Brazílie na podzim odstoupila od plánů hostit příští klimatickou konferenci a jako náhradník se rychle přihlásila Kostarika. Malá středoamerická země už nyní čerpá přes 90 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a prohlášení jejího nového prezidenta Carlose Alvarada naznačují, že se chystá jít příkladem bohatým rozvinutým zemím.
Nový brazilský prezident Jair Bolsonaro se nikdy netajil skepsí ke snahám o zmírňování globálního oteplování. Ostrá kritika jakýchkoliv pokusů o ochranu životního prostředí dokonce patřila k hlavním zbraním jeho kampaně. Když krátce před mezinárodní klimatickou konferencí v Katovicích oznámil, že Brazílie bere zpět své rozhodnutí hostit její další ročník, nebyla to tedy až tak překvapivá informace. Země to oficiálně odůvodnila probíhajícími reformami a nedostatkem financí. Nicméně Bolsonaro nedlouho předtím na pozici ministra zahraničí jmenoval Ernesta Arauja, který boj s klimatickými změnami považuje za „alarmismus“ a „marxistické spiknutí“. I to naznačuje, že v pozadí rozhodnutí jsou nejspíš i politické důvody.
Ještě před prezidentskými volbami brazilští politici mluvili o blížící se pětadvacáté klimatické konferenci jako o příležitosti potvrdit vedoucí roli země v prosazování udržitelného rozvoje. S nástupem Bolsonara tyto ambice pochopitelně krachují. Na začátku prosince ale ohlásila záměr narychlo zaskočit za původní pořadatele pětimilionová středoamerická země Kostarika. Ta je jednou z energeticky nejprogresivnějších zemí na světě. Stejně jako další středoamerické a jihoamerické země se Kostarika dodnes potýká s následky desítek let intenzivního kácení pralesů. Svůj problém ale na rozdíl od svých sousedů začala radikálně řešit poměrně brzy přísnými zákony. Už na konci 80. let se jí úbytek lesů podařilo zpomalit a o deset let později úplně zastavit. Podobně nekompromisně se dnes staví k fosilním palivům zanechávajícím podstatnou uhlíkovou stopu.
Ambice Kostariky postavit se do čela hnutí proti globálnímu oteplování jasně ukázal čerstvý prezident Carlos Alvarado, když se tématu věnoval ve své květnové inauguraci. „Dekarbonizace je velkým úkolem dnešní generace a Kostarika musí být jednou z prvních zemí, ne-li tou úplně první, které jí dosáhnou,“ prohlásil. Nešlo o přehnané vize. Už v roce 2017 se jeho zemi podařilo dosáhnout toho, že 300 dní z roku celou její spotřebu elektrické energie pokrývaly obnovitelné zdroje. Kostaričané dokázali využít výhodné přírodní podmínky a v minulých letech vybudovali síť větrných, vodních a geotermálních elektráren.
Nově zvolený brazilský prezident Jair Bolsonaro proslul nevybíravými výroky na všechny strany. V jeho hledáčku jsou i úřady stojící průmyslu v cestě do Amazonského pralesa. Pokud bude Bolsonaro postupovat tak, jak prohlašuje, může jeho politika výrazně poznamenat celosvětový boj s klimatickou změnou.
V roce 2021 má Kostarika oslavit 200 let existence a prezident už dopředu ohlásil, že by jí do tohoto roku rád zcela osvobodil od fosilních paliv. To by znamenalo mimo jiné i zbavit se aut poháněných benzínem i naftou, jejichž prodej teď v zemi rychle roste a ve větších městech způsobuje smogové situace. Jakkoliv takový cíl z úst výstředního prezidenta, který se na inauguraci dostavil vodíkem poháněným autobusem, zní nerealisticky, je naprosto srozumitelným signálem, kam se jeho země má v příštích letech ubírat.
Ačkoliv je životní prostředí v Kostarice nepochybně důležitou vnitrostátní otázkou, představení plánů na bezuhlíkovou budoucnost je zřejmě zpráva mířená především k zástupcům ostatních států. Klimatická konference v Katovicích ukázala, že vyjednávání o celosvětových opatřeních budou nejspíš i nadále vleklá a těžkopádná. Vypadá to, že se Kostarika bude snažit delegátům nastavit zrcadlo a ukázat, že udělat radikální změnu není až tak nepředstavitelné.
Podaří se Kostarice zbavit se do tří let závislosti na fosilních palivech? A co se od ní můžou naučit západní státy? Poslechněte si celý příspěvek.
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
