Letošní PAF ordinuje další část programu: Prohlídka u Dr. Mozka a totem klubové hudby v bunkru

14. listopad 2017
Ordinace doktora Mozka v pražské Nau Gallery, instalace absolventa VŠUP Jonáše Strouhala

Šestnáctý ročník Přehlídky filmové animace a současného umění v Olomouci letos začíná ve čtvrtek 7. 12. a končí v neděli 10. 12., tentokrát má podtitul „Abrakadabra“.

Organizátoři PAFu už zveřejnili další část programu – zvou do ordinace virtuální terapie Dr. Mozek, na klubový parket s domácím kolektivem BCAA nebo na českou premiéru celovečerního filmu německého umělce Clemense von Wedemeyera. Poslední jmenovaný přijede do Olomouce představit svou aktuální výstavu Nebeská havěť, která je nyní k vidění v Moravské galerii v Brně, ale především uvést dystopický snímek ESIOD 2015, kde se na pozadí finanční krize rýsují ne tak nereálné sci-fi vize. Diváky-pacienty čeká preventivní prohlídka u Dr. Mozka, tedy v Praze žijícího umělce Jonáše Strouhala, jehož terapeutická metoda spočívá ve snímání mozkových vln a propojení s virtuální realitou a současným uměním. I kolektiv BCAA využívá ve své tvorbě virtuální realitu a pro čtvrteční zahajovací večer připravuje speciální performance v prostoru olomouckého bunkru civilní obrany. Autoři slibují rituál spojený s klubovou hudbou, totemem bude objekt umělce Olbrama Pavlíčka. „Nejde nám ale o prvoplánovou kritiku současného evolučního bodu společnosti, spíše chceme ukázat jeden z možných a pro nás nejpřirozenějších scénářů: tedy svět, kde i na troskách budoucí katastrofy bude stále možné tančit,“ komentují BCAA svou vizi. Ostatně na propojování digitálního umění a klubové hudby se PAF zaměřuje především, vypovídá o tom i první část programu.

Spustit audio
  • V Jižní Koreji postavili budovy, které svým povrchem „otiskují“ okolní svět

    26. září 2018
    The Imprint od studia MVRDV

    Holandské architektonické a designérské studio MVRDV dokončilo svůj poslední projekt The Imprint (česky Otisk). Je to komplex dvou psychedelicky vyhlížejících budov, na jejichž povrchu bez oken se otiskuje okolní prostředí, má sloužit k zábavním účelům. 

    Nové stavby se nacházejí necelý kilometr od největšího jihokorejského letiště a jsou součástí širšího komplexu šesti budov s názvem Paradise City, které mají sloužit jako kulturní centrum a hotel. Zadání mělo splňovat požadavek, aby budovy zapadaly do prostoru těch okolních a neměly okna. Jedna má totiž sloužit jako noční klub a v druhé je tematický park, takže je ani nepotřebují. Jak uvádí server Archdaily, výslednému vzhledu projektu dominuje lesklý, bílý nebo zlatý povrch, který odráží fasády okolních budov. Toto řešení prý zaručuje koherenci budov s ostatními, které okna mají. „Paradise City totiž není soubor individuálních objektů jako třeba Las Vegas, ale město samo o sobě,“ uvádí dál Archdaily. Aby bylo dosaženo reflexního efektu, pro stavbu byly použity sklolaminátové, železobetonové panely. Je jich dohromady 3 869 a na výrobu každého z nich byly použity speciální formy pro 3D modelování studia MVRDV. Teatrální vchody, působící jako zvednutá opona, mají lákat kolemjdoucí a zvát je k dobrodružství, které mohou zažít uvnitř. Komplex budov na pomezí architektury a uměleckého díla je velmi nápadný a dobře rozpoznatelný pro pozorovatele v letadlech právě přistávajících na sousedním letišti. Fotografie si můžete prohlédnout na serveru Inhabitat

  • Indonéský chlapec přežil v rybářské kocábce 49 dní na širém moři

    25. září 2018
    Chlapec se plavil na rybářském člunu

    Proud unášel osmnáctiletého Indonésana i s jeho rybářským rompongem, který se na ostrově Sulawesi utrhl, celých 49 dní. Panamská zámořská loď, která vyhladovělého chlapce zachránila, ho našla 125 kilometrů od pobřeží.

