Krvelační démoni, sebevražedné kulty i krize víry. Spiritualita a náboženství jsou nedílnou součástí filmových hororů

25. říjen 2021

Je zjevné, že bez nadpřirozena, mytologie, ale i vyloženě náboženských motivů by hororový žánr nebyl tím, čím je. V legendárních filmech, jako je například Exorcista (neboli Vymítač ďábla), se nesetkáváme jen s ďábly, démony a zlými duchy –⁠ důležitou roli zde hrají i duchovní, kteří (snad) vědí, jak na ně. A to samozřejmě není všechno.

Filmového publicistu Antonína Tesaře, kterého můžete z vln Radia Wave znát i jako redaktora pořadů Čelisti a Ektoplasma, do Hergot!u přivedl nový epický seriál režiséra Mikea Flanagana s názvem Půlnoční mše. V sedmi dílech pojmenovaných po biblických knihách se vydáváme do ostrovního městečka ve Spojených státech, kam přichází tajemný kněz. A začínají se dít věci.

Čtěte také

Mohou být ale náboženská a duchovní témata v hororovém filmu nebo seriálu promyšlena do hloubky, nebo je to jenom práce s atraktivní symbolikou? Tesař upozorňuje, že Půlnoční mše je založena na pomalém a meditativním tempu. Představě hororového snímku, kde jde především o lekačky a potoky krve, tak úplně neodpovídá. A sám tvůrce se v seriálu vyrovnává s vypjatě náboženským prostředím, ve kterém vyrůstal, i zkušenostmi se společenstvím Anonymních alkoholiků.

Půlnoční mše je ale pouze aktuální příklad hororu, ve kterém hrají spiritualita a náboženství takovou roli. Už od 60. a 70. let vznikají hororové filmy, v nichž je jedním z důležitých témat, jak Tesař poznamenává, například krize víry. To se ostatně týká i již zmíněného Vymítače ďábla.

Jan Škrob, Antonín Tesař, Petr Wagner a Fatima Rahimi

V jakých dalších formách se náboženství v hororech objevuje? Jsou v tomhle ohledu něčím specifické horory z Asie? A na co se podívat, pokud vás víc než zběsilé vraždění zajímá boj o lidskou duši? Pusťte si celý pořad!

autoři: Jan Škrob , Petr Wagner , Fatima Rahimi
Spustit audio

    Související

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

    Jan Rosák, moderátor

    slovo_nad_zlato.jpg

    Slovo nad zlato

    Koupit

    Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.