policejním zásahem, přesto firmy ignorovaly varovné signály, jako nadměrné množství odpracovaných hodin, nebo neznalost angličtiny u zaměstnaných lidí. Bývalá komisařka pro boj proti otroctví Dame Sara Thornton z Cambrigdeshire kritizovala firmy za to, že své zaměstnance lépe nechránily.

    Podle BBC dvě z bývalých franšíz restaurace McDonald’s, kde oběti pracovaly, nereagovaly na žádosti o vyjádření. McDonald's UK nicméně v prohlášení uvádí, že bere zodpovědnost za své zaměstnance vážně a že pracuje na zlepšení systémů péče o ně tak, aby se mu v budoucnosti dařilo lépe rozpoznat rizika, jako jsou sdílené bankovní účty nebo nadměrné pracovní hodiny. Supermarkety, do kterých pekárna dodávala své produkty, po policejním zásahu přerušily s firmou spolupráci. 

  • Inovativní restaurování: bakterie pomáhají obnovit fresky ve Valencii

    30. září 2024
    Freska, kostel, ilustrační, náboženství

    Dvě generace jedné rodiny spojily své síly v inovativním projektu na záchranu uměleckých děl pomocí bakterií. Mikrobioložka Pilar Bosch a její matka, restaurátorka Pilar Roig, společně pracují na obnově cenných fresek v jednom z nejstarších kostelů ve Valencii.

    V roce 2008 hledala španělská mikrobioložka Pilar Bosch téma pro svou disertační práci. Náhodou narazila na článek, který naznačoval, že by se některé druhy bakterií daly využívat při obnově umění – což je obor její matky, restaurátorky Pilar Roig.

    Ta se v té době potýkala s problémy při restaurování fresek od Antonia Palomina v kostele Santos Juanes ve Valencii. Největší potíže měla s odstraňováním lepidla použitého během předchozích pokusů o obnovu maleb v 60. letech minulého století.

    Jak uvádí agentura Reuters, spolupráce matky s dcerou byla úspěšná. Pilar Bosch si na projektu navíc udělala doktorát. Dnes, o více než deset let později, se obě věnují další rozsáhlé práci na obnově nástěnných maleb ve Valencii. Mikrobioložka trénuje bakterie tak, že jim dává jako potravu vzorky lepidla s obsahem zvířecího kolagenu. Bakterie pak produkují enzymy, které lepidlo rozkládají. Společně pak takto upravené bakterie aplikují ve směsi s alginátovým gelem na poškozené fresky. Po třech hodinách gel odstraní a fresky jsou bez lepidla.

    Pilar Bosch použila bakterie také při restaurátorských projektech v italských městech Pisa a Monte Cassino a v Santiagu de Compostela v severním Španělsku. Podle webu Times of India nyní trénuje kolonie jiného druhu bakterií, které mají za úkol odstraňovat ze zdí graffiti namalované sprejem.