Království temného rytíře Gotham City slaví 25 let
Komiksový gigant Batman tento rok slaví ve všech ohledech. Od jeho zrodu uplynulo celých 75 let a svých pětadvacetin se dočkala i slavná filmová verze v režii Tima Burtona z roku 1989. Krom vzpomínek na nesmrtelnou kreaci Jacka Nicholsona v roli excentrického Jokera by ovšem nemělo zapadnout ani samotné Gotham City. Vizuální identita věčně potemnělého a eklektického království temného rytíře tehdy vzešla z hlavy britského production designéra Antona Fursta.
Vznik nejslavnějšího komiksového města se uskutečňuje v zimě 1940, kdy vychází v pořadí již čtvrtý batmanovský sešit. Scenárista Bill Finger si tehdy nejprve pohrával s názvy jako Capital či Coast City, aby si nakonec vybavil název newyorského klenotnictví Gotham Jewellers. Paradoxem zůstává, že právě jméno Gotham, v českém překladu Kocourkov, se již od počátku 19. století využívá jako škodolibá přezdívka pro New York City. Sarkasticky ji v roce 1807 začal používat spisovatel a americký velvyslanec ve Španělsku Washington Irving, a to přímo ve svém satirickém týdeníku Salmagundi Papers. Nevybíravým způsobem tehdy upozorňoval na stoupající kriminalitu, společenskou morálku a veškeré korupční aféry cloumající s tehdejší metropolí. Jako by to byl právě Irving, kdo předznamenal, že Batmanovo domácí působiště bude vizí odvrácené strany New Yorku, jeho pokřivenou alternativní verzí.
Takovému pojetí se nevyhýbá ani Burton společně s vizionářem Antonem Furstem v gotickém Batmanovi. Gotham City v jejich pojetí působí jako silně antiutopická vize New Yorku konce 80. let. Tedy jako město, které kontroluje zkorumpovaná politická garnitura, podléhá chaotickému urbanistickému vývoji a ve výsledku vyvolává dojem oázy zločinu, která se řítí do definitivní záhuby. Burtonův a Furstův Gotham je 200 let staré místo usazené v absolutním bezčasí, na jehož budování se v průběhu dekád podílelo tolik architektů, že se v jeho vizuálním profilu odráží jak dávná minulost, tak přítomnost či imaginární budoucnost.
Z dálky metropole vypadá jako středověké hradní opevnění, melancholická atmosféra ovšem mizí při pohledu do jejího extrémního jádra. V něm lze spatřovat řadu těsných ulic, které jsou drceny bezpočtem brutalistních staveb a železobetonových konstrukcí. Právě tady jako by Furst potvrzoval vlastní slova o tom, že naddimenzované ulice Gotham City zabraňují průniku slunečního svitu, a vyvolávají tak dojem místa, do něhož prorůstá samotné peklo. Přes veškeré pekelnosti je v Gothamu ovšem i místo pro odkazy na fašistickou architekturu Alberta Speera či futuristické stavby Shina Takamatsu ovlivněné průmyslovým designem.
Ikonografii Gothamu pak plně dotváří majestátní, víc než 300 metrů vysoká katedrála, která uprostřed veškeré stylistické anarchie působí jako stabilní odkaz minulosti. Právě tato architektonická dominanta je jakousi esencí veškeré eklektičnosti Gotham City – Furst se do její podoby totiž rozhodl vložit nenápadné odkazy na své nejoblíbenější architektonické kusy. V profilu monumentální katedrály tak lze spatřovat pojítka jak ke slavné Gaudího Sagradě Familii, tak k domu Normana Batese z Hitchcockova Psycha.
Přesto, že si Furst za mnohovrstevnatý obraz Batmanova města a design agresivního i elegantního batmobilu odnesl Oscara, jeho hvězdná netopýří dráha tím bohužel skončila. V listopadu 1991 nadobro odešel ze scény skokem z osmého patra a popkulturní městská ikona si musela začít hledat nového architekta. Byl to nicméně právě Anton Furst, kdo položil základní stavební kameny filmového Gotham City, a nesmazatelně se tak zapsal do dějin filmové architektury.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
