Kontaktní čočky nepatří do umyvadla ani toalety, mohou se dostávat do přírody jako mikroplasty

kontaktní čočka
kontaktní čočka

Patnáct až dvacet procent Američanů odhazuje kontaktní čočky do umyvadla nebo toalety. 

Vyplývá to z průzkumu vědců z Arizona State University. Každý rok se jich tak v USA spláchne do kanalizace 1,8 až 3,36 miliardy kusů. Studie zmapovala, že se čočky při čištění odpadních vod rozkládají na mikroplasty, které se shromažďují ve splaškovém kalu. Na necelý jeden kilogram odpadního kalu tak připadá zpravidla jeden pár čoček. Právě kal se běžně používá k úpravě a hnojení půdy, čímž se do ekosystémů mohou dostávat makro- a mikroplasty z čoček. Američtí výzkumníci konkrétně zkoumali cestu 13 značek čoček, vyrobených z devíti různých typů plastových polymerů. Potenciální obavy může způsobit i to, že se zbytky čoček dostanou do vodního prostředí. Přestože se tím zmíněný výzkum přímo nezabýval, části použitých výrobků mohou projít čističkou odpadních vod a následně se dostat do povrchových vod jako mikroplasty obsažené v přečištěné vodě.
Jak píše server Treehugger, nejvhodnější je použité čočky vyhodit do směsného odpadu. Tým trojice vědců z Arizona State University zároveň apeluje na výrobce, aby o nebezpečí znečištění přírody informovali spotřebitele. „Jednoduchým prvním krokem je, aby firmy na obaly napsaly, jak čočky správně likvidovat. Z dlouhodobého hlediska by pak bylo vhodné vytvořit šetrnější i rozložitelné čočky,“ myslí si Rolf Halden, ředitel Biodesign Institute’s Center for Environmental Health Engineering.

Spustit audio
  • Creepy Teepee ohlašuje další headlinery! Přijede ukrajinská raperka Alyona Alyona nebo industriální Deli Girls

    25. červen 2019
    Deli Girls

    Každoroční svátek hudby napříč žánry Creepy Teepee už se blíží, pořadatelé z kolektivu A.M.180 avizují další interprety, kteří v první polovině července dorazí do Kutné Hory. Poprvé se v Čechách představí například objev ukrajinské rapové scény – Alyona Alyona se svým kulometným vyprávěním o obyčejných lidech z jejího života. Svou premiéru tu bude mít i brooklynské industriální noise-punkové duo Deli Girls, které letos vydalo oceňovanou desku I Don’t Know How to Be Happy.

    Po třech letech se vrací jihoafrická producentka Angel-Ho, spoluzakladatelka virtuální archy NON records. Tentokrát přijede ovšem samostatně, bez svých souputníků z labelu. Představí se také umělkyně, básnířka, performerka a DJka z amerického Houstonu Juliana Huxtable nebo portugalský producent IVVVO, spjatý s labely Opal Tapes či Halcyon Veil. Kytarovou scénu zastoupí zběsilý a zatraceně rychlý punk berlínských Urin nebo emem nasáklý post-metal v podání švédských Nionde Plågan. Z již oznámených umělců připomeňme například elektronického producenta Dana Deacona, rappera ze stáje Awful Records Slugchrista nebo americkou industriálně noisovou úderku Uniform. Poslední várka jmen, na která se na již jedenáctém ročníku festivalu Creepy Teepee můžeme těšit, bude odtajněna v průběhu příštího týdne, zatím můžete dopodrobna nahlédnout všechny dosud ohlášené umělce na facebooku události. Festival se koná tradičně v Kutné Hoře, tentokrát od 12. do 14. července.

  • Mladý Řek vymyslel obal na vejce, který se po použití přemění v rostliny

    25. červen 2019
    Mladý Řek vymyslel obal na vejce, který se po použití přemění v rostliny

    Zatímco část planety přemýšlí, jak produkovat co nejmíň odpadu a jak se ho co nejlépe zbavit, řecký designér George Bosnas vymyslel obal, který po použití rovnou zmizí – změní se v rostlinu.

    Na jeho obal na čerstvá vejce Biopack upozorňuje server Inhabitat. Obal se po použití zasadí do země, kde vyklíčí. Odpadá tak celý proces průmyslové recyklace, včetně přepravy, třídění, zpracování i přeměny odpadu na nové zboží, které je pak dopravováno zpátky na trh. Bosnasův Biopack je jednoduchá krabice, která pojme čtyři vejce. Je vyrobená z buničiny, mouky, škrobu a semen luštěnin, zároveň ale umí ochránit vajíčka před rozbitím. Po použití se karton nevyhodí, jen se položí do země, kde se při troše zalévání zhruba po měsíci rozpadne a semínka luštěnin vyklíčí. Což je podle tvůrce třešnička na dortu, protože klíčky luštěnin prý zvyšují úrodnost zeminy. Obal na vajíčka vyhrál letošní ročník soutěže mladých designérů Young Balkan Designers.

