Kubb a bosá chůze: Venkovní aktivity, které mají své nepřátele
Víte, kdo jsou úhlavní nepřátelé milovníků pétanque? Hráči severské vikingské hry kubb. Hra principiálně hodně podobná, ale přesto hodně vzdálená a v českých končinách poměrně neznámá. Kdo je úhlavním nepřítelem bosých turistů nevíme, ale dost možná to bude kdokoli, kdo si při setkání s nimi neodpustí nějakou rýpavou poznámku.
„Kubb je hra pocházející ze Švédska z ostrova Gotland. Údajně z doby Vikingů. Protože se Vikingové nudili, když byla tma a zima, začali házet s klacky a vymysleli kubb,“ říká Honza Vítkovský, který je členem občanského sdružení Kubb klub Česká republika. Do Česka se kubb dostal po roce 2005. Honzův kolega hru viděl v Římě na stáži, kde ji hrál jeden Švéd. „Tady se to v té době nedalo koupit. Kamarád si koupil dřevěný hranol a ten zakulatil, aby měl kolíky, a vytvořil si kubb sám.“
Kubb hrají vždy dva týmy proti sobě. Hraje se na hřišti 5 x 8 metrů, kde každý tým na kratší straně rozmístí dřevěné hranolky zvané kubby. Tým, který začíná, má k dispozici šest kolíků, kterými se snaží shodit soupeřovy kubby na druhé straně hrací plochy. „Odházel první tým, shodil soupeřovi například dva kubby. Tým, kterému byly shozeny, je sebere a nahodí je na polovinu soupeře, ideálně nějak blízko nebo k sobě, soupeř hranoly postaví,“ popisuje Honza. Druhý tým nyní pokračuje v demolici kubbu, ale než začne srážet soupeřova dřeva na základní čáře, musí shodit dvě, která jsou nejblíž, protože bez toho je partie takřka prohraná.
Když se to nepovede, tak první tým najednou hází z větší blízkosti. Snadněji srazí všechny hranoly v poli a v úplném závěru samotného krále. Jeho sražením hra končí. V Česku v současné době hraje kubb několik tisíc hráčů, někteří na vysoké úrovni. Světovou elitu ale jinak tvoří Švédové, Švýcaři, Rakušani a Němci.
David Mrhač z občanského sdružení Bosá turistika mi vysvětlil, že k jeho založení ho vedly nářky známých, kteří si stěžovali, že na bosochodce koukají ostatní lidé jako na blázny. Přitom chůze naboso je prý nejen příjemná a přirozená, ale také zdravá. David tvrdí, že díky ní nebyl už několik let nemocný. Funguje jako určitá forma otužování. „Bosá chůze je vhodná pro jakéhokoli zdravého člověka. Pro děti obzvláště. Je to také prevence proti plochým nohám, plísním a jiným dalším neduhům. Navíc při kontaktu s půdní mikroflórou se vylučuje látka zvaná serotonin, která zlepšuje náladu. Takové přírodní antidepresivum,“ vysvětluje David.
Chůze naboso je vhodná především na kratší vzdálenosti, ale otrlejší bosochodci zvládnou třeba i desítky kilometrů. „Nejdál jsme šli naboso pochod Praha–Prčice, ale šli jsme z Olbramovic, takže to bylo jen 36 kilometrů. Je to skutečně už výzva a není to nejpříjemnější záležitost.“
Nyní je už jen a jen na vás vybrat si úhlavního nepřítele. Budou to hráči pétanque nebo klub přátel pohodlné obuvi?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
