Krajina je prostor, kde žijeme, který je nedosažitelný. Benešovská galerie zkoumá krajinu v umění

30. září 2019

Muzeum umění a designu v Benešově slaví rok od svého znovuotevření. K oslavám si tahle krásná secesní budova naděluje kompletní přeinstalování všech výstavních prostor uměleckými díly, která se věnují zastřešujícímu tématu krajiny. KRAJINOW! je pět výstav a pět intervencí pod jednou střechou, s centrálním kurátorským projektem Barbory Fickové a Aleny Bartkové, které se chtěly do klasického výtvarného tématu ponořit zeširoka a komplexně.

„Krajina je výborné téma. Stojí jako základní pilíř mnoha malířů, třebaže jej pak časem opustili. O to víc se k němu mladá generace vrací. Dali jsme je do konfrontace, jenom tak je možné se z odstupu podívat, co to vlastně krajina je,“ vysvětluje koncepci Alena Bartková. A co je to vlastně krajina? Ptal jsem se Barbory Fickové, aby se podělila o poznatky, na které přišla během rešerší k výstavě. „Fenomén krajiny není jen nějaký prostor, ve kterém žijeme, ale je i zdrojem naší vlastní identity,“ říká Bára.

Benešovská galerie má při pořádání výstavy o krajině jednu výhodu. Není v Praze. Ale zároveň to není daleko a člověk se k ní musí dopravit krajinou středních Čech. Rychlíkem mi cesta z Vršovického nádraží trvala něco málo přes dvacet minut, a abych se na téma naladil, pozorně jsem se za jízdy se sluchátky v uších díval z okýnka projíždějícího vlaku a dělal si zápisky: „Vidím golfové hřiště v Měcholupech. Vidím obří přepraviště kontejnerů. Vidím protihlukové stěny. V Uhříněvsi vidím bytovky. Mozaiku polí doplňují skladištní haly. Za Čerčanama se obraz krajiny stabilizoval…“ To už je ale kousek od Benešova.

Co se stalo s naší krajinou a jak to reflektuje současná mladá generace umělců? Kurátorky se shodují, že jedním z motivů, proč se nejmladší umělci ke krajině navracejí, je prvek aktivismu. Například acidicky žlutý obraz Nikoly Nikolaiové odkazuje k řepkovým lánům. Podobně se letošní diplomantce AVU Xénii Poldaufové do výjevu sázení stromů vloudil poťouchlý prvek kartonové náhražky. „To vzešlo z příběhu muže, který sází stromy. Jak někdo může malým aktem měnit svět. Ale zároveň se tohle sázení stalo trochu politickým a povrchním aktem,“ vysvětluje Xénie.

KRAJINOW!: Patrik Hábl instaluje výstavu Spálená země

„Krajina je to, co vidíme z okna projíždějícího vlaku. Můžeme ji vždycky vnímat pouze z odstupu. Ve výtvarném umění může být krajina cokoli, co vytváří prostor, ve kterém žijeme, ale který je zároveň do určité míry nedosažitelný,“ potvrzuje kurátorka Barbora, že můj příjezd na výstavu nebyl úplně mimo. Kromě kolektivní výstavy ještě v MUD vznikla instalace Vyhořelá země monumentálního malíře Patrika Hábla a Patrik Proško zase nechal ve sklepě zbláznit a zmnožit prvky, které tam už byly, jako kabeláž, zásuvky, vypínače, větrací šachty, drenážní trubky a podobně. „Dům tohoto muzea vznikl technologickým přetavením okolní krajiny do stavebních materiálů a energií, které ho napájejí. Já jsem téhle podobě krajiny vrátil její přirozenou vlastnost, což je nekontrolované bujení, rozmnožování hmotného růstu. Něco, co nám lidem v tomhle prostoru začíná přerůstat přes hlavu,“ popisuje svůj konceptuální přístup Proško. Výsledkem je mystifikační hra, kdy návštěvník sklepení nemá šanci rozeznat, co je původní technické osazení sklepa a co přibylo.

O dvě patra výš v sálu benešovského patriota Ladislava Šímy našla svůj prostor výstava zapůjčených obrazů z obýváků přímo obyvatel města. „Mně ta výstava přijde fantastická, protože člověk s tou věcí vyrůstá. Já znám hodně lidí, kteří žijí s babičkou v jedné domácnosti nebo přes patro a potom jim třeba babička zamře a ta věc, kterou má babička v obýváku, jim tu babičku definuje. A často je to ta krajina,“ doplňuje Alena Bartková. Krajinu můžete prožít v MUD Benešov do 20. ledna 2020.

Proč se nejmladší generace umělců navrací k tématu krajiny? Jak definovat krajinu skrze pohled umění? Co prorostlo sklepem Muzea umění a designu v Benešově? Pusťte si celou reportáž.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.