  • Zavedení samořídicích vozidel městské dopravě neuleví, počet osobních aut je třeba regulovat

    24. červen 2019
    Auto - silniční provoz

    Příchod samořídicích taxíků i soukromých vozů s autonomním řízením do ulic může vést k většímu přetížení městské dopravy, pokud nebude správně regulována. K tomuto závěru dospěla studie Spolkové vysoké školy technické v Curychu financovaná Spolkovým silničním úřadem.

    Experti použili simulaci, která ukázala, jak by se Curych v příštích 20 letech vyrovnal se zavedením taxislužby bez řidiče a soukromých samořídicích vozidel. „Nabídka sdílených jízd by nepřinesla snížení počtu soukromých vozidel. Automatizovaná doprava by dokonce mohla vyústit ve zvýšení počtu ujetých kilometrů,“ stojí ve studii. „Vlastnictví soukromých motorových vozidel se může snížit jen tehdy, nebude-li soukromým osobám umožněno získat samořídicí vozy,“ popisuje jeden z autorů výzkumu, profesor curyšské vysoké školy Kay Axhausen. Pokles individuálního provozu lze podle autorů studie očekávat pouze za předpokladu, pokud budou samořídicí vozidla vyhrazena pro veřejnou dopravu a taxíky, a nikoli pro soukromé provozování. Podíl motorizované dopravy by se v tomto případě měl snížit ze 44 na 29 % provozu, naopak podíl veřejné dopravy by vzrostl na více než 60 %.
    Automatizované řízení autobusů by sice snížilo náklady na jejich jízdu asi na polovinu, což by ale podle výzkumníků nevykompenzovalo přitažlivost soukromých samořídicích vozů. „Díky kombinaci vysoké pružnosti a možnosti využití času stráveného ve vozidle je tato forma mobility velmi atraktivní, zejména když mohou vozidlo používat všichni členové rodiny,“ vysvětlil Axhausen. Výsledky studie jsou však v rozporu s předchozími závěry o vlivu samořídicích vozidel. Singapurská studie z roku 2014 dospěla k závěru, že se zavedením samořídící taxislužby může být celková poptávka po mobilitě pokryta třetinou stávajících vozidel. Obdobná studie z texaského Austinu dokonce hovořila o úbytku vozidel až o 90 procent. Švýcarští výzkumníci si však rozdíl vysvětlují tím, že předchozí studie nadhodnocovaly zájem o samořídicí taxislužby a naopak podcenily zájem o osobní automatizovanou dopravu. První taxíky bez řidiče už byly zavedeny ve Spojených státech v Las Vegas a ve Phoenixu s cílem snížit provoz, emise i náklady.

  • Pušky z České zbrojovky pomáhají africkým pytlákům. „Přestali jsme je vyrábět,“ brání se firma

    24. červen 2019
    Tábor pytláků slonů v Demokratické republice Kongo

    V Africe jsou v důsledku pytláctví každý den zabiti dva nosorožci a mohou za to i zbraně pocházející z České republiky. Vyplývá to z několikaletého vyšetřování organizace Conflict Awareness Project (CAP).

    Podle zprávy Follow the Guns si hlavně mosambičtí pytláci oblíbili pušky z České zbrojovky v Uherském Brodě. České zbraně se v rukou pytláků začali poprvé objevovat okolo roku 2011, nejdříve v Krugerově národním parku. Nové zbraně nahradily dříve používané samopaly AK-47, což pytlákům umožnilo obejít hluková čidla v rezervaci. K usmrcení zvířete s využitím moderních pušek stačila jen jedna přesná rána a zbytek práce pytláci mohli v tichosti vykonat s využitím pil a seker. Že se jedná o pušky z České republiky, prozradilo samotné značení zbraní, na kterých stálo CZ-USA, Kansas City, US. Jednalo se tedy o kusy vyrobené pro americkou odnož české firmy. Zbraně se však na americkou půdu překvapivě nejspíš nikdy nedostaly, část z nich putovala do Portugalska a dalším dvěma prodejcům do Mosambiku a dále do rukou překupníků a pytláků. A právě zde podle organizace CAP Česká zbrojovka pochybila. Vysledovat se takto podařilo 19 zbraní nalezených v africké divočině.
    Podle mluvčího České zbrojovky Radka Hauerlanda obsahuje zpráva organizace zavádějící informace a nepodložená obvinění, blíže je ale nespecifikuje. „Děláme maximum pro to, aby se naše výrobky nedostaly do nesprávných rukou, a to jak dodržováním veškeré platné legislativy, tak i výběrem spolehlivých partnerů,“ uvedl pro server Ekolist.cz Haurland. Podle jeho slov také firma rozvázala spolupráci s několika partnery hned potom, co se objevily první náznaky toho, že by zbraně mohly být použity k jiným než legálním účelům. Na začátku letošního roku pak zbraně z této řady zcela přestala vyrábět. „Je tedy nepopiratelné, že dokážeme postavit všeobecné zájmy nad ty vlastní,“ tvrdí mluvčí. Podle organizace CAP vyprchala tato iniciativa do ztracena a společnost akorát zbraně prodávala jiným firmám napojeným na pytlácký syndikát. 