    Když prudký vítr zpřetrhal lana rompongu u mola, měl Aldi Novel Adilang v chatrči určené k lovu ryb zásoby jídla jen na několik dní, píše britský web BBC. Teenager dokázal přežít na rybách a slané vodě, kterou pil přes tričko, aby z ní co nejvíce eliminoval obsah soli. Za téměř dva měsíce ho na moři v jeho dřevěném domečku bez pádel či motoru minulo nejméně deset lodí, ale žádná si ho nevšimla. „Myslel si, že tam umře. Na projíždějící lodě mával oblečením, zkoušel i vysílat rádiový SOS signál, ale musel šetřit baterky,“ říká Fajar Firdaus, indonéský konzul v Japonsku, pro The Jakarta Post. Panamská posádka, která mladíka vylovila z moře, se rozhodla ho vzít s sebou do Japonska, odkud byl později letecky dopraven zpátky domů.

  • Podmořská krása z 3D tiskárny je k nerozeznání od živých rostlin

    25. září 2018
    Umělecký projekt novozélandské designérky Nicole Hone využívá 3D tiskárny k tvorbě 4D soch

    Umělecký projekt novozélandské designérky Nicole Hone využívá 3D tiskárny k tvorbě 4D soch, kde čtvrtou dimenzi představuje čas. Její diplomová práce Hydrophytes se inspiruje podmořským životem, rostlinami a živočichy, kteří se vznáší v temných vodách. Umělecké dílo ale může také pomoct řešit problém klimatických změn, bělení korálů a znečištěných moří.

    Nicole Hone si totiž ve své práci kladla za cíl nejen zachytit krásu a křehkost organismů podmořského světa, ale vymyslet 4D objekty tak, aby byly schopné interagovat s okolím. „Během raných fází tvorby jsem přišla na to, že materiály se ve vodě chovají odlišně, a tak mě napadlo, že by bylo skvělé uspořádat výstavu, na které by mohli návštěvníci s rostlinami budoucnosti interagovat,“ říká designérka pro Treehugger.com. Umělkyně tvary rostlin navrhla na počítači a později používala i materiály tvrzené ultrafialovým světlem a vzduchovými tryskami. 4D rostliny, jejichž konstrukce připomíná tělo medúzy, modelovala párátkem. Zdařilý projekt, který je v určitých momentech k nerozeznání od dokumentárních záběrů reálného života v modrých hlubinách oceánů, by do budoucna mohl posloužit jako předobraz biologům pro takzvané chytré rostliny. Do produktů z 3D tiskárny se totiž dají zakomponovat technologie, které se v současnosti už využívají u filmu, v medicíně nebo ve stavitelství. Odborníci stejně jako Hone si umí představit, že by podobné umělé rostliny čistily například zanesené korály a podobně, jak uvádí web 3dprinting.com.

  • Znečištěné ovzduší se podepisuje i na fungování lidského mozku, tvrdí studie

    25. září 2018
    03538706.jpeg

    Lidé žijící ve velkých městech se znečištěným ovzduším nejsou vystavení jen vyššímu riziku respiračních onemocnění, ztrácejí také některé své kognitivní neboli poznávací funkce. Podle závěrů nedávné studie vědců z Pekingské univerzity a americké Yale School of Public Health vedou příliš vysoké hodnoty nevyhovujících látek ve vzduchu k horším výsledkům v testech z jazyků nebo matematiky. 

    U některých účastníků výzkumu je prý propad ve výsledcích podobný, jako kdyby ztratili několik let vzdělání. Dřívější studie se už snažily najít souvislost mezi silným znečištěním ovzduší a předčasnými porody, duševními poruchami u dětí nebo demencí u dospělých. 
    Jak píše server Guardian, v roce 2016 přesahovaly koncentrace CO2 v atmosféře hodnoty 400 ppm (částic na milion). Do roku 2100 by to podle některých odhadů mohlo být až 1 000 ppm. Při takové hodnotě přitom schopnost lidského vnímání klesá o 21 %. Od této hodnoty přitom zalidněné metropole nejsou příliš daleko. Už teď je v některých průmyslových zónách možné naměřit koncentrace okolo 500 ppm CO2. Na kolejích v Dánsku ale dokonce před dvěma lety naměřili vědci v noci hodnoty převyšující 2 000 ppm, což mělo vliv na chování studentů druhý den. Podobné to bylo i při analýze ovzduší ve školách v Texasu nebo Kalifornii
    Jak píše James Bridle, autor knihy New Dark Age: Technology, Knowledge and the End of the Future, ve svém komentáři pro Guardian, je paradoxní, že když lidstvo potřebuje nové a svěží nápady pro boj s klimatickými změnami, právě znečištění s nimi spojené omezuje paměť, pozornost, soustředěnost, řečové funkce, rychlost myšlení nebo schopnost pochopení informací.

  • Kozy naslouchají usměvavým lidem. Papoušci arové zčervenají. Jak nám zvířata dávají najevo lásku?

    24. září 2018
    pes

    Vědci se stále nedokáží shodnout na tom, jestli mohou zvířata chovat k lidem tak silné city, jaké chováme my k nim. Některé výzkumy ale naznačují, že možná ano. Podle studií z Japonska a Velké Británie vylučují kočky a psi stejně jako lidé oxytocin, kterému se jinak přezdívá hormon lásky.

    Píše o tom francouzský deník Le Monde. Když majitel psa chválí a mazlí se s ním, může úroveň oxytocinu u psa stoupnout až o 57 procent. U šelem je to pak 12 procent. A je to vzájemné. Vědci ukázali, že hladina hormonu u člověka stoupá poté, co si se svým domácím zvířetem hrál. Studie zveřejněná na stránkách amerického vědeckého časopisu PLOS One tuto debatu ještě podnítila. Ukázala, že papoušci arové chovaní v zajetí při kontaktu se svou pečovatelkou zčervenají. Jestli jde ale o známku zamilovanosti, není jasné. „Tak daleko zacházet nemůžeme,“ říká Aline Bertinová, expertka na chování ptáků v Národním ústavu pro agronomický výzkum. Nicméně fakt, že se papoušek pověsí na klec a popotahuje pečovatelku za oděv, naznačuje, že k ní chová pozitivní emoce. Další výzkum, zveřejněný v časopise Royal Society Open Science, ukázal, že kozy raději naslouchají tomu, kdo se na ně usmívá. A utíkají naopak před tím, kdo je zamračený.
    Jak připomíná web Ekolist, za náš pocit, že nás zvířata milují, může částečně antropomorfismus, tedy tendence přisuzovat lidské rysy zvířatům. Nikdy prý nezažil takový rozkvět jako od doby, kdy vznikly sociální sítě. Videa psů, koček, ale i různého hmyzu v nás vzbuzují pocit, že zvířata žijí, myslí a milují jako my. Třeba facebooková stránka Buzzfeed Animals má asi čtyři miliony sledujících.

  • Více než pětina studentů v Británii podle průzkumu nepije alkohol, univerzity nabízejí „střízlivé“ akce i koleje

    24. září 2018
    alkohol - pivo - prázdné úlechovky

    Více než pětina studentů britských univerzit o sobě tvrdí, že vůbec nepije alkohol. Vyplývá to z průzkumu Národní unie studentů (NUS). Přes 70 procent dotázaných si navíc myslí, že mladí pijí jen proto, aby zapadli mezi své kamarády. Studenti prý přestávají mít o alkohol a párty zájem třeba i kvůli své finanční situaci. 

    Podle unie ale patří mezi důvody i zvyšování povědomí o tom, jaká zdravotní rizika konzumace alkoholu představuje, a roli hraje prý i větší spektrum aktivit a moderních technologií, kterými se studenti mohou zabavit. Server Independent, který výsledky průzkumu získal, ale dodává, že 79 % dotázaných zastává názor, že opíjení se patří k vysokoškolskému studiu. „Je jasně patrné, že se zvyky studentů, co se konzumace alkoholu, mění. Spousta vysokoškoláků se sice aktivně rozhoduje, zda vůbec pít, univerzitní život je ale dál spjatý s nadměrným pitím. Mnozí cítí tlak kvůli školnému, zadlužení a dobrému prospěchu, a tak chodí méně ven a spíše se učí. Některým poté, co zaplatí bydlení a jídlo, už zkrátka nezbývají peníze na večery v baru,“ vysvětluje viceprezidentka unie Eva Crossan Jory. Hned několik univerzit i studentských klubů proto začalo rozšiřovat nabídku akcí, kde se alkohol nepije. Třeba univerzita ve skotském St Andrews začala před třemi lety nabízet koleje, kde je alkohol zakázaný. Letos dokonce zájem o tento typ ubytování převyšoval nabídku. Na univerzitě v Buckinghamu zase pořádají „střízlivé“ karaoke, hry bez alkoholu nebo různé výlety.

  • Mrtvého muže objevili díky fíkovníku, který vyrostl ze semena v žaludku, některé zdroje to odmítají

    24. září 2018
    Fíky

    Kypřan Ahmet Hergune zemřel v roce 1974 při řecko-tureckém konfliktu na ostrově. Několik desítek let se nevědělo, co přesně se s ním stalo ani kde vlastně jeho tělo leží. Muže nakonec našli v jeskyni, a to prý díky fíkovníku, který údajně vyrostl z jeho žaludku. Některé zdroje ale tento scénář odmítají.

    Jak píše britský server Mirror, badatel si v jedné z kyperských jeskyní všiml v roce 2011 fíkovníku. Zarazilo ho, že strom roste v hornatém terénu, kde se běžně nevyskytuje. Začal prý s průzkumem a při kopání kolem stromu objevil lidské ostatky. Když pak policie s prohledáváním pokračovala, objevila celkem tři těla. Jak později ukázaly testy DNA, byl mezi nimi právě Ahmet Hergune. „Žili jsme ve vesnici s asi 4 000 obyvateli, byla napůl řecká a napůl turecká. V roce 1974 začaly nepokoje. Můj bratr Ahmet se připojil k Türk Mukavemet Teşkilatı, k hnutí, které mělo čelit řecké organizaci EOKA. 10. června si ho Řekové odvedli. Roky jsme ho marně hledali. Bratra našli právě díky fíkovníku,“ je přesvědčená mužova sestra Munur Herguner. Podle zjištění detektivů zabil muže v jeskyni dynamit, který také vytvořil díru, skrze kterou do jeskyně pronikalo světlo a díky tomu mohl podle všeho strom vyrůst. Podle serveru Cyprus Mail ale mohlo být vše úplně jinak. Odkazuje se na zdroje Komise pro pohřešované osoby, která si klade za cíl vypátrat více než 2 000 lidí zmizelých na Kypru mezi lety 1963 a 1974. Podle informací od blíže nejmenovaných zdrojů ale byly ostatky tří mužů nalezeny několik metrů od kořene stromu, což prý naznačuje, že fíkovník nemohl vyrůst díky semenu v mužově těle. Kyperský server přináší i další možné vysvětlení – semeno mohli do jeskyně z fíku přinést netopýři.

  • Vědci chtějí zastavit tání ledovců budováním stěn z kamení a písku na mořském dně

    21. září 2018
    Ledovec

    Stavění bariér na mořském dně by mohl být nový způsob, jak zastavit pohyb ledovců v oceánu, a tedy i jejich tání. Vědci připouštějí, že by šlo o mimořádně složitou operaci, ale že by mohla lidstvu poskytnout čas v době mimořádně rychlého úbytku ledových mas a zvyšování mořské hladiny. 

    „Mluvíme tu o jednoduchých bariérách, haldách písku a kamení na mořském dně,“ říká pro deník The Guardian vedoucí výzkumu, geolog Michael Wolowick. Bariéry podle něj mají zabránit ledovcům v klouzání na otevřené moře a zároveň zamezit proudění teplé vody pod ledovce. Wolowick pro The Guardian dále dodává, že pokud by k realizaci takovýchto „staveb“ došlo, šance na zabránění kolapsu ledové masy v západní Antarktidě by byla asi 30 procent. Pokud by se na dně zbudovala konstrukčně složitější zeď – což by ovšem v náročných podmínkách ledového oceánu šlo velmi těžko –, šance snížit přítok teplé vody o polovinu by stoupla na 70 procent. Tento nápad s kolegy testoval na počítačové simulaci s modelem konkrétního ledovce Thwaites v Antarktidě. Kdyby totiž roztála tato ledová masa, hladina moří by se následnými procesy mohla zvýšit o několik metrů. Problematice tání ledovců se vědci věnují stále intenzivněji. Podmořské bariéry by mohly budovat speciální ponorky, které nyní ledovce zkoumají. Wolowick, mimo jiné spoluautor zmíněné studie, publikované v odborném časopise Cryosphere Journal, ale upozorňuje, že takovéto řešení by nemělo odpoutávat pozornost od hlavního zdroje problému tání ledovců, tedy produkce skleníkových plynů, které způsobují oteplování atmosféry. 

  • V Británii po pěti letech rekonstrukce otevřeli největší viktoriánský skleník

    21. září 2018
    Interiér viktoriánského skleníku v Královské botanické zahradě Kew Gardens

    V britské Královské botanické zahradě Kew Gardens je několik ikonických viktoriánských skleníků. Nejslavnější je tzv. Palmový skleník, který je podle odborníků vůbec nejstarší dochovanou viktoriánskou stavbou ze skla a železa.

    Temperovaný skleník, nedávno otevřený po pěti letech rekonstrukce, je zase největší v Británii. Temperovaný skleník královských zahrad v Kew se nachází v oblasti jihozápadního Londýna a je tak velký, že by se do něj vešla tři obří letadla Jumbo, a jeho pět let trvající rekonstrukce stála prý v přepočtu 1,2 miliardy korun. Uvádí to server Deník.cz. Navrhl ho věhlasný viktoriánský architekt Decimus Burton a dokončen byl v roce 1899. V roce 2003 byly zahrady přidány do seznamu památek UNESCO. Renovace byla podle magazínu Inhabitat zadaná firmě Donald Insall Associates, aby stavbu citlivě obnovila a zároveň skleník technologicky zmodernizovala pro pěstování vzácných rostlin. Ve skleníku jich je na 1 500 druhů, v celkovém počtu přes 10 000, rozdělených do sekcí podle svého zeměpisného původu: africké, australské, americké, himálajské a asijské. Jsou zde umístěné i exempláře na pokraji vyhynutí, jako je například jihoafrický píchoš Woodův (Encephalartos woodii), což je druh cykasu s kožovitými zelenými listy, který ve volné přírodě už vymřel. Patří zároveň k těm nejdražším, které lze na trhu koupit, pokud ho tedy vůbec lze získat. Zahrady v Kew jsou nejen populární turistickou atrakcí, ale také vedoucím centrem botanického výzkumu a tréninkovým centrem pro profesionální zahradníky.