Kulturní fabrika v Gočárových mlýnech v Pardubicích by mohla být centrem celého kraje

27. listopad 2014
03260659.jpeg

V impozantní stavbě na břehu řeky Chrudimky se před pár lety přestala mlít mouka. Momentálně je areál uzavřený a jeho majitel ho nabízí k prodeji. Jako prvního potenciálního kupce oslovil město Pardubice, které by mohlo mlýny otevřít lidem. Jedna z nejlepších staveb Josefa Gočára by se tak mohla stát novým pardubickým symbolem. Město se ale zatím stále nerozhodlo, jeho nové vedení pouze přislíbilo, že se bude možnosti otevřít kulturní fabriku dál věnovat.

„Jestliže Pardubice budou mít mlýny, mají možnost začít být vidět – podstatně víc než se Zlatou přilbou a dostihy. Lidi by věděli, že když pojedou do Pardubic, kromě sportovních svátků je tu něco stabilního, co trvá. Když to nevyjde, zůstaneme zaměnitelným provinčním městečkem,“ říká architekt Ondřej Teplý, jeden z iniciátorů výzvy Mlýny městu.

Poté co rakouský vlastník pravděpodobně nejatraktivnější průmyslové stavby v kraji oslovil město s tím, zda by budovu nechtělo získat do svého vlastnictví, vznikla v Pardubicích za poslední dobu jediná iniciativa zdola. Místní formulovali výzvu, vznikla pracovní skupina, která dotazníkovým šetřením zjistila, že existuje minimálně 40 různých subjektů, které by mlýny rády využívaly – od místní umělecké školy po pardubickou filharmonii. „Vycházeli jsme z toho, že nebudeme vymýšlet novou náplň, spíš jsme se soustředili na to, že je tady spousta kulturních a vzdělávacích subjektů, které nějak fungují, ale třeba v úplně nevyhovujících podmínkách. Chtěli jsme sestavit tu mozaiku z toho, co tu už je,“ říká Zdeněk Závodný z Divadla 29.

Mlýny se poprvé po sto letech existence na zkoušku otevřely pro veřejnost před dvěma lety na Den architektury. „Tyhle akce jsou tady navštěvované maximálně padesáti lidmi, v tu chvíli jsme tak zjistili sílu toho magnetu: najednou přišlo 500 lidí. Koukali jsme, že máme plné náměstí, což tady zvládnou jenom hokejisti,“ směje se Teplý. Místnímu Divadlu 29 se tu následně povedlo uspořádat téměř půlroční festival Automatické kulturní mlýny a ověřit, zda je prostor pro potřeby kulturní fabriky využitelný.

03260660.jpeg

Podle něj i Vladimíra Lavrika z odboru hlavního architekta města je možné objekt oživovat postupně, některé části potřebují rekonstrukci, jiné jsou však provozuschopné okamžitě. Lavrik zmiňuje i to, že mlýny jsou velmi blízko centra – pokud budou pro veřejnost dále zavřené, stanou se mrtvým bodem na mapě, pokud se otevřou, oživí se celý pruh nábřeží Chrudimky, který téměř sousedí s Pernštýnským náměstím. „Teď se revitalizuje park Na Špici, což je území za mlýny. Nedokážu si představit, že tam vznikne nový park a lidi do něho budou chodit okolo zavřeného brownfieldu, kde je maximálně parkoviště. Nemá to logiku. I proto je to příležitost pro město chopit se toho území kolem Chrudimky a zlidštit ho. Mlýny by měly být areálem, který by měl fungovat městsky,“ vysvětluje Lavrik.

Pardubice by podle iniciátorů výzvy Mlýny městu mohly v Gočárově budově získat centrum formující novou městskou identitu – prvek, který pětadvacet let po revoluci chybí mnoha českým městům. Právě konverzemi starých průmyslových areálů na kulturní prostory a centra setkávání se podařilo redefinovat svoje postavení mnoha evropským městům, v Česku však jde debata o novém využívání průmyslových prostorů stále ještě ztuha.

„Mám pocit, že Pardubice se dostaly do zóny opozdilců, co se týče trendů a přístupů k tomu, jak město funguje, a tohle je příležitost se z toho vybabrat a přihlásit se k evropskému standardu,“ říká Zdeněk Závodný.

Nové vedení města má o budoucnosti mlýnů začít brzy znovu jednat. Pokud by se Automatické mlýny povedlo získat pro městskou kulturní fabriku, připojily by se Pardubice například k Ostravě, která získala konvertovaný prostor v Dolních Vítkovicích a začátkem roku otevírá kreativní čtvrť v bývalém dolu Hlubina. Také Plzeň, která bude od ledna Evropským hlavním městem kultury, otevřela prostor v bývalé papírně a pracuje na vzniku fabriky Světovar a Depa2015. Stále otevřený je i projekt Kreativní Brno, zaměřený na konverzi bývalé káznice v centru města na prostor pro kreativní průmysly.

Čtěte také