Kritické přetížení organismu. Syndrom vyhoření pronásleduje vrcholové sportovce

„Pro některé lidi jsem hrdina, což je pro mě divné. Já jím být nechci, takže jsem s tím měl docela problémy. Všechno, co se dělo kolem mého závodění na kole, šlo proti tomu, co mám na cyklistice rád,“ prohlásil třicetiletý nizozemský cyklista Tom Dumoulin a přerušil kariéru na dobu neurčitou. Vítěz italského Gira a cyklistický mistr světa rozšířil řadu sportovních hvězd, které překvapivě namísto boje o návrat na pozice nejvyšší se sportem končí.

Dumoulinův konec se zdá naplňovat definici syndromu vyhoření, tedy stavu psychického, fyzického i emocionálního vyčerpání. V důsledku intenzivní a nepřiměřené zátěže spolu s dlouhotrvajícím stresem přestávají bavit vyhořelé osoby činnosti, které je původně naplňovaly radostí. Přitom právě vrcholoví sportovci jsou zvyklí posouvat hranice výkonnosti i přes bolest a odpor vlastního těla i psychiky.

Asi nejznámější obětí syndromu vyhoření byl německý skokan na lyžích Svenn Hannawald, který skončil ve třiceti letech navzdory tomu, že jako vítěz všech čtyř závodů legendárního Turné čtyř můstků byl doslova žijící legendou svého sportu.

Proč potkává syndrom vyhoření především sportovce z cyklistiky, skoků na lyžích a běhání? A existuje způsob, jakým se profesionální sportovci mohou kritického přetížení organismu vyvarovat? Poslechněte si celý nový díl Tribuny.

Co vedlo excelentního cyklistu Toma Dumoulina k náhlému ukončení kariéry? Nakolik se na tom podílel i status celebrity a tlak médií? A stál syndrom vyhoření i za koncem české biatlonistky Gabriely Koukalové? Poslechněte si nový díl Tribuny, který se zabývá odvrácenou stranou profesionálního sportu v podobě syndromu vyhoření.