Lidé ke mně přichází, když vidí na konci tunelu tmu a ta je vyděsí, říká psychiatr
Češi užívají stále více léků na úzkosti, řada z nich je bere dlouhé roky. Kromě závislosti je nežádoucím účinkem medikamentů i nepříznivý dopad na kognitivní schopnosti. Vysazování je komplikované a výsledek nejistý.
Při projevech úzkostí či jiných nepříjemných psychických stavech je jednou z možností řešení předepsat takzvané benzodiazepiny. Jejich účinek se dostavuje poměrně rychle, ale neměly by být užívány dlouhodobě, protože mají potenciál pro vznik závislosti. V Česku se takových léků podle psychiatra a adiktologa Jakuba Minaříka spotřebují (s nadsázkou k použité množstevní jednotce, ne však k reálnému množství) vagóny.
Lidé někdy dlouhodobě užívají takzvanou terapeutickou dávku, třeba jednu tabletu denně, ale může se stát, že přijdou nějaké obtížné události a užívané množství se zásadně zvýší. Podobně to měla i jedna z Minaříkových pacientek. „Ona onemocněla, matka onemocněla, s dcerou byly nějaké problémy, spousta těch věcí vypadala docela vážně, a tak se z té jedné tablety dostala na tři a ze tří na padesát. To byl takový nárůst, že si ani nedokázala představit, jak se tam vlastně ocitla,“ vzpomíná na jeden z příběhů ze své ordinace psychiatr.
Právě takové zásadní samonavýšení medikace může být impulzem, proč lidé psychiatra vyhledají. „Lidé ke mně přichází, když vidí na konci tunelu tmu a ta je vyděsí,“ říká Minařík.
Jak se dá takové množství léků vysadit a jak dlouho to trvá? Proč je to pro lidi, kteří v jiných oblastech života celkem normálně fungují, těžší než pro ty, kteří nefungují vůbec? Existuje vhodná doba pro vysazování léků? A mohlo by být široké předepisování antidepresiv prevencí před vlnou posttraumatických poruch způsobených dlouhodobým stresem doby covidové? I o tom mluvil Jakub Minařík v Diagnóze F.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.