Květy a Leto. Podívejte se na klipy vyprávěné uměleckým znakovým jazykem
„Lidé, kteří ohluchnou v průběhu života, musí hledat, jak hudbu nahradit. Pro někoho je hudba relaxací a pak jim chybí,“ říká Marie Horáková, ředitelka neziskové organizace Tichý svět. Radio Wave požádalo Tichý svět o přetlumočení čtyř písniček, které běžně hraje, do znakového jazyka a natočilo k nim videoklipy. Z playlistu Radia Wave songy vybrali neslyšící tlumočníci Markéta Maradová a Michal Brhel. Originální klipy získaly kapely Květy, Houpací koně, Planety a Leto.
Neslyšící lidé chtějí také vnímat hudbu. Existuje proto umělecký znakový jazyk, pomocí kterého překladatelé text i hudbu vyjadřují. Zejména pro slyšící je překvapením, že se jedná o interpretaci, a nikoliv o doslovný překlad. „Doporučuji, aby si lidé přečetli text písně a uvědomili si, co pro ně znamená třeba spojení kroky tmou. Co v tu chvíli zažívají? Pro někoho to může znamenat ohrožení, pro někoho je to příjemná anonymita,“ vysvětluje postup při umělecké znakové interpretaci Marie.
Předat prožitek
Důležité není přeložit, o čem se zpívá v textu, ale předat prožitek. Proto lze interpretovat i vážnou hudbu. Pocit podle Marie Horákové není pouze ve slovech, je v celku. Proto tlumočníci interpretují, i když se zrovna nezpívá, ale jen zní hudba. „Nejdřív jsme se divili, co to vlastně umělecké tlumočení je, pak nás to ohromilo. Tlumočník předává nejen samotný song a atmosféru, ale i sociální kontext. Nevíme úplně, jak s tím naložit, jen si to užíváme,“ řekl po zhlédnutí klipu k písni Barvy Indoš z dua LETO.
„Hudba je více než obraz. Zasáhne vás ve všech emočních složkách. Snažíme se, aby si svět slyšících a neslyšících dával navzájem to, co může. Krásy znakového jazyka představujeme slyšícím a obráceně,“ vysvětluje jeden ze záměrů projektu i neziskové organizace Marie Horáková.
Živý koncert bez hudby
Když má umělecký tlumočník Alan Ptáček živě interpretovat koncert, připravuje se tři týdny předem. „Když si nejsem jistý, co autor chtěl říci, tak je ideální se s ním spojit a zeptat se. Někdy to ale nejde, Beethovena nebo Bohuslava Martinů se nelze zeptat, co svými hudebními motivy mysleli. Dohledávám proto kontext, kdy a za jakých okolností hudba vznikala,“ vysvětluje Alan.
I přes náročnou přípravu nelze interpretovat celý koncert pouze za pomoci jednoho člověka. „Pokud má koncert 11–15 písniček, je to nad rámec fyzických sil. Maximálně zvládneme 4 až 5 písniček,“ říká o náročnosti povolání Alan. Hudebníci mu občas připraví nelehké chvilky, když třeba neplánovaně zopakují ve smyčce před koncem písně refrén nebo mění předem domluvené schéma koncertů.
„Ne každý může umělecké znakové tlumočení dělat. Je to stejné třeba jako výběrové řízení na mluvčí ministerstva. Také hledáte někoho, kdo má kultivovaný projev,“ tvrdí Alan. Jedná se o uměleckou disciplínu, tlumočníci musí mít pro hudbu cit, nesmí se stydět umět svébytně a srozumitelně předat hudební prožitek.
Tlumočit prezidentův projev
Při překládání v televizi není možné přetlumočit úplně vše, o čem se zrovna mluví, například když má projev některý politik. „Uklidním vás, i tlumočníci z jiných jazyků překládají zhruba 60 procent slov. Ale obsah musí zůstat zachován,“ vysvětluje Jaroslav Švagr, tlumočník známý z České televize. Ve své práci se také potýká se zrádnostmi, jako je například stavba sdělení. Ve zpravodajství se totiž napřed sdělují aktuální informace, kontext až později. Pro znakový jazyk to není ideální.
„A když někdo začíná větu a nedokončí ji nebo plácá hlouposti, to se také tlumočí špatně,“ usmívá se Jaroslav. Vysvětluje také, že znakový jazyk není světově univerzální. Existuje mnoho národních variant, dokonce i nářečí. „Když slyšící říkají, že je škoda, že znakový jazyk není jednotný, odpovídám, že to platí i naopak. Také byste se domluvili lépe,“ dodává Jaroslav Švagr.
Na další písně tlumočené uměleckým znakovým jazykem od Houpacích koní a Planet se můžete kouknout příští týden.