  • Druhý pokus v boji s plasty v oceánech: Projekt Ocean Cleanup opět vypustil plovoucí hráz

    24. červen 2019
    Projekt Ocean Cleanup opět vypustil plovoucí hráz

    Druhou šanci, jak zmenšit takzvanou velkou pacifickou skládku, která se nachází mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, dostal projekt Ocean Cleanup. Systém, jehož autorem je 24letý Nizozemec Boyan Slat, se skládá z 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, která sahá až do třímetrové hloubky a slouží k zachytávání plovoucího odpadu. Působením větru, mořských proudů a vln se hráz postupně zformuje do tvaru písmene U a shromážděný odpad udrží.

    Každých šest týdnů hráz navštíví speciálně upravená loď, která odpad odveze na pevninu pro recyklaci. Plovoucí hráz je vybavena solárními panely, světly, kamerami a satelitními anténami, aby ji bylo možné bez problému lokalizovat. Systém navíc podle biologů zapojených do projektu nepředstavuje žádnou komplikaci pro životní prostředí, mořští živočichové bariéru mohou bez problémů podplavat. Skládka, na jejíž likvidaci je projekt zaměřený, se skládá z téměř dvou bilionů kusů plastů. Jedná se už o druhý pokus její rozsah za pomoci plovoucí hráze zmenšit. Poprvé byla do oceánu umístěna už loni v září, záhy se ale rozpadla a čtyři měsíce byla v opravě. „Snad si pro nás příroda tentokrát nepřipraví další překvapení,“ vyjádřil se autor projektu Boyan Slat. „Každopádně nás tato kampaň určitě posune a dozvíme se něco o tom, jak lze se znečištěním oceánů bojovat,“ doufá Nizozemec. V budoucnu by v oceánech chtěl rozmístit až na 60 takových zařízení.

  • V saském městečku vykoupili neonacistům pivo v obchodech, jejich akce se musela obejít bez alkoholu

    24. červen 2019
    Pivo - obchod s pivem - pivní

    V saském městečku Ostritz se o víkendu konala neonacistická akce, které se zúčastnilo až 600 lidí. Soud na ní z bezpečnostních důvodů zakázal podávání alkoholických nápojů, policie přesto při pátečním zásahu zabavila 4 200 litrů piva.

    Do preventivních opatření se v ten moment zapojili i obyvatelé městečka, když vykoupili všechny zásoby piva v místních obchodech. Se zprávou přišel server Deutsche Presse-Agentur. K pořizování většího množství alkoholu měli v Ostritzu ale i jiný důvod, ten stejný víkend se konala oslava při příležitosti stého výročí zdejšího fotbalového klubu. V městečku s 2 300 obyvateli bylo v posledních dnech vůbec živo. Víkendový neonacistický mítink sem přivedl i odpůrce extrémně pravicových hnutí, kteří chtěli protestovat přímo u hotelu, kde se akce konala. To jim policie v zájmu zachování klidu a pořádku nedovolila a díky zapojení posil z regionálních a republikových sborů ochranných složek nakonec nedošlo k žádným významnějším incidentům.

  • Hluk způsobený lidmi je pro ptáky velmi nebezpečný. Nedokážou kvůli němu správně komunikovat

    21. červen 2019
    Červenka obecná

    Hlučné prostředí způsobuje ptákům ještě větší problém, než se dříve myslelo. Hluk vytvářený lidmi může ptákům bránit v reprodukci a v rozvíjení normálního sociálního chování.

    Studie Královské univerzity v Belfastu zjistila, že pokud jsou červenky obecné vystaveny hlasitým zvukům, jejich chování se změní. Šum v pozadí totiž podle všeho brání ptákům v efektivní komunikaci.
    Podle Garetha Arnotta, vědeckého pracovníka z belfastské univerzity, může tento hluk překrývat důležité detaily ve struktuře ptačího zpěvu. A to zejména když ptáci vyjadřují agresivní úmysl. „Ptáci dostávají neúplné informace o záměru svého soupeře a svou odpověď náležitě nepřizpůsobí,“ vysvětlil Arnott pro Guardian. „Když je píseň překrytá hlukem v pozadí, samec často bojuje déle, než by měl, nebo se naopak příliš snadno vzdá.“
    Ptáci již čelí řadě nebezpečí způsobených lidmi, od pesticidů a intenzivního zemědělství až po nadměrný lov. Nebezpečí hluku bylo ale často přehlíženo. Podle Arnotta je ale tato studie důkazem, že hluk způsobený člověkem přímo ovlivňuje schopnost ptáků správně komunikovat, což může mít negativní dopad na jejich populaci a schopnost přežít.

    Přečtěte si taky V 70. letech zobali v Británii z krmítek hlavně vrabci a špačci, od té doby se počet druhů ztrojnásobil.

  • V USA museli utratit medvídě. Můžou za to turisté, kteří zvíře krmili

    21. červen 2019
    Malý medvěd baribal

    V americkém Oregonu bylo utraceno mládě medvěda baribala. Na vině jsou podle úřadů turisté, kteří zvíře krmili.

    Návštěvníci vodní nádrže Henryho Hagga medvídě často vídali, jak se potuluje kolem, dávali mu jídlo a fotili se s ním. Na mládě byl proto opakovaně upozorněn úřad šerifa, který se ho rozhodl odchytit a přemístit dále od rušných cest, kde by nebylo v kontaktu s lidmi. Po odchycení ale pracovníci parku zjistili, že medvěd kvůli kontaktu s turisty ztratil strach z lidí. Úřady proto neměly na výběr a musely zvíře utratit.
    „Toto je klasický příklad, proč žádáme veřejnost, aby medvědy nekrmila,“ uvedl ve svém prohlášení biolog Kurt License. „Ačkoliv jedinci, kteří medvědovi jídlo dávali, mohli mít dobré úmysly, medvědi by se nikdy krmit neměli.“
    Úřady vysvětlují, že krmení medvědů není nebezpečné jen pro jejich zdraví, ale může způsobit právě i to, že si kvůli tomu na lidi zvyknou. Když pak medvědi zestárnou a zmohutní, může kvůli tomu docházet k nebezpečným konfrontacím. Strážci parku odhadují, že medvídě bylo pouze tři roky staré.

    Přečtěte si taky Tchaj-wan dřív býval ostrovem medvědů, nyní jich zbývá jen pár set.

  • Lidé stále méně používají Facebook. Možná za to můžou skandály společnosti

    21. červen 2019
    Cambridge Analytica a Facebook

    Podle zjištění webu Guardian se užívání Facebooku v posledním roce prudce snížilo, a to i navzdory oficiálním informacím Facebooku, který hlásí nárůst v počtu aktivních uživatelů.

    Aktivita uživatelů na Facebooku se začala výrazně snižovat v dubnu 2018, tedy první měsíc po vypuknutí skandálu se společností Cambridge Analytica. Podle analýzy společnosti Mixpanel se o téměř 20 % snížil počet příspěvků, sdílení a rozdaných lajků. Aktivita se pak sice mírně zvýšila v letních měsících, následně se ale opět propadla.
    Pokles se časově shodoval se sérií skandálů, se kterými se Facebook v poslední době potýkal. V září společnost například objevila chybu, která ohrožovala soukromé informace a zabezpečení více než 50 milionů účtů.
    Statistiky, které zveřejňuje sám Facebook, ale ukazují nárůst počtu denních a měsíčních uživatelů – tedy těch, kteří se na Facebook přihlásí alespoň jednou denně, respektive jednou měsíčně. V poslední čtvrtletní zprávě o hospodaření společnosti, která byla zveřejněna v dubnu, je uvedeno, že počet denních uživatelů v březnu meziročně vzrostl o 8 %, to samé platí i pro měsíční uživatele.
    Tyto údaje se podle Guardianu nemusí vzájemně vylučovat. Neoficiální zprávy totiž naznačují, že zatímco malá část uživatelů po skandálech své účty smazala, větší část jen snížila svou aktivitu na síti. Tento měsíc například společnost eMarketer oznámila, že došlo k poklesu množství času, který američtí uživatelé v průměru stráví na Facebooku. Typický uživatel Facebooku zde stráví asi 38 minut denně, v roce 2017 to bylo 41 minut.
    O temné stránce internetu a sociálních sítí si můžete více poslechnout v rozhovoru s investigativním novinářem Yashou Levinem.

    Podívejte se taky na Finové věří Facebooku o něco méně. 300 tisíc jich od dubna přestalo sociální síť používat.