Kritičnost i loajalita. Hergot! o vztahu Českobratrské církve evangelické k Československé republice

Evangelický kostel ve Svratouchu
Evangelický kostel ve Svratouchu

V den výročí vzniku samostatného československého státu si v Hergot!u připomínáme i počátky Českobratrské církve evangelické, která vznikla v prosinci roku 1918. Co předcházelo zrodu této v současnosti nejpočetnější evangelické církve v Česku? Na jaké náboženské tradice navázala a jak svou roli chápala v kontextu právě vzniklého samostatného státu? Na tyto a jiné otázky nám odpovídal církevní historik Peter Moreé z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

Českobratrská církev evangelická vznikla rozhodnutím Generálního sněmu evangelíků českých 17.–18. prosince 1918. Spojily se v ní sbory tehdejší evangelické reformované církve čerpající z odkazu Jana Kalvína a sbory evangelické církve augsburského vyznání navazující na Martina Luthera. Tyto dvě z reformace vzešlé konfese byly jediné, které zde mohly díky tolerančnímu patentu existovat již před rokem 1918. Nové podmínky však umožnily navázat také na tradici české reformace a dát církvi i národní rozměr.

„Je důležité vidět, že z té multikulturní, multietnické a multiteologické, pokud to tak lze říci, církve v Rakousku za Habsburků vznikají tři církve na etnické bázi – česká, německá a polská. To vnímali nejvíce nejspíše Němci, kteří se cítili zrazeni česky mluvícími evangelíky. Ti totiž odešli, založili svou církev a nechali německy mluvící evangelíky na holičkách. Samotní česky mluvící evangelíci to takto nevnímali. Chápali to jako logický krok, splnění velkého snu o vlastní české církvi, navíc ve vlastním státě. Chápali to jako jakési završení své historické cesty, alespoň takto to zpětně vnímali,“ popisuje vývoj ve zdejším evangelickém prostředí Peter Moreé.

Peter Moreé

Přestože vznikla etnicky homogenní církev, ponechala si svou pestrost teologickou. Různost se projevovala i v otázce politické angažovanosti a politické orientace. „Evangelíci se spíše orientovali na středové strany. Určitě ne na konzervativní strany, protože ty byly vesměs katolické. Leckterý evangelík byl už před druhou válkou spíše už na levicové straně. Jistě to platí pro ty, kteří dali evangelickému prostředí od 20. let jakýsi druhý dech. Souvisí to pak s mládežnickou organizací YMCA, ve které se pohybovali jak evangelíci, tak mladí z Církve československé. V této organizaci vyrůstala skupina lidí, která se například přidala i ke komunistickému odboji za války. Někteří byli popraveni, protože patřili k sociálním demokratům. Takže nezanedbatelná část českých evangelíků už za 30. let byla na levé straně,“ upřesňuje Peter Moreé.

Zajímá vás, jaké měla Českobratrská církev evangelická vztahy s prezidentem Masarykem? Zda si konkurovala s o dva roky později vzniklou Československou církví? Zda lze zachytit v mnohosti tradic, které v ČCE potkávají nějaký jednotící princip? Poslechněte si celý Hergot!