Krása #5: Hédonismus a ženské potěšení. Popové hudebnice už chtějí sloužit jen samy sobě
„Žena, která se projevuje sexuálně, budila vždycky spoustu morální paniky. Zároveň to vždy využíval hudební byznys a skrze hot image prodával persony a desky,“ popisuje publicistka Aneta Martínková. Dnes podle ní vzniká afirmativní pop, ve kterém hudebnice hledají svou identitu skrz potěšení. Objevováním vlastní sexuality se osvobozují od tlaku stereotypů a misogynie. Neslouží pohledům mužů, ale samy sobě.
„Cílem debaty by nemělo být hledání toho, jestli je to, když se ženy sexualizují, dobré nebo špatné. Měli bychom jim důvěřovat, že to, co dělají, je projevem svobodné vůle,“ vysvětluje Aneta. Připomíná ale i to, že akcent na vzhled hudebnic napříč hudební historií propojuje snaha odvádět pozornost od jiných ženských kvalit.
Čtěte také
„Pop music je braná jako žánr krásných hloupých zpěvaček, které jsou loutkami na jevišti hudebního průmyslu. I hvězdy jako Taylor Swift nebo Beyoncé čelí osočením, že si nepíšou vlastní hudbu.“
Poslechněte si, jak podle Anety emancipace žen skrz objevování sexuality zapadá do českého kulturního kontextu a v čem může být tlak na maximální sebevědomí a spokojenost únavný.
„Sex je v popu všudypřítomný napříč historií,“ říká hudební publicistka Aneta Martínková. V doprovodném rozhovoru ke třetímu dílu podcastu Krása uslyšíte, jak se do současného popu propisuje misogynie nebo feminismus a proč pro ženy tak těžké nejen v hudebním světě obstát.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.