Kontrola zpravodajských služeb je na místě, říká k vládní novele Bohuslav Chalupa (ANO)

14. prosinec 2016

Návrh vládní novely zákona o zpravodajských službách má za cíl důslednější systém jejich kontroly. Nově by měli poslanci dostat možnost dohlížet na Úřad pro zahraniční styky a informace, tedy civilní rozvědku.

Navíc má být zřízen pětičlenný orgán nezávislé kontroly složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných osob. Ten by měli volit poslanci na návrh vlády. Novelu ve středu projedná Bezpečnostní výbor sněmovny. Hosty Plusu jsou dva členové tohoto výboru, Martin Lank, poslanec za hnutí Úsvit - Národní koalice, a poslanec hnutí ANO Bohuslav Chalupa, který je zároveň místopředsedou Výboru pro obranu.

Lank předpokládá, že návrh projde. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vládní návrh, který má vláda v koaliční smlouvě, tak čekám, že by projít měl. Pokud by neprošel, asi by to nebyla dobrá zpráva pro koalici,” říká. Podle Chalupy ale nejde jen o formalitu.

„Nemyslím si, že to bude schváleno jen proto, že jde o vládní návrh. Potřeba kontroly zpravodajských služeb je zcela na místě. Myslím si, že i opozici je jasné, že pokud jsme zvýšili pravomoci zpravodajským službám, musíme je i intenzivněji kontrolovat,” tvrdí Chalupa.


Nový orgán by měl stát mimo systém stávající dělby moci. Mimo soudy, mimo politiku. Měl by zkrátka fungovat naprosto nezávisle, ale naprosto profesionálně. Chtějme věřit, že tomu tak skutečně bude. Martin Lank

Maximálně pohled k Vánocům

Další stupeň kontroly je podle Chalupy nutný kvůli tomu, že poslanci nejsou prověřeni na přísně tajné, proto se k určitým informacím nedostanou. „Každý člen týmu musí mít bezpečnostní prověrku, to znamená, že může kontrolovat do větší hloubky, než standardně poslanci v komisích.”

V možnosti kontrolovat živé případy vidí Lank problém. „Česká republika je poměrně malou zemí a odpovídají tomu i možnosti našich zpravodajských služeb. Bez mezinárodní spolupráce se zkrátka neobejdeme. Bohužel je komunita tajných služeb trošku schizofrenní - stačí, aby některý z našich zahraničních partnerů jen pojal podezření, že se k informacím, které nám předají, mohl dostat někdo, komu nevěří. Jen tohle by mohlo stačit k tomu, že naše zpravodajské služby od svých partnerských organizací v zahraničí dostanou tak maximálně pohled k Vánocům.”

Zběsilosti vypadly

„Trochu se bojím, že to bude takový ten princip ‘aby se vlk nažral a koza zůstala celá’. Když se zeptáte ve vyspělých západních zemích na to, jak kontrolují svoje tajné služby, budou se na vás povětšinou dívat, jestli jste se nezbláznili, jaká kontrola – zvlášť z řad politiků nebo nedej bože veřejnosti. Jsem rád, že některé z připomínek, které byly z mého hlediska dost zásadní, jsou nakonec do výsledné podoby zákona zapracovány, takže ty největší “zběsilosti” z toho vypadly. Přesto si myslím, že některé věci, které tam zůstaly, nejsou z mého hlediska ideální,” říká Lank.

Martin Lank, politik, sněmovní vyšetřovací komise

Jako příklad udává podmínku právního vzdělání pro členy kontrolního orgánu. Tu nepovažuje za nezbytnou. „Kdyby tam byl člověk, který má za sebou třeba dvacetiletou praxi v některé ze zpravodajských služeb, tak by mohl být pro orgán mnohem větším přínosem, než ten, kdo má sice právní vzdělání, ale s problematikou zpravodajských služeb se v životě nepotkal,” myslí si.

Citlivá veřejnost

„Veřejnost je citlivá na tyto věci, takže si myslím, že kontrola je na místě. Jak to bude skutečně fungovat, to ukáže praxe. Samozřejmě můžeme ty věci ještě upravit. Nejsem taky komfortní úplně se vším, chybí mi orgán koordinace zpravodajských služeb. Důvody, které pro to mám, jsem vysvětloval, zatím se mi nepodařilo uspět. Rozhodně budu dál přesvědčovat kolegy,” říká Chalupa.

Podaří se dozorčí orgán udržet apolitický? „Vláda navrhuje, sněmovna volí. Je to vůle 200 dalších lidí, kteří ten vládní návrh posoudí. Pokud bychom diskutovali o tom, jestli hrozí nebezpečí zneužití, nebo jestli to bude politickým nástrojem, to bychom se nikam nedostali. V tuto chvíli to předpokládat nechci. Pokud budu mít mandát poslance, tak budu tuto věc osobně – a vyzývám k tomu i další poslance – hlídat a kontrolovat,” vysvětluje Chalupa.

autoři: vlk , vis
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.