Liberatura o Rukopisech

19. červenec 2011
Rukopis královédvorský (foto uživatel Paddy)

České národní obrození, falza, Václav Hanka a Josef Linda – tato hesla se nám asi vybaví, když se řekne Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Pojďme si tyto suché čítankové pojmy rozšířit s Daliborem Dobiášem, editorem kritického a komentovaného vydání Rukopisů, které nyní vyšlo v nakladatelství Host v edici Česká knižnice.

České 19. století je kromě slavných jmen národních buditelů neodmyslitelně spjato i s „fantastickým objevem“ – v roce 1817 a 1818 byly nalezeny údajné staročeské veršované památky, Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Když se pak začaly ozývat pochybnosti o jejich pravosti, vzbudilo to velkou vlnu nevole: stáří Rukopisů totiž mělo dokládat slávu a vyspělost staročeské kultury. Jaký význam mají pro českou literaturu a kulturu obecně Rukopisy dnes, téměř dvě století po svém „objevení“?