Konstelace: terapeutická metoda, nebo šarlatánství? Fungují, i když jim člověk nevěří, říká lektor Jiří Šimáček

Konstelace bychom si mohli představit jako živý model systému, například rodiny nebo pracovního prostředí. Z řad účastníků semináře je vytvářen na základě zakázky klienta systém – přichází zástupce klienta, zástupci jeho rodinných příslušníků a všichni se staví do různých pozic, ve kterých se nějak cítí. To, jak se cítí, se mnohdy velmi blízce podobá tomu, jak se cítí ve skutečném klientově systému jeho blízcí i on sám.

Čtěte také

Než abychom vztah opravovali, raději ho vyměníme, říká psychoterapeut Michael Chytrý

„Díky tomu můžeme dostat informaci o tom, co se děje pod povrchem, jaký vztah mají jednotlivé části systému. Cílem pak je ten model dostat do určité harmonické podoby, aby působil v náš prospěch,“ vysvětluje lektor konstelací a spisovatel Jiří Šimáček. Ačkoliv se v tu chvíli změna odehraje jen na úrovni modelu, funguje podle Šimáčka kupodivu i v dalším životě.

O konstelacích se někdy hovoří s určitým despektem, řada lidí nevěří, že by skutečně mohly fungovat. „Na konstelacích je skvělé to, že aby fungovaly, tak jim ani moc věřit nemusíte,“ říká Jiří Šimáček. „Lidé někdy hovoří o šarlatánství proto, že vlastně nikdo není úplně přesně schopen říct, na jakém principu fungují, nikdo není schopný je vědecky zdůvodnit,“ dodává Šimáček.