KRNAP mezi pěti nejnavštěvovanějšími na světě. Je to nápor na přírodu, říkají správci

Ojedinělé přírodní podmínky Krkonoš spočívají v jejich výšce a umístění. Krkonoše jsou první hradbou větrů vanoucích od Severního moře. Pohoří bylo zformováno ledovci, vrchní partie hřebenu nachází nejbližší srovnání ve Skandinávii nebo v Alpách. Krkonoše byly vyhlášeny naším prvním národním parkem pro svou arkto-alpínskou tundru, která odolává pokusům lidí o hospodaření. Dalším fenoménem jsou krkonošské lesy s pralesovitými ostrůvky a květnaté horské louky navázané na hospodaření člověka.

Radek Drahný|foto:KRNAP

„První zmínky o pronikání raných objevitelů do Krkonoš, kteří hledali rudy a drahokamy, máme kolem roku 1430. V pozdějších letech přišli dřevaři údajně z alpských Korutan, kteří odlesňovali svahy za účelem výdřevy stříbrných dolů v Kutné Hoře. V té době byly Krkonoše poprvé plně odlesněny,“ popisuje první využití území mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Pozdější obyvatelé Krkonoš hospodařili na odlesněných enklávách, postupně i poměrně vysoko v horách. Buď dolovali nerostné bohatství, nebo pásli dobytek a sklízeli seno. Historie Krkonoš je stejně jako na většině pohraničního území u nás spojena s původním německým osídlením. Toto pouto násilně rozdělila Druhá světová válka a následné vyhnání Němců. Dlouhodobě spásané a sečené horské louky teď Správa ve spolupráci s navracejícími se zemědělci hospodářsky udržuje, jinak by zarostly a přišly o své druhové bohatství.

Jakub Kašpar|foto:KRNAP

Největší tlak na přírodu vytváří klimatická změna a overturismus. V některých částech národního parku je v hlavních sezónách vyloženě přelidněno. „Krkonošský národní park patří k pěti nejnavštěvovanějším národním parkům na světě, pokud se to přepočítá na kilometry čtvereční. Za rok 2022 navštívilo Krkonoše dvanáct milionů sto jedenáct tisíc lidí. Část z nich si neuvědomuje, že přijíždějí do cenného a speciálním způsobem chráněného území,“ vypráví náměstek a vedoucí odboru vnějších vztahů KRNAP Jakub Kašpar. „Horní hranice lesa se v Krkonoších posouvá vzhůru až o 43 cm ročně. Před patnácti lety se udávalo, že na české straně Krkonoš spadne kolem šedesáti lavin za sezónu, to už dávno není pravda,“ uvádí Kašpar některé dopady změny klimatu na důležité ekosystémové procesy, mezi které patří i laviny. Časté padání lavin totiž nechává některá území nezalesněná, ty pak obrůstají obrovským množstvím vzácných bylin.

Kolik lidí se objeví denně v nejvyšší sezóně na vrcholu Sněžky? Proč jsou důležité pro Krkonoše laviny a jak souvisí s větry od Severního moře? Jak se chrání tetřívek a proč je potřeba dodržovat klidové zóny? Poslechněte si celé Podhoubí